Svátek Křtu Páně

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad ním Duch svatý jako holubice, a ozval se hlas Otce: „To je můj milovaný Syn, v němž jsem si zalíbil.“

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, při křtu v řece Jordánu sestoupil na Ježíše Krista Duch svatý a tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn. Dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Boží služebník je vybaven Duchem, aby přinesl „právo“, což je synonymem pro spásu. Narozdíl od tehdejších panovníků, kteří při převzetí vlády dávali veřejně vyhlašovat své nové zákony a pak okázale projevovali svoji moc, tento služebník „nebude křičet, nebude hlučet“. Ujme se právě těch, kteří jsou ve světě slabí - v dobovém kontextu se myslí na Izraelity utlačované v babylónském vyhnanství.

Iz 42,1-4.6-7

Toto praví Hospodin: Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo. Na jeho nauku čekají daleké kraje.

Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve tmách.

ŽALM 29

Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Vzdejte Hospodinu, Boží synové, - vzdejte Hospodinu slávu a moc, - vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, - v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!

Hospodinův hlas nad vodami! - Hospodin nad spoustami vod! - Hlas Hospodinův, jak je mocný, - hlas Hospodinův, jak je velkolepý!

Vznešený Bůh zaburácel hromem, - v jeho chrámu všichni volají: „Sláva!“ - Hospodin trůnil nad potopou, - Hospodin jako král bude trůnit věčně.

2. ČTENÍ

Ježíš byl sice naplněn Duchem už od svého zrození, avšak po křtu Duch svatý začal skrze něj působit novým způsobem - křtem začíná nová etapa jeho života, etapa zasvěcená hlásání evangelia a službě. Od té chvíle Ježíš chodil po Judsku i Galileji a prokazoval lidem dobrodiní: uzdravoval a osvobozoval od moci zla.

Sk 10,34-38

Petr se ujal slova a promluvil: „Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.

Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.“

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš byl víc než pouhý člověk. O tom svědčily nejen jeho mimořádné činy, ale také sám Otec, který prohlásil: „Ty jsi můj milovaný Syn“. Také při proměnění na hoře Tábor zazní tato slova, která budou určitým způsobem zpečetěna setníkovým vyznáním po Ježíšově smrti na kříži: „Tento člověk byl opravdu Boží Syn!“ Tato vyznání vyjevují nejhlubší tajemství Ježíšovy osoby. On byl člověk jako my a zároveň měl jedinečnou výsadu: byl Božím Synem.

Mk 1,6b-11

Jan kázal: „Za mnou už přichází mocnější než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánku. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal se od Jana pokřtít v Jordáně. Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se z něho snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!“

K ZAMYŠLENÍ

Ježíšův křest je opravdu bohatým tajemstvím. Při této události Ježíš řekl své „ano“ Otci, „ano“ službě, kterou mu Otec svěřil. A Otec potvrdil své „ano“ vůči Synovi. Touto událostí Ježíš dorostl ke své službě a zároveň přijal Ducha moci, který jej uschopnil ke konání mocných skutků a k hlásání evangelia. I pro nás platí, že službu v církvi či ve světě můžeme přijímat a konat jen v Božím Duchu. Jinak je to jen prázdná napodobenina.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Žid 1,1-6

Mk 1,14-20

Komentář: Mk 1,14-20
V prvních dnech nového roku čteme o povolání prvních učedníků, o následování Krista. Nech i ty zaznít ve svém nitru ono slovo „pojď za mnou“ - i ty jsi povolán prožít tento rok s Kristem, slyšet jeho hlas, být s ním. Kráčet s ním v radostech i těžkostech.

Žid 2,5-12

Mk 1,21b-28

Komentář: Mk 1,21b-28
Kristus má velkou moc - moc i v naší bezmoci nad zlem kolem nás a v nás. Pokud se cítíš bezmocný nad „zlem v sobě“ (zlost vůči druhým, vůči sobě), pros Krista, aby tě osvobodil.

Žid 2,14-18

Mk 1,29-39

Komentář: Mk 1,29-39
Přinášeli k němu nemocné - a to mohu udělat nejen teď, ale kdykoli. Nemocného mohu přinést před Krista v modlitbě, a tak naplnit službu lásky.

Žid 3,7-14

Mk 1,40-45

Komentář: Mk 1,40-45
Chceš-li… Ježíš chce pro každého z nás uzdravení, život v plnosti. Jen jeho cesty (a čas) se někdy liší od našich cest. Mohu se modlit za uzdravení, ale mám ponechat Kristu svobodu, jak a co mi dá. Mohu však stát v jistotě, že On chce pro mě život a že tento život mi dává (třeba jinak, než očekávám).

Žid 4,1-5.11

Mk 2,1-12

Komentář: Mk 2,1-12
Člověk se dívá na vnějšek, na „vydařený život“, na zdraví, úspěch… avšak Kristus vidí hlouběji. A On přináší především usmíření a přátelství s Bohem.

18. 1. Panny Marie, Matky jednoty křesťanů

Sk 1,12-14

Lk 1,39-47

Komentář: Sk 1,12-14
Tento úryvek ze Skutků je často podnětem k výzvě „modlit se s Marií při růženci“. Ale nesmíme přehlédnout, že v daném úryvku se hovoří i o modlitbě s ostatními Kristovými učedníky. Není to výzva k hledání možností společné modlitby s dalšími učedníky, třeba odloučenými?