Uvěřil jsem. Jak mluvit o víře se svými nevěřícími rodiči?

Je mi 15 let, věřím v Boha, ale mí rodiče ne. Tedy mamka trochu věří, ale taťka vůbec nepřipouští Boží existenci. Rád bych chodil do kostela a modlil se tam, ale bojím se, že mi budou říkat, že jsem se nechal zblbnout nějakým náboženstvím. Už jsem se jednou ptal, jestli bych mohl jít do kostela, ale oni mi řekli, ať se radši uklidním a s vírou to nepřeháním.  Prosím poraďte mi, co bych měl udělat?
 

Opravdu je velkým tajemstvím to, jakým způsobem Bůh oslovuje člověka. Bůh dokonale zná naše srdce, naši bytost, vždyť nás stvořil. On ví jak každého člověka oslovit způsobem, který je mu blízký. Také zná čas, kdy oslovit. A tak se stalo, že jsi dostal od Boha velkou milost v něho uvěřit . Víra je něco, co se nedá dokázat, je to přesvědčení o věcech, které člověk nevidí, které jsou v duchovní rovině života. Proto pro ty, kteří ještě nemají tu milost mít vhled do těchto duchovních věcí tj. nevěří, je velmi těžké porozumět, co takový věřící člověk prožívá.

Proto bude dosti těžké mluvit o těchto věcech s rodiči. V tomto momentu je velmi důležitá modlitba. Je to mocný nástroj, který nám Bůh dává k tomu, abychom mohli být v tomto světě věřící a budovat tento svět do podoby, ke které jej stvořil Bůh (láska, pravda, milosrdenství, spravedlnost).

Modli se k Bohu za to, aby Ti dal slova, jak mluvit se svými rodiči, aby Tě pustili třeba do kostela nebo na nějakou duchovní akci. Modli se také za rodiče, aby Ti nechali svobodu volby a vnímali jak je pro tebe víra důležitá.

Kategorie otázky: Vztahy dětí k rodičům, Evangelizace