4. neděle adventní

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Rosu dejte, nebesa, shůry, právo ať se vyleje jako déšť z oblak; ať se otevře země a zplodí spásu!

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení: a dej, ať nás všechny, kteří jsme z andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Král David po dokončení výstavby svého domu v Jeruzalémě chce postavit chrám jako privilegované místo Božího přebývání. Nátan však oznamuje překvapivé zaslíbení: Bůh vystaví dům Davidovi, upevní jeho království navěky. To se naplnilo příchodem Davidova potomka, Ježíše.

2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16

Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: „Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten.“
Nátan odpověděl králi: „Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!“
Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě.
Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem.
Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy.“

ŽALM 89

Odpověď: Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech.

Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech, – po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost. – Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“ – Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, – přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: – Navěky zajistím tvůj rod – a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, – můj Bůh a skála mé spásy. – Navěky mu zachovám svou milost, – má smlouva s ním platit nepřestane.

2. ČTENÍ

V těchto verších se znovu vrací pojmy a témata z úvodní části (1,1-5): evangelium o Ježíši Kristu předpovězené v prorockých Písmech, hlásané všem národům a přijaté poslušností víry. Toto evangelium o Ježíši Kristu je trvalým a živým nástrojem Boží moci ke spáse (Ř 1,16).

Řím 16,25-27

(Bratři a sestry!) Bůh vás může utvrdit, (abyste žili) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale dnes je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly.
A proto Bohu, který jediný je moudrý, buď skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova. Aleluja.

EVANGELIUM

Duch svatý (stvořitelský Duch – Gn 1,2) zastíní Pannu svou přítomností a mocí, a proto počaté dítě bude Synem Božím. Mariino „ať se mi stane“ vyjadřuje největší pasivitu a zároveň aktivní připravenost: Maria poskytla Bohu prostor, aby vykonal svůj div.

Lk 1,26-38

Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu, a ta panna se jmenovala Maria.
Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat.
Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“
Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“
Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoliv byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“
Maria řekla: „Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova.“
A anděl od ní odešel.

K ZAMYŠLENÍ

Jak rád by si člověk přisvojil větu: “U Boha není nic nemožného“, když by to mělo znamenat splnění jeho přání a požadavků. Ale v evangeliu je to jinak. Maria si jistě přála, aby se stala matkou Mesiáše. To byla touha každé izraelské ženy. Ale to, že přijde Mesiáš, bylo Boží rozhodnutí, ne Mariino. Že se zdálo být nemožné, aby přišel právě do jejího života? Snad, ale u Boha není nic nemožného. A tato skutečnost trvá. Ani moje hluboké a plné žití s Bohem není nemožné, i kdyby se zdálo být velmi těžko uskutečnitelné. Víra opravdu otevírá dveře k nemožnému. Ale jsou to dveře k Božím darům, ne ke splnění pošetilých lidských přání.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

19. 12.

Sd 13,2-7.24-25a

Lk 1,5-25

Komentář: Lk 1,5-25
Pro Boží působení je jen jedna velká překážka - malá víra člověka. Ale i tu nakonec Bůh zdolá a uskuteční to dobré, co si předsevzal.

20. 12.

Iz 7,10-14

Lk 1,26-38

Komentář: Lk 1,26-38
Bůh ukazuje svou moc obdarováním chudých. I dnes má smysl radovat se s Alžbětou i Marií, které obdaroval dětmi.

21. 12.

Pís 2,8-14

Lk 1,39-45

Komentář: Lk 1,39-45
Neviditelný Ježíš, přítomný mezi těmi, kdo Bohu věří, působí radost. Ani my nejsme od takových situací daleko!

22. 12.

1 Sam 1,24-28

Lk 1,46-56

Komentář: Lk 1,46-56
Boží „slabost“ pro chudé a ponížené nám opakovaně připomíná, jakých lidí si máme především hledět, chceme-li být s Bohem zajedno.

Mal 3,1-4.23-24

Lk 1,57-66

Komentář: Lk 1,57-66
Co Bůh slíbil, to dodrží. A když to člověk vnímá, má pádný důvod, aby opouštěl své představy a držel se těch Božích.

24. 12. Štědrý den

2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16

Lk 1,67-79

Komentář: Lk 1,67-79
Není třeba jen vzpomínat na vlastní dětství. Je dobré si všímat, kolik dobra vložil Bůh do života našich předků a jaké ovoce to přineslo.