25. 12. 2004

Narození Páně - za svítání

Z četných textů vánočních mší, té dnešní nevyjímaje, je zřejmé, že i Vánoce, tak jako Velikonoce, jsou svátkem našeho vykoupení. O Vánocích stojí v popředí vtělení Syna Božího, jeho početí a zrození. O Velikonocích jeho utrpení a smrt a především zmrtvýchvstání. Oba svátky připomínají a zpřítomňují tajemství nezištného a nezměrného obdarování člověka Bohem, učiněného na základě jeho sebezřeknutí. Každý dar vyžaduje přijetí, jinak ztrácí svůj smysl. S přijetím je spojena radost, vděčnost a odpověď – závazek. Přijímáme Otcův dar? Jaká bude naše odpověď?

1. ČTENÍ

Iz 62,11-12

Hospodin ohlašuje až do končin země:
„Řekněte siónské dceři: Hle, přichází tvůj spasitel, svoji mzdu má u sebe, před sebou svůj zisk.“ Nazvou je: „Svatý lid, vykoupení od Hospodina.“ Ty pak dostaneš jméno „Vytoužené, neopuštěné město.“

ŽALM 96

Odpověď: Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, – zpívejte Hospodinu, všechny země! – Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno!
Rozhlašujte den po dni jeho spásu, – vypravujte mezi pohany o jeho slávě, – mezi všemi národy o jeho divech.
Radujte se, nebesa, zajásej, země, – zahuč, moře a vše, co je naplňuje. – Zaplesej, pole a vše, co je na něm. – Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy.
Před Hospodinem, že přichází – že přichází řídit zemi. – Bude řídit svět spravedlivě, – národy bude spravovat věrně.

2. ČTENÍ

Tit 3,4-7

Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem; ne snad proto, že my jsme vykonali něco dobrého, ale ze svého milosrdenství nás spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho spasitele Ježíše Krista, abychom – ospravedlněni jeho milostí – dostali jako dědictví vytoužený věčný život.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

EVANGELIUM

Lk 2,15-20

Když andělé odešli od pastýřů do nebe, řekli si pastýři mezi sebou: „Pojďme tedy do Betléma podívat se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil!“ Pospíchali (tam) a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno.
Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.
Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.