14. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vzpomínáme Bože, na tvé milo­srdenství ve tvém chrámě. Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála sahá až na konec země.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tvůj Syn se ponížil, aby za­chránil svět a vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu; naplň nás radostí z vykoupení a dej, ať tato naše radost dozraje v radost věčnou. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Doba exilu už pominula, ale přesto stále ještě nepřichází vytoužená obnova města. Je živá skepse vůči Boží všemo­houcnosti, vůči jeho zásahu (66,5). Těm, kdo doufají proti vší naději, je určeno za­slíbení: Jeruzalém bude městem prosperity a radosti, Bůh bude utěšitelem.

Iz 66,10-14c

Plesejte s Jeruzalémem, jásejte nad ním, všichni, kdo ho milujete, ra­dujte se s ním, radujte se, všichni, kdo nad ním naříkáte, abyste sáli do sytosti z jeho prsu, který utěšuje, abyste srkali s rozkoší ze zdroje jeho slávy.
Neboť jak praví Hospodin: „Hle, přivalím na něj blaho jako řeku, jako rozvodněný potok slávu národů. Jeho kojence ponesou na zádech a na klíně je budou laskat.
Jako matka utěšuje svého syna, tak já vás potěším, v Jeruzalémě nalez­nete útěchu.
Uvidíte to a vaše srdce se zara­duje, jak tráva vypučí vaše kosti. Hos­podinova ruka se ukáže na jeho slu­žebnících.“

ŽALM 66

Odpověď: Jásejte Bohu, všechny země!

Jásejte Bohu, všechny země, – opěvujte slávu jeho jména, – vzdejte mu velkole­pou chválu! – Řekněte Bohu: „Jak úžasná jsou tvá díla!“
Ať se ti koří celá země, ať ti zpívá, – nechť opěvuje tvé jméno.“ – Pojďte a pozorujte Boží skutky: – Podivuhodně jednal s lidmi!
Moře proměnil v souš; – suchou nohou přešli řeku, – proto se radujme v Bohu! – vládne svou mocí navěky.
Pojďte, slyšte, všichni bohabojní, – chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši. – Bůh buď veleben, – že neodmítl mou prosbu, – že mi neodňal svou lásku.

2. ČTENÍ

Pavel nechce žádnou jinou chloubu než kříž Kristův, výraz největší slabosti v očích lidských, ale ve skutečnosti jediná příčina spásy. Jedině Kristův kříž totiž může zbořit to, co je staré, a darovat světu nový život, který spočívá v pokoji a smíření: Vždyť právě skrze kříž se lidé usmířili s Bohem a mezi sebou navzájem.

Gal 6,14-18

Bratři! Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než kří­žem našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Vždyť ani obřízka nic není, ani neob­řezanost, ale nové stvoření.
A na všechny, kdo se v jednání budou řídit touto zásadou, ať přijde pokoj a milosrdenství, totiž na (pravé) Boží Izraelity.
A pro budoucnost ať mě už nikdo (s těmi věcmi) neobtěžuje! Vždyť já na svém těle nosím znamení, že ná­ležím Ježíšovi.
Milost našeho Pána Ježíše Krista ať je s vámi, bratři! Amen.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj; nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle. Aleluja.

EVANGELIUM

Typické pro Lukáše je rozeslání ne­jen Dvanácti, ale také ostatních sedmdesá­tidvou. Důvodem tohoto rozeslání je nedo­statek dělníků na vinici Páně. A požadavky na tyto učedníky jsou jasné: Mírnost, chu­doba, mírumilovnost, skromnost, zájem o chudé a o zvěstování království. Dále tito učedníci nemají podlehnout skleslosti z odmítnutí: To jediné, na čem záleží, je patřit Bohu.

Lk 10,1-12.17-20

Pán ustanovil ještě jiných dvaase­dmdesát (učedníků), poslal je před se­bou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim:
„Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby po­slal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste mě­šec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte.
Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: Pokoj tomuto domu! Bude-li tam člověk hodný pokoje, spo­čine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do ně­kterého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: Přiblížilo se k vám Boží království!„ Říkám vám,: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“
Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo s radostí a řekli: „Pane dokonce i zlý duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují zlý duchové, spíše se radujte z toho, že vaše jména jsou za­psána v nebi.“

K ZAMYŠLENÍ

Prosba za „dělníky na žni“ je proje­vem naší lásky k bližním. Je potřeba dal­ších a dalších lidí, kteří budou evangeliem nadšeni, dají se do jeho služeb, a tak umožní dalším lidem poznat, co Bůh pro nás skrze Krista připravil. Bez služebníků evangelia bude ve světě málo naděje v Krista a málo radosti z Boha! A svět, kde podstatně chybí naděje a trvalá radost, je chudý, i kdyby oplýval tím největším hmotným bohatstvím.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

pondělí 5. 7. Slavnost sv. Cyrila a Metoděje

Iz 61,1-3a, 2 Kor 4,1-2.5-7

Lk 10,1-9

Komentář: Lk 10,1-9
Nést radostnou zvěst – o to se pokusili, a s úspěchem, Cyril a Meto­děj. A pokud je pravda, že příklady táhnou, tak se mohu nechat oslovit je­jich touhou získat pro Krista ty, kdo ho dosud neznají.

úterý 6. 7.

Oz 8,4-7.11-13

Mt 9,32-38

Komentář: Mt 9,32-38
Vidí tvou skepsi, rezignaci. Vidí tvou nechuť „jít dál“. A nejsi mu lhostejný.

středa 7. 7.

Oz 10,1-3.7-8.12

Mt 10,1-7

Komentář: Mt 10,1-7
Je blízko … je tu přede dveřmi a tluče. Kdo? Hospodin všemohoucí, který se sklání až k tobě!

čtvrtek 8. 7.

Oz 11,1-4.8c-9

Mt 10,7-15

Komentář: Mt 10,7-15
Jděte. Nevyhýbejte se nemoc­ným, lidem na okraji, zoufalým. A pokud nevíte, jak jim pomoci, proste Pána, aby dal slovo útěchy a dar účinně podpořit.

pátek 9. 7.

Oz 14,2-10

Mt 10,16-23

Komentář: Mt 10,16-23
Obezřetnost – opatrnost a beze­lstnost – průzračnost. To jsou ty dvě „zbraně“, pomocí kterých lze přinést evangelium.

sobota 10. 7.

Iz 6,1-8

Mt 10,24-33

Komentář: Mt 10,24-33
Jsou spočítány všechny vlasy na hlavě – otec se stará o všechno, do­konce i o to, co považuješ za bez­cenné! Z toho je krásně vidět, že on se stará jinak než ty – jen mít k němu dů­věru, že „vidí“ a „jedná“.