Sekce: Nedělní liturgie
30. 12. 2007
Svátek svaté rodiny - A
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Pastýři spěchali a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.
VSTUPNÍ MODLITBA
Posiluj nás, Bože, ať v každodenním životě následujeme příklad Svaté rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti. Skrze tvého Syna...
1. ČTENÍ
Sirachovcova slova jsou rozvedením čtvrtého přikázání Desatera: Cti svého otce i matku. Tato úcta má konkrétní podoby: poslušnost vůči otci, péče o něj v jeho stáří. Takové projevy lásky jsou znakem postoje otevřenosti vůči Božímu milosrdenství, které může proudit na druhého člověka a zároveň obohatit dárce duchovním a hmotným požehnáním: odpuštěním hříchů, vyslyšením modlitby...
Sir 3,3-7.14-17a (řec. 2-6.12-14)
Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady. Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí. Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.
Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ. Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti jako náhrada za tvé hříchy.
ŽALM 128
Odpověď: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.
Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, – kdo kráčí po jeho cestách. – Budeš jísti z výtěžku svých rukou, – bude ti blaze a dobře.
Tvá manželka bude jako plodná réva – uvnitř tvého domu. – Tvoji synové jako výhonky oliv – kolem tvého stolu.
Hle, tak bývá požehnán muž, – který se bojí Hospodina. – Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, – abys viděl štěstí Jeruzaléma – po všechny dny svého života.
2. ČTENÍ
Boží odpuštění a dobrota proměňují srdce člověka a uschopňují jej k odpuštění, snášenlivosti a mírnosti vůči druhému. Tyto postoje nemají prýštit z falešných či sobeckých pohnutek, nýbrž z upřímné lásky. Jedině láska je tím svorníkem, který spojuje různé lidi v jedno tělo (v. 14). Vše se má konat "ve jménu Pána Ježíše", a proto také vztahy v rodině mají ztělesnit Kristovy postoje služby a lásky: podřízenost (vzájemná – Ef 5,21!), poslušnost, citlivé jednání.
Kol 3,12-21
(Bratři a sestry)! Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj; nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle. Aleluja.
EVANGELIUM
V tomto evangelním vyprávění je důležité si všimnout, jak Josef skutečně vystupuje jako otec rodiny: stále znovu přijímá k sobě dítě i matku a pečuje o ně tváří v tvář novým životním okolnostem (v. 14.21.22). Tento horizontální rozměr však vyplývá z jeho vztahu vůči Bohu: přijímá Boží pokyny skrze anděla (v. 13.19.22) a poslušně podle toho jedná. V tom se podobá své manželce Marii. I on se tedy projevuje jako pravý učedník, který slyší Boží hlas a podle toho jedná.
Mt 2,13-15.19-23
Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil." Vstal tedy, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: "Z Egypta jsem povolal svého syna."
Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli." Vstal tedy, vzal dítě i jeho matku a odebral se do izraelské země. Ale když uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda králem Archelaus, bál se tam jít a podle pokynu ve snu se odebral na území galilejské. Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: "Bude nazýván Nazaretský."
K ZAMYŠLENÍ
Malé dítě Ježíš a jeho dramatický exodus pro získání svobody člověka, jak o něm čteme v evangeliu, na jedné straně a rodiče, ponoření do ticha a pokoje dosaženého horizontu, cíle života, o nichž slyšíme v úryvku knihy Sirachovcovy, na straně druhé. To jsou hlavní hrdinové, ohraničující dějiny kteréhokoli rodinného společenství, jeho počátek i závěr. Dítě i staří rodiče vyžadují pozornost, úsilí a péči. Dítě je v trpělivosti, lásce a s vážností vychováváno a formováno rodiči pro život a úděl svobodného člověka. Staří rodiče pokračují ve svém úkolu svědků života, pravdy a moudrosti. Úkoly má každý a není pochyb o tom, že často jsou obtížné a spojené se zkouškami. Zkusme si znovu přečíst úryvek apoštola Pavla Kolosanům, dnešní druhé čtení. Na Boží slovo se lze spolehnout tak, jako se na ně spolehli Josef a Maria!
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
31. 12.
1 Jan 2,18-21
Jan 1,1-18
Komentář: Jan 1,1-18
”Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí.” Nevidím ve svém životě jen problémy a trápení? Jsem schopen/schopna podívat se na svůj život v perspektivě tohoto slova? Nezapomínám děkovat a být vděčný(á)?
1. 1. Slavnost Matky Boží, Panny Marie
Gal 4,4-7
Lk 2,16-21
Komentář: Gal 4,4-7
Jako Boží dcera či syn mluv dnes svobodně se svým Otcem (svým Tatínkem) o svých radostech, nadějích, bolestech i zraněních – tváří v tvář novému roku, který ti tvůj Otec dává.
2. 1.
1 Jan 2,22-28
Jan 1,19-28
Komentář: Jan 1,19-28
Co odpovím na otázku: ”Kdo jsi?”. Vím o svých obdarováních i slabostech; o Božím požehání, které mne provází; o poslání, které mi bylo dáno; o úkolech, které jsou přede mnou? Žiji jako Boží syn/Boží dcera?
3. 1.
1 Jan 2,29 – 3,6
Jan 1,29-34
Komentář: Jan 1,29-34
Kým je pro mne Ježíš? Co bych o něm mohl druhým říci? Jak jim ho ukázat na svém životě, na svých činech, na svých slovech?
4. 1.
1 Jan 3,7-10
Jan 1,35-42
Komentář: Jan 1,35-42
Kde tě mám, Pane, více poznat? Kde bydlíš v mém životě a já tam nejsem tak zcela doma? Kde nebydlíš a já se tam rád zdržuji?
5. 1.
1 Jan 3,11-21
Jan 1,43-51
Komentář: Jan 1,43-51
Je na mém životě – z mých činů i slov – poznat, že jsem našel Mesiáše?