6. 9. 2009

23. neděle v mezidobí – cyklus B

Přicházíme do chrámu na nedělní mši svatou, abychom spolu s Kristem děkovali Bohu a vzdávali mu chválu za obdivuhodné dílo stvoření, vykoupení a obnovy. Stojíme před ním ve společenství církve, bratří a sester, jako ti, kterým dal ve křtu nový život a které povolal. Jsme zde jako slabí lidé, obtížení vlastními hříchy a starostmi, vzdálení od jeho lásky. Neseme své kříže a jsme přitom příliš zahleděni do sebe. Bůh k nám v Kristu vzkříšeném přichází. Právě sem, právě k nám, protože chce být s námi, protože s námi chce sdílet náš úděl. Dnes v evangeliu uslyšíme jeho mocné slovo: "Otevři se!", dnes se i nás dotkne, aby nás osvobodil. Z chrámu se můžeme vrátit jako zcela noví lidé se slovem o spáse ...

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Jsi spravedlivý, Hospodine, a správné je tvé rozhodnutí; jednej se svým služebníkem podle svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Text je součástí malé Izaiášovy apokalypsy, ve které je hrůzný úděl pohanských národů v protikladu k jásotu a veselí Božího lidu.

Iz 35,4-7a

Řekněte malomyslným: "Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!"
Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti.
Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

ŽALM 146

Odpověď: Duše má, chval Hospodina! Nebo: Aleluja.

Hospodin zachovává věrnost navěky, – zjednává právo utlačeným, – dává chléb lačným. – Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým, – Hospodin napřimuje sklíčené, – Hospodin miluje spravedlivé, – Hospodin chrání přistěhovalce.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, – ale mate cestu bezbožníků. – Hospodin bude vládnout na věky, – tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

2. ČTENÍ

Základním principem novozákonní morálky je následování Krista a Boha (Mt 5,48; 11,29). Bůh se sklání k chudým (v. 5; 1,27; Mt 5,3) a na základě tohoto principu má křesťanské společenství posuzovat sebe sama (v. 2-4).

Jak 2,1-5

Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: "Prosím, posaď se tady na čestné místo." Ale tomu chuďasovi řeknete: "Ty stůj tamhle" nebo "Sedni si tady u mých nohou". Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad?
Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ježíš hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc. Aleluja.

EVANGELIUM

Pro pochopení této perikopy je velmi důležité mít před očima kontext: předcházející Ježíšův rozhovor s učedníky ("Ještě nerozumíte? Máte snad zatvrzelé srdce? Máte oči, a nevidíte? Ještě nechápete?") a následující uzdravení slepého (8,22-26). Ve světle těchto dvou úryvků se ukazuje, že učedník je ten, kdo skutečně potřebuje otevření očí a uší.

Mk 7,31-37

Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři.
Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: "Effatha!", to znamená: "Otevři se!" A hned se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně.
Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali.
Byli celí užaslí a říkali: "Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč!"

K ZAMYŠLENÍ

Boží poselství se v dnešních liturgických čteních soustřeďuje do jediného slova: naděje. Poušť našeho lidského bytí rozkvétá skrze láskyplné Boží jednání. Malomyslní dostávají zprávu o jistotě přicházející spásy, chudým se věnuje pozornost, protože Bůh si je vyvolil, hluší a slepí jsou uzdraveni Ježíšovým slovem a gestem. Naděje člověka i stvoření se naplňuje! Jak je to s námi? Známe Boží jednání v nás? Přijali jsme zprávu o naší spáse? Víme o našem vyvolení? Je v nás osvobozující Boží slovo? Pokud ano, pak jsme i my tady a teď schopni říci: "Dobře všechno udělal a dělá!"

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

7. 9.

Kol 1,24– 2,3

Lk 6,6-11

Komentář: Lk 6,6-11
Neulpívat na předpisech, ale projevovat Boží milosrdenství, k tomu jsem zván(a). A zároveň k tomuto: vystavit Pánovu pohledu svá ochrnutí, aby mne uzdravil.

8. 9. svátek Narození Panny Marie

Mich 5,1-4a nebo Řím 8,28-30

Mt 1,1-16.18-23

Komentář: Mt 1,1-16.18-23
Mnohá ze jmen Ježíšova rodokmenu (ta, o nichž z Písma něco víme) vypovídají o velikém Božím milosrdenství, dokonale naplněném v Kristu: "Emanuel, Bůh s námi." Jím však toto milosrdenství nekončí, ale naplňuje se dále a vede ke každému člověku, i ke mně.

9. 9.

Kol 3,1-11

Lk 6,20-26

Komentář: Lk 6,20-26
Které z Ježíšových běda je pro mne výstrahou, korekcí mého života?

10. 9.

Kol 3,12-17

Lk 6,27-38

Komentář: Lk 6,27-38
"Prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět." I dnes jsem zván k tomu, abych rozšířil své srdce; jsem zvána k tomu, abych rostla v napodobování Boží marnotratné lásky ...

11. 9.

1 Tim 1,1-2.12-14

Lk 6,39-42

Komentář: Lk 6,39-42
Je možné, že bych i já mohl mít trám ve svém oku? Je možné, že bych i já mohla být slepá? Uvědomuji si své chyby a jsem milosrdný(á) vůči svým bratřím a sestrám?