Tvá tvář je bezpečnou ochranou, Bože. (Ž 31,21) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

2. 7. 2023

13. neděle v mezidobí - Cyklus A

Začínají prázdniny a mnoho dětí, ale i dospělých vyráží na dovolené. Liturgie ale zůstává u vážných témat, jako je misie. Jak ji dělat, kde a v čem lze být kompromisní, v čem nikoli. Tuto neděli lze spojit s modlitbou za děti na prázdninách a také za odvahu k misii.

 

 

Impuls z webu vira.cz: Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti
 

 

 

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Všechny národy, tleskejte rukama, jásejte Bohu radostným hlasem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty jsi světlo a nejsou v tobě žádné temnoty, tys nás přijal za vlastní, a tím jsi nás učinil syny světla; dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů, ale ať v nás září světlo tvé pravdy. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Elizeus (či Elíša) je velký prorok konající zázraky. Navazuje na proroka Eliáše (9. stol. př. Kr.). Mnoho skutků koná podobně jako jeho předchůdce (srov. druhou část příběhu 2 Král 4,18-37 s 1 Král 17,17-24). Šunem je v Galileji, zřejmě šlo o místo sousedící s královstvím Severního Izraele. Zřízení vlastní místnosti bylo projevem neobvyklého komfortu.

2 Král 4,8-11.14-16a

Jednoho dne Elizeus procházel přes Šunem. Žila tam zámožná žena a ta ho pozvala k jídlu. Kdykoli tam procházel, zašel se tam najíst. A ona řekla svému muži: „Vím, že je to svatý muž Boží, který k nám vždy přichází. Upravíme mu v poschodí malou světničku a dáme mu tam lůžko, stůl, sedadlo a svícen, a kdykoli k nám přijde, může se tam uchýlit.“
Když tam zase jednou Elizeus přišel, vstoupil do světničky a odpočinul si tam. Řekl svému služebníku Gechazimu: „Co by se dalo pro ni udělat?“ On odpověděl: „Nemá přece syna a její muž je už starý.“ Elizeus mu řekl: „Zavolej ji!“ Zavolal ji a ona zůstala stát u vchodu. On pravil: „Za rok v tento čas budeš mít v náručí syna.“

ŽALM 89

Poslední citovaná sloka žalmu (verše 18–19) mluví o naší síle, která se ve spojení s Bohem zcela mění. Opřeme se tedy o Boží sílu!

Odpověď: Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech.

Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech, – po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost. – Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“ – Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
Šťastný je lid, který dovede oslavovat, – chodí, Hospodine, v záři tvé tváře. – Ve tvém jménu jásají ustavičně – a honosí se tvou spravedlností.
Neboť ty jsi leskem jejich moci – a tvou přízní roste naše síla. – Vždyť náš vladař náleží Hospodinu, – náš král Svatému Izraele.

2. ČTENÍ

Na konci páté kapitoly svatý Pavel vyvozuje: „Kde se rozmnožil hřích, tam se mnohem více rozhojnila milost.“ To ale může být zavádějící! Máme ještě více hřešit? Proto připojuje vysvětlení (náš text).

Řím 6,3-4.8-11

Bratři! My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem.
Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. Víme totiž, že Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, smrt nad ním už nemá vládu. Když umřel, umřel hříchu jednou provždy, a když žije, žije pro Boha. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za žijící Bohu, když jste spojeni s Kristem Ježíšem.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý; rozhlašujte, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Aleluja.

EVANGELIUM

Čteme poslední část druhé velké Ježíšovy řeči, kterou Matouš zachytil. Nejprve vyvolil dvanáct apoštolů a posílá je na první misii. K tomu jim dává ponaučení. V rámci toho mluví o pronásledování. Našemu textu předchází známý výrok: „…přišel jsem postavit syna proti otci…“ Rodina tedy nesmí být více než Bůh.

Mt 10,37-42

Ježíš řekl svým apoštolům: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mě hoden. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mě, nalezne ho.
Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.
Kdo přijme proroka, že je to prorok, dostane odměnu jako prorok; kdo se ujme spravedlivého, že je to spravedlivý, dostane odměnu jako spravedlivý; kdo podá třeba jen číši studené vody jednomu z těchto nepatrných, protože je to můj učedník, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, ať velebí jeho svaté jméno!

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní evangelium by se dalo shrnout slovem „přijetí“. Přijmeme Boha do svého života? Přijmeme ho bezpodmínečně? Je život z víry jen estetický doplněk našeho profilu, nebo je to skutečně určující směrovka života? Co když se požadavky evangelia střetnou s postoji, které se považují za „normální“ u nás v rodině nebo mezi kolegy v práci? Někde je to ateismus, jinde třeba prospěchářství… Ježíš k tomu říká: „…není mne hoden“, což zní hodně vyhroceně. Ale má to význam. Celá tato kapitola evangelia dávala impulsy misionářům. U čeho se zdržovat, co tolerovat a co odmítnout. A tady dává Pán Ježíš vykřičník: Přijetí evangelia je velmi vážná věc a není možné je brát na lehkou váhu. Platí to ale i na druhou stranu. I pouhé přijetí hlasatele bude odměněno!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

3. 7., svátek sv. Tomáše

1. čtení - Ef 2,19-22

Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.

Bratři! Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kvádr. V něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v Pánu. V něm i vy jste budováni působením Ducha v Boží příbytek.



Mezizpěv – Žl 117,1.2
Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.

Nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina, všichni lidé,
oslavujte ho, všechny národy.

Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenství
a Hospodinova věrnost trvá navěky.



Zpěv před evangeliem – Jan 20,29
Aleluja. Protože jsi mě uviděl, Tomáši, uvěřil jsi, praví Pán; blahoslavení, kdo neviděli a uvěřili. Aleluja.

Evangelium - Jan 20,24-29

Pán můj a Bůh můj!

Slova svatého evangelia podle Jana.

Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj.“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!“

Komentář: Jan 20,24-29
Naše víra je posílena právě Tomášovou chutí přesvědčit se! Mohu přemýšlet: je moje víra záležitostí vidění, rozumu, nebo spíš lásky?

4. 7.

1. čtení - Gn 19,15-29

Hospodin seslal na Sodomu a Gomoru déšť síry a ohně.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Andělé naléhali na Lota a pravili: „Vstaň, vezmi svou ženu, obě své dcery, které jsou tady, ať nezahyneš pro vinu města.“ On však váhal. Tu ho mužové vzali za ruce, i jeho ženu a dvě dcery, poněvadž Hospodin ho chtěl ušetřit, vyvedli jej a teprve za městem ho pustili. Když je vyváděli, řekl (jeden z nich): „Uteč, jde ti o život! Neohlížej se zpátky a nezastavuj se v celém okolí, prchni na hory, abys nezahynul!“ Lot mu pravil: „Ne, prosím, Pane! Tvůj služebník nalezl přízeň v tvých očích a veliké je dobrodiní, které jsi mi prokázal, když jsi mi zachránil život. Já však nemohu utéci na hory. Ať mne jen nestihne neštěstí, ať neumřu! Hle, tady je blízko město, kam bych se mohl utéci, je nepatrné, tam bych chtěl utéci – což není maličké? – a zachránil bych si život.“ (Anděl) mu řekl: „Nuže, vyhovím ti i v této věci, že nevyvrátím město, o němž jsi mluvil. Honem tam uteč, neboť nemohu nic dělat, dokud se tam nedostaneš.“ Proto se nazývá to město Soar (Malé). Slunce vyšlo nad zemí, když Lot přišel do Soaru. Hospodin seslal na Sodomu a Gomoru déšť síry a ohně. Od Hospodina (se to stalo) z nebe. Vyvrátil ta města a celé okolí se všemi obyvateli, (zničil) i plodiny pole. Lotova žena se ohlédla a změnila se v solný sloup. Abrahám časně zrána šel na místo, kde předtím stál před Hospodinem. Pohlédl směrem k Sodomě a Gomoře, k celému území okrsku, díval se – hle – ze země vystupoval dým jako dým z pece. Když Bůh ničil města té krajiny, vzpomněl si na Abraháma a vyprostil Lota ze zkázy, zatímco města, ve kterých Lot přebýval, vyvrátil.



Mezizpěv – Žl 26,2-3.9-10.11-12
Tvou dobrotu, Pane, mám na zřeteli.

Zkoumej mě, Hospodine, a zkoušej,
vyšetřuj mé ledví a srdce!
Tvou dobrotu mám na zřeteli,
jednám podle tvé pravdy.

Nezahlazuj mou duši s hříšníky
ani můj život s vražedníky.
Na jejich rukou lpí zločin,
jejich pravice je plna úplatků.

Já se však chovám bezúhonně,
vysvoboď mě a smiluj se nade mnou!
Má noha stojí na rovné cestě,
ve shromáždění budu velebit Hospodina.




Zpěv před evangeliem – Žl 130,5
Aleluja. Doufám v Hospodina, duše má doufá v jeho slovo. Aleluja.

Evangelium - Mt 8,23-27

Vstal, pohrozil vichřici i moři, a nastalo úplné ticho.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš vstoupil na loď, jeho učedníci ho následovali. Na moři se najednou strhla velká bouře, takže se vlny převalovaly přes loď. On však spal. Přišli tedy k němu, budili ho a volali: „Pane, zachraň nás! Hyneme!“ On jim odpověděl: „Proč se bojíte, malověrní?“ A vstal, pohrozil vichřici i moři, a nastalo úplné ticho. Lidé žasli a říkali: „Kdo to jenom je, že ho poslouchá i vichřice a moře?“

Komentář: Mt 8,23-27
Chci také Pána budit, pokud vlny ohrožují mé blízké. Tím, že k Ježíšovi volám, se stávám jeho spolupracovníkem. Vezmu vážně spoluodpovědnost za lodičku…

5. 7. - slavnost sv. Cyrila a Metoděje

1. čtení - Iz 61,1-3a; Žl 117; 2 Kor 4,1-2.5-7

Hospodin mě pomazal a poslal mě zvěstovat radostnou zprávu chudým.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Duch Páně, (duch) Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto a den pomsty našeho Boha, potěšit všechny soužené, zarmoucené na Siónu (obveselit), dát jim věnec místo popela, olej radosti místo smutku, šat jásotu místo malomyslnosti.



Mezizpěv – Žl 117,1.2
Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.

Nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina, všichni lidé,
oslavujte ho, všechny národy.

Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenství
a Hospodinova věrnost trvá navěky.



2. čtení – 2 Kor 4,1-2.5-7
Kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Když jsme pověřeni službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností, protože nám Bůh milosrdně pomáhá. Nepoužíváme nečestných úskoků, nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme Boží slovo. (Ale hlásáme) pravdu naprosto otevřeně, a tak se doporučujeme lidskému úsudku před Bohem. Vždyť přece nehlásáme sebe, ale (kážeme, že) Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. Neboť Bůh, který řekl: `Ať ze tmy zazáří světlo!', zazářil i v našem srdci, aby osvítil (lidi) poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři. Poklad (víry) máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám.



Zpěv před evangeliem – Mt 28,19.20
Aleluja. Jděte a učte všechny národy, praví Pán; já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Aleluja.

Evangelium - Lk 10,1-9

Žeň je sice hojná, ale dělníků málo.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!'

Komentář: Lk 10,1-9
Nepřecházet z domu do domu znamená u našich světců stálost. Vydržet příkoří, i pokud znamenalo věznění. Ostatně nepřineslo znemožnění pastorace v minulosti paradoxně bohaté plody?

6. 7.

1. čtení - Gn 22,1-19

Oběť našeho praotce Abraháma.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Bůh zkoušel Abraháma a řekl mu: „Abraháme!“ Odpověděl: „Tady jsem!“ Bůh pravil: „Vezmi svého syna, svého jediného syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím.“ Abrahám vstal časně zrána, osedlal osla, vzal s sebou dva své služebníky a syna Izáka. Naštípal dříví pro celopal a vypravil se na místo, které mu Bůh jmenoval. Třetího dne, když Abrahám zdvihl oči, uviděl zdálky to místo. Tu pravil Abrahám svým služebníkům: „Zůstaňte zde s oslem, a já s chlapcem půjdeme tamhle, abychom se klaněli, a pak se k vám vrátíme.“ Abrahám vzal dříví na celopal, naložil je na svého syna Izáka a do rukou si vzal oheň a nůž. A tak oba dva šli spolu. Cestou se Izák obrátil na svého otce Abraháma a řekl: „Otče!“ Odpověděl: „Co je, můj synu!“ Izák nato: „Hle, tady je oheň a dříví, ale kde je ovce k celopalu?“ Abrahám odpověděl: „Bůh si vyhlédne ovci k celopalu, můj synu“ – a šli oba dva spolu dál. Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář, nahoru na dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: „Abraháme, Abraháme!“ Ten se ozval: „Tady jsem!“ (Anděl) řekl: „Nevztahuj svou ruku na chlapce a nedělej mu nic zlého, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna.“ Abrahám pozdvihl své oči, a hle – za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna. Abrahám nazval to místo „Hospodin se stará“, proto se dnes říká: „Na hoře, kde se Hospodin stará.“ Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: „Při sobě samém přísahám – praví Hospodin – že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl.“ Potom se Abrahám vrátil k svým služebníkům a vydali se na cestu do Beršeby; a Abrahám tam zůstal bydlet.



Mezizpěv – Žl 116A,1-2.3-4.5-6.8-9
Před Hospodinem budu kráčet v zemi živých.

Nebo: Aleluja.

Miluji Hospodina, neboť slyšel
můj prosebný hlas,
neboť naklonil ke mně svůj sluch
v den, kdy jsem ho vzýval.

Obepjaly mě provazy smrti,
dostihly mě smyčky podsvětí,
uvízl jsem v tísni a trýzni.
Hospodinovo jméno jsem vzýval:
„Ach, Hospodine, zachraň mi život!“

Hospodin je milostivý a spravedlivý,
Bůh náš je milosrdný.
Hospodin chrání prosté lidi;
pomohl mi, když jsem byl v bídě.

Vždyť vysvobodil můj život ze smrti,
mé oči ze slz, mé nohy z pádu.
Budu kráčet před Hospodinem
v zemi živých.




Zpěv před evangeliem – 2 Kor 5,19
Aleluja. Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou, a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Aleluja.

Evangelium - Mt 9,1-8

Zástupy velebily Boha, že dal takovou moc lidem.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. A hle – přinášeli mu ochrnulého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnulému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Někteří z učitelů Zákona si však pomyslili: „Ten člověk se rouhá!“ Protože Ježíš poznal jejich myšlenky, řekl: „Proč smýšlíte špatně ve svém srdci? Vždyť co je snadnější – říci: `Odpouštějí se ti hříchy', nebo říci: `Vstaň a choď '? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc odpouštět na zemi hříchy“ – řekl ochrnulému: „Vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů!“ A on vstal a odešel domů. Když to zástupy viděly, zmocnila se jich bázeň a velebily Boha, že dal takovou moc lidem.

Komentář: Mt 9,1-8
Kéž i já zažívám po svátosti smíření „dobrou mysl“, radost a údiv. Odpuštění hříchů má i mě postavit na nohy!

7. 7.

1. čtení - Gn 23,1-4.19 24,1-8.62-67

Izák si zamiloval Rebeku tak, že se utěšil ze ztráty své matky.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Sára se dožila sto dvaceti sedmi let, zemřela v Kirjat Arbě, to je v Hebronu v zemi Kanaán. Abrahám začal připravovat smuteční slavnost a oplakával ji. Potom povstal od mrtvé a řekl Chetitům: „Jsem u vás cizincem a přistěhovalcem. Dejte mi u vás do vlastnictví hrobku, kam bych mohl odnést svou mrtvou.“ Potom Abrahám pohřbil svou ženu Sáru do jeskyně na poli Machpela naproti Mamre (tak se jmenoval Hebron) v zemi Kanaán. Abrahám byl tehdy starý a pokročilý v letech a Hospodin mu požehnal ve všem. Abrahám řekl služebníku, nejstaršímu ve svém domě, který spravoval celý jeho majetek: „Polož svou ruku pod mé bedro! Zapřísahám tě při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, abys pro mého syna nebral ženu z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím. Ale půjdeš do mé vlasti k mým příbuzným, a tam vezmeš ženu pro mého syna Izáka.“ Služebník se ho zeptal: „Možná, že nebude žena chtít mě následovat do této země. Mám přivést tvého syna zpět do země, odkud jsi vyšel?“ Abrahám mu odpověděl: „Chraň se zavést tam mého syna! Hospodin, Bůh nebe a Bůh země, který mě vzal z domu mého otce a ze země mých příbuzných, který mi řekl a který mi přísahal: Tvému potomstvu dám tuto zemi – pošle svého anděla před tebou, abys vzal ženu pro mého syna odtamtud. Kdyby žena nechtěla jít za tebou, budeš zbaven této mé přísahy, ale mého syna tam zpátky přivést nesmíš!“ Po dlouhé době přicházel Izák od studny (zvané) „Žije, kdo mě vidí“; přebýval totiž v zemi Negeb. Když se sklánělo k večeru, vyšel Izák na pole, aby se oddal svým myšlenkám. Zdvihl své oči, zpozorněl, hle – přicházejí velbloudi. I Rebeka zdvihla své oči, spatřila Izáka a spustila se s velblouda. Zeptala se služebníka: „Kdo je ten muž, který jde přes pole proti nám?“ A služebník řekl: „To je můj pán.“ Vzala tedy závoj a zahalila se. Služebník vyprávěl Izákovi, jak pořídil. Izák přivedl Rebeku do stanu své matky Sáry, vzal si ji za ženu a zamiloval si ji tak, že se utěšil ze ztráty své matky.



Mezizpěv – Žl 106,1-2.3-4a.4b-5
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý.

Nebo: Aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.
Kdo vylíčí mocné Hospodinovy činy,
kdo vypoví všechnu jeho slávu?

Blaze těm, kteří dbají práva,
spravedlivě jednají v každé době.
Pamatuj na mě, Hospodine,
pro náklonnost k svému lidu.

Ujmi se mě a pomoz mi,
abych se těšil ze štěstí tvých vyvolených,
abych se radoval z radosti tvého lidu,
abych se chlubil spolu s tvým dědictvím.



Zpěv před evangeliem – Mt 11,28
Aleluja. Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím, praví Pán. Aleluja.

Evangelium - Mt 9,9-13

Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní; milosrdenství chci, a ne oběť.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš šel (ze svého města), uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. Když byl Ježíš u stolu v (jeho) domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a s jeho učedníky. Když to viděli farizeové, řekli jeho učedníkům: „Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to zaslechl a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: `Milosrdenství chci a ne oběť.' Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.“

Komentář: Mt 9,9-13
Mistr vidí v celnici nikoli chytráka se špatnou pověstí, ale především člověka. V Ježíšových stopách půjdu i já, budu-li se snažit hledět na lidi bez předsudků. Takový postoj mě uschopní k hlásání evangelia – radostné zvěsti.

8. 7.

Gn 27,1-5.15-29

Jakub obelstil bratra a vzal mu požehnání.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Když Izák zestárl a oči mu zeslábly, že neviděl, zavolal svého staršího syna Ezaua a řekl mu: „Můj synu!“ Ozval se: „Tady jsem!“ Izák řekl: „Podívej se, už jsem starý, nevím, kdy umřu. Nuže, vezmi své zbraně, toulec a luk, a vyjdi do polí a ulov mi zvěřinu. Udělej mi chutné jídlo, které mám rád, přines mi ho, ať se najím, abych ti požehnal, dříve než umřu.“ Rebeka zaslechla, jak Izák mluvil ke svému synu Ezauovi. Když vyšel do polí ulovit zvěřinu svému otci, Rebeka vzala nejlepší šaty svého staršího syna Ezaua, které měla u sebe doma, a oblékla do nich svého mladšího syna Jakuba. Na ruce i na hladký krk navlékla mu kozlečí kožky. Pak dala svému synu Jakubovi do rukou připravené chutné jídlo a chléb. Jakub přišel k svému otci a řekl: „Otče!“ Ozval se: „Poslouchám, kdo jsi, můj synu?“ Jakub odpověděl svému otci: „Já jsem Ezau, tvůj prvorozenec. Udělal jsem, cos mi poručil. Vstaň, posaď se a jez, co jsem ulovil, a požehnej mi.“ Ale Izák odpověděl svému synu: „Jak jsi to mohl tak rychle najít, můj synu?“ A on: „Hospodin, tvůj Bůh, dal, že mi to vběhlo do cesty.“ Izák řekl Jakubovi: „Pojď přece blíž, abych tě ohmatal, zda jsi můj syn Ezau, nebo ne.“ Jakub přistoupil k svému otci Izákovi, ten ho ohmatal a řekl: „Hlas je hlas Jakubův, ale ruce jsou ruce Ezauovy.“ Nepoznal ho, neboť jeho ruce byly jako ruce jeho bratra Ezaua chlupaté, a požehnal mu. Znovu řekl: „Ty jsi skutečně můj syn Ezau?“ Odpověděl: „Ano!“ Izák pravil: „Podej mi to tedy, ať se najím z úlovku svého syna a požehnám ti.“ Podal mu to a on jedl. Přinesl mu i víno a on pil. Potom mu řekl jeho otec Izák: „Pojď sem, můj synu, a polib mě!“ Když přistoupil a políbil ho, pocítil vůni jeho šatů a požehnal mu: „Hle, vůně mého syna je jako vůně pole, kterému požehnal Hospodin. Ať ti dá Hospodin rosu nebes, úrodnost země, hojnost obilí a moštu. Ať ti slouží národy, klanějí se ti kmeny, buď pánem svých bratří, ať se ti klanějí synové tvé matky. Kdo tě proklíná, ať je proklet, kdo ti žehná, ať je požehnán!“



Mezizpěv – Žl 135,1-2.3-4.5-6
Chvalte Hospodina, protože je dobrý.

Nebo: Aleluja.

Chvalte jméno Hospodinovo;
chvalte, Hospodinovi služebníci,
kteří sloužíte v Hospodinově domě,
v nádvořích domu našeho Boha.

Chvalte Hospodina, protože dobrý je Hospodin,
opěvujte jeho jméno, protože je sladké.
Neboť Hospodin si vyvolil Jakuba,
Izraele za svůj majetek.

Vždyť já vím: velký je Hospodin
a náš Pán je nade všemi bohy.
Cokoli chce Hospodin, činí na nebi i na zemi,
v moři i ve všech hlubinách vod.




Zpěv před evangeliem – Jan 10,27
Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

Evangelium - Mt 9,14-17

Mohou truchlit, dokud je ženich s nimi?

Slova svatého evangelia podle Matouše.

K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit. Nikdo přece nevsadí záplatu z neseprané látky na staré šaty, jinak se ten přišitý kus ze šatů vytrhne a díra se ještě zvětší. Ani se nenalévá mladé víno do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Ale mladé víno se nalévá do nových měchů, a tak se uchová obojí.“

Komentář: Mt 9,14-17
Mladé víno je bouřlivé, vyžaduje nový obal. Kristova zvěst vyžaduje stále nový přístup. Dokážu tolerovat ty, kdo umí zvěstovat evangelium novými formami? Nepřekážím?

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Josef Kemr - výročí narození skvělého herce

Josef Kemr - výročí narození skvělého herce
(19. 6. 2024) Josef Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995) vynikající herec a aktivní křesťan.

Pouť důvěry Taizé - 47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých

Pouť důvěry Taizé -  47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých
(15. 6. 2024) Estonské hlavní město Tallinn bude hostit příští evropské setkání mládeže Taizé ve dnech 28.12.2024-1.01.2025.

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista - má dvě novinky

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista -  má dvě novinky
(12. 6. 2024) První tři série populárního online seriálu o životě Ježíše Krista  "The Chosen" můžete nyní…

Je bůh čůr.k?!

(10. 6. 2024) Je bůh čůr.k, nebo se jenom jako čur.k chová? Omlouvám se za výrazy, ale co jiného napsat o "dobrotivém" bohu,…

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!
(6. 6. 2024) Vítáme vás u červnového čísla časopisu IN! Tak ještě tento měsíc a hurá na prázdniny!:) Aby vám těšení se na horké letní…