Zprávy z Ukrajiny
v nás vyvolávají nejrůznější pocity

Každého z nás hluboce zasáhla zpráva o vypuknutí války na Ukrajině, resp. o přepadení malé zemičky světovým obrem. Dle průzkumů veřejného mínění je 90 % obyvatel České republiky odsuzuje agresi Ruska proti Ukrajině. Průběžné detailní zprávy o přepadení malé země a vraždění místních obyvatel v nás vyvolávají nejrůznější pocity: vztek, strach, bezmoc, smutek, nejistotu, pocit nespravedlnosti, hněv, agresi, nenávist, touhu po pomstě... Jak se tím vším vypořádat?

Lidé v sobě mají odpradávna různé „strategie“ reakcí na stres a ohrožení. Někdo reaguje „útokem“, jiný „útěkem“, což pak dostává nejrůznější podoby v našich aktuálních reakcích: od nadávání agresorům, přes pořádání demonstrací a sbírek peněz, až po stažení se do sebe a zakuklení se ve svém strachu a nejistotě.

Jak může reagovat křesťan
krom přirozených reakcí?

Pokusím se je popsat v pár bodech bez přílišného rozvíjení:

  • Ježíš upozorňoval na to, že budou i války a že zlo bude ovládat mnoho lidí. Ale přislíbil nám, že on sám „s námi bude až do skonání světa“ a že je Pán dějin, který definitivně zaručí spravedlnost. Toto je naše křesťanská naděje, ze které můžeme čerpat v konkrétních životních okolnostech, ve chvílích temnoty, utrpení i smrti.
  • Ježíš nás křesťany poslal do tohoto světa s výbavou i úkolem, abychom mohli být tvůrci pokoje. Je teda potřeba Kristův pokoj v sobě střežit, v modlitbě obnovovat a následně šířit ve svém nejbližším okolí.
  • Ježíš nás vybízí, abychom se nenechali ovládnout a zahltit nenávistí k našim nepřátelům, či k těm, kdo činí zlo. To ovšem neznamená, nestavět se na obranu slabých. Je třeba se na svém místě a svými prostředky zasazovat za spravedlnost - ale bez temných brýlí nenávisti, která jen rodí další a další křivdy a roztáčí spirálu zla. Je třeba nenávidět zlo a bojovat proti němu, ale v agresorovi stále vidět člověka.
  • Ježíš řekl, že „to co uděláme tomu nejposlednějšímu člověkovi, děláme Ježíšovi. A co jsme odmítli udělat pro toho nejposlednějšího člověka, odmítli jsme udělat i pro samého Ježíše“. Sám Bůh se tak solidarizuje s každým člověkem. A každý z nás má možnost udělat pro Boha něco zcela konkrétního. Přispět na sbírku pro Ukrajinu, účastnit se demonstrace, podpořit uprchlíky z Ukrajiny, modlit se za Ukrajinu – a i za nepřátele.
  • Někteří lidé jsou fascinováni událostmi a tak hodiny sedí přilepeni na obrazovce a sledují hrůzné a nevšední záběry z dějiště agrese. Možná by bylo ale lepší rozhodnout se omezit svůj čas u zpravodajství a věnovat se místo toho například modlitbě. Spojení s Bohem má sílu proměňovat naše srdce, pomáhá nám rozlišovat co je právě naším (i když malým) posláním na místě kde se nalézáme. A v modlitbě můžeme prosit o požehnání i pro miliony bezejmenných lidí, kteří jsou agresí zasaženi…

Ochromit nepřátelské iniciativy

A nakonec trefný úryvek z jedné knížky:

„Milovat své nepřátele neznamená, že nebudeme cítit nechuť vůči zlu, které způsobili, zvláště pokud toto zlo zasáhlo naši duši; neznamená to nevnímat běžné reakce naší přirozenosti, která cítí odpor a reaguje na zlo. Znamená to však činit dobro těm, kteří nás nenávidí, vyprošovat jim Boží milosrdenství, aby proměnilo jejich srdce i vůli a učinilo z nich nová stvoření. (...)

Mít nepřátele znamená, že je v ohrožení náš vlastní pokoj a musíme čelit i vnějšímu nebezpečí, neboť každý nepřítel nám může způsobit mnoho zlého. Nejkrásnější je ... ochromit nepřátelské iniciativy skutky lásky a tam, kde by láska nezapůsobila, zneškodnit zlo modlitbou. ... “ (P. Dolindo Ruotlto / z knížky : Ježíši, postarej se ty!, ktero vydalo nakladatelství Doron).