Abyste byli schopni dosáhnout plné míry Božích darů. (Ef 3,19) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

26. 12. 2004

Svátek Svaté Rodiny

Texty dnešní liturgie, evangelium, hovoří o rodině, přirozeně té Nazaretské, ale nejenom o ní. Slyšíme o vztazích a modelech, které by měly upravovat a inspirovat rodinný život. Jedná se o Boží slovo, přítomné v rodinném životě. Nemůžeme nemyslet na naše rodiny, jejich situaci i vztahy, které je utvářejí. A v tuto chvíli si uvědomujeme, že i církev, místní společenství bratří a sester, do kterého patříme, je naší rodinou. Jak vypadají naše vztahy tady – ve farnosti a ve společenství? Jsou inspirovány a vedeny přítomným Božím slovem? Nebo snad lidé v kostele, vedle nás, za námi a před námi, včetně našich nejbližších, jsou pro nás cizinci? Nebo my sami máme pocit, že do rodiny církve nepatříme?

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pastýři spěchali a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.

VSTUPNÍ MODLITBA

Posiluj nás, Bože, ať v každodenním životě následujeme příklad svaté Rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Sirachovcova slova jsou rozvedením čtvrtého přikázání Desatera: Cti svého otce i matku. Tato úcta má konkrétní podoby: poslušnost vůči otci, péče o něj v jeho stáří. Takové projevy lásky jsou znakem postoje otevřenosti vůči Božímu milosrdenství, které může proudit na druhého člověka a zároveň obohatit dárce duchovním a hmotným požehnáním: odpuštěním hříchů, vyslyšením modlitby…

SIR 3,3-7.14-17A (ŘEC. 2-6.12-14)

Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady. Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí. Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.
Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ. Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy.

ŽALM 128

Odpověď: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, – kdo kráčí po jeho cestách. – Budeš jísti z výtěžku svých rukou, – bude ti blaze a dobře.
Tvá manželka bude jako plodná réva – uvnitř tvého domu. – Tvoji synové jako výhonky oliv – kolem tvého stolu.
Hle, tak bývá požehnán muž, – který se bojí Hospodina. – Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, – abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.

2. ČTENÍ

Boží odpuštění a dobrota proměňují srdce člověka a uschopňují jej k odpuštění, snášenlivosti a mírnosti vůči druhému. Tyto postoje nemají prýštit z falešných či sobeckých pohnutek, nýbrž z upřímné lásky. Jedině láska je tím svorníkem, který spojuje různé lidi v jedno tělo (v. 14). Vše se má konat „ve jménu Pána Ježíše“, a proto také vztahy v rodině mají ztělesnit Kristovy postoje služby a lásky: podřízenost (vzájemná – Ef 5,21!), poslušnost, citlivé jednání.

KOL 3,12-21

(Bratři a sestry)! Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Vy ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Vy muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Vy děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Vy otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj; nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle. Aleluja.

EVANGELIUM

V tomto evangelním vyprávění je důležité si všimnout, jak Josef skutečně vystupuje jako otec rodiny: stále znovu přijímá k sobě dítě i matku a pečuje o ně tváří v tvář novým životním okolnostem (v. 14.21.22). Tento horizontální rozměr však vyplývá z jeho vztahu vůči Bohu: přijímá Boží pokyny skrze anděla (v. 13.19.22) a poslušně podle toho jedná. V tom se podobá své manželce Marii. I on se tedy projevuje jako pravý učedník, který slyší Boží hlas a podle toho jedná.

Mt 2,13-15.19-23

Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil.“ Vstal tedy, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: „Z Egypta jsem povolal svého syna.“
Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli.“ Vstal tedy, vzal dítě i jeho matku a odebral se do izraelské země. Ale když uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda králem Archelaus, bál se tam jít a podle pokynu ve snu se odebral na území galilejské. Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: „Bude nazýván Nazaretský“.

K ZAMYŠLENÍ

Malé dítě Ježíš a jeho dramatický exodus pro získání svobody člověka, jak o něm čteme v evangeliu, na jedné straně a rodiče, ponoření do ticha a pokoje dosaženého horizontu, cíle života, o nichž slyšíme v úryvku knihy Sirachovcovy, na straně druhé. To jsou hlavní hrdinové, ohraničující dějiny kteréhokoli rodinného společenství, jeho počátek i závěr. Dítě i staří rodiče vyžadují pozornost, úsilí a péči. Dítě je v trpělivosti, lásce a s vážností vychováváno a formováno rodiči pro život a úděl svobodného člověka. Staří rodiče pokračují ve svém úkolu svědků života, pravdy a moudrosti. Úkoly má každý a není pochyb o tom, že často jsou obtížné a spojené se zkouškami. Zkusme si znovu přečíst úryvek apoštola Pavla Kolosanům, dnešní druhé čtení. Na Boží slovo se lze spolehnout tak, jako se na ně spolehli Josef a Maria!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

27. 12 Svátek sv. Jana Evangelisty

1 Jan 1,1-4

Jan 20,2-8

Komentář: Nejvyšší kvalifikací apoštola v počátcích křesťanství bylo, že byl svědkem Ježíšova zmrtvýchvstání. Ani dnes z toho nelze slevit – pokud křesťan nežije ze skutečnosti vzkříšení, je jeho svědectví neúplné a nepřesvědčivé.

28. 12 Svátek Mláďátek

1 Jan 1,5 – 2,2

Mt 2,13-18

Komentář: Mnohdy nás drtí utrpení nevinných. Ale je třeba jít dál. Vidět, že zlo je temnotou, se kterou nemá smysl mít nic společného a Bůh je světlem, ve kterém je třeba žít. Zlo musí být překonáno především v člověku samotném, ne jen v jeho okolí.

29. 12.

1 Jan 2,3-11

Lk 2,22-35

Komentář: Nejen násilí, ale už neláska a nenávist v srdci člověka je temnotou. A v temnotě lze úplně zabloudit. Proto je v zájmu člověka samotného, aby se temnoty zbavoval.

30. 12.

1 Jan 2,12-17

Lk 2,36-40

Komentář: Když člověk pochopí, co mu Bůh dal v Ježíši a co znamená vyproštění z moci zla, těžko bude schopen milovat svět víc než Boha samotného. A právě k autentické lásce a ne k povýšenému pohrdání světem apoštol vybízí.

31. 12.

1 Jan 2,18-21

Jan 1,1-18

Komentář: „Poslední hodina“ není v Novém zákoně poslední hodinou historie světa, ale poslední hodinou vlády zla. Tato „hodina“ tu je a běží až do Ježíšova druhého příchodu, ale jen do něho. Věčným vítězem je Kristus, ne zlo!

1. 1. Slavnost Matky Boží Panny Marie

NM 6,22-27

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat:
‚Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!‘
Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám.“

Lk 2,16-21

Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně.

Komentář: Mnohé z toho, co slyšíme a čteme, zapomínáme. Ale s tím, co uchováváme ve svém srdci, žijeme. Srdce, tedy nitro člověka, je pravým místem pro přijetí Božího slova.

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Ve středu 9. 7 . 2025 začíná v Brně Konference Charis

Ve středu 9. 7 . 2025 začíná v Brně Konference Charis
(8. 7. 2025) Hlavní program konference Charis proběhne od 9. do 13. července na brněnském výstavišti v pavilonu F. Program tvoří…

Odmítnutí kmotrovství - vážně o tom uvažuji

(7. 7. 2025) Dobrý den,  moc děkuji za Vaši odpověď a za Váš čas, který jste věnovali mé otázce ohledně…

Tipy jak ne/odpočívat

(4. 7. 2025) Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření...

Cyril a Metoděj (5.7.)

(3. 7. 2025) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším střediskem…

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou
(3. 7. 2025) Vydavatelství Nové mesto přináší publikaci Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou, která…