Já jsem dobrý pastýř. (Jan 10,11) - Biblický citát na dnešní den

19.10.2016, Ladislav Kubíček (Foto: MN)

I mlčení je odpověď

I mlčení je odpověď

Nikdo z lékařů nechtěl jít do "zapadákova"

Komunistická strana potřebovala obvodního lékaře do pohraničního pásma u rakouských hranic. Nikdo tam z lékařů nechtěl jít: byl to „zapadákov“, daleko od kulturního světa, pobyt tam byl vázán na povolení, jinak se tam nesmělo a všechno hlídali pohraničníci. Komunisté věděli, že jsem spolehlivý zaměstnanec zdravotnictví, pozvali mě tedy na kraj, vyložili situaci. Byla mně svěřena důvěra a já jsem se cítil poctěn. Otevřeně jsem však poukázal na to, že nejsem komunista a připomněl jsem jim, že jsem věřící, a že si dovedu představit, jaké bude pozdvižení, když půjdu v neděli do kostela. Aby si to komunisté dobře promysleli, že je na to upozorňuji.

„Nic se nebojte, soudruhu doktore. To jsme všechno promýšleli. Tam je totiž farář, který je denně v hospodě, tam není co pokazit!“

„No dobře, ale upozornil jsem vás.“

Nastoupil jsem. Ordinace byla v hezké vilce na konci městečka, odkud jsem viděl přímo do Rakouska. Měl jsem hezky vybavenou ordinaci s rentgenem, mohl jsem tam vést všechny poradny. Když se těhotné dověděly, že jsem porodník a jsem ochoten chodit k porodům, chtěly všechny rodit doma.

Lidé ke mně chodili rádi a v zimním období jsem dva měsíce jedl jen zabijačkovou polévku a jitrnice už jsem nestačil sníst. Měl jsem zvláštní povolení a mohl jsem chodit těsně vedle hraničních drátů. Taková důvěra.

Chtěli ze mne udělat důstojníka

Avšak zase se schylovalo k bouři. Chodil jsem normálně do kostela, s panem farářem jsem navázal přátelský kontakt – a pan farář k tomu přestal pít. Jenže tím jsem si pokazil svůj kádrový posudek! A druhá věc: v rámci stěhování a nástupu do nového okresu jsem se musel přihlásit na všech okresních institucích, mimo jiné i na okresní vojenské správě. Tam s údivem jedna důstojnice zjistila, že jsem obyčejný vojín, že nejsem důstojník a že jsem ve vojenské knížce veden jako (politicky nespolehlivý) sběrač raněných.

Asi by to opravdu nebyl problém, povýšit mě z prostého vojína hned na důstojníka, ale přece jenom se nemohly obejít stranické předpisy a já jsem musel projít prověrkou.

Obdržel jsem předvolání a při prověrce jsem dostal jedinou otázku: „Co byste dělal, kdyby se přes hranice dostal z Vatikánu tajný biskup a objevil se u vás?

„Já tady přece nejsem na to, abych vám hlídal hranice a zjišťoval u svých pacientů, co je kdo zač?“ – snažil jsem se vyhnout přímé odpovědi, která by mohla být rozhodující pro mé bytí a nebytí v pohraničí.

„No dobře, ale kdyby se to přece jen nějak stalo, co byste dělal?“

„Kdybych zjistil, že je to opravdový biskup, tak bych požádal o požehnání.“

„To nám stačí. To nám stačí!“

A bylo po prověrce a dodneška jsem obyčejný vojín a sběrač raněných a důstojníkem jsem se nestal.

Byla to vůle Boží, že jsem se tak vyjádřil? Nemohl jsem říci, že bych zvedl telefon a zavolal pohraničníky a udal ho? Vždyť to byl stejně chyták.

Nic mě nenapadlo, Bůh mlčel

Pohraničí jsem musel opustit. Když už bylo jasno, kdy se musím odstěhovat a že se už k hranici nedostanu, chodil jsem celou hodinu po pěšině pohraničníků těsně kolem drátů a prosil Boha o vnuknutí, jestli mám využít poslední šance a přes hranici utéci do svobodného světa. Měl jsem známé ve Vatikánu, měl jsem bratra v Austrálii, nebyl by problém se někde uchytit. Jednou předtím mě zastavil místní policajt a soukromě mi řekl, že už za tou moji zahradou ležet nebude. Že už ví, že utéci nechci, a kdybych chtěl, že bych stejně utekl.

Při té poslední „procházce“ u drátů mě nic nenapadlo, Bůh mlčel. Kdoví, jak bych se rozhodl, kdybych věděl, že mě čeká komunistický kriminál, doly, kamenoprůmysl, šikanování… Bylo mně ale jasné, že i mlčení je odpověď Boží.

A dnes je mně naprosto jasné, že i to vězení a vyhození ze zdravotnictví, ale i tajné kněžské svěcení bylo v plánu Božím, proto také nepadlo v úvahu utíkat.

Se svolením zpracováno podle knihy 
Ladislav Kubíček, Vůle Boží - zbožná fráze?, 
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Redakčně upraveno.

 

P. Ladislav Kubíček (1926 - 2004) byl lékař a katolický kněz. Během komunistického režimu byl pronásledován a několik let vězněn. V roce 2004 se stal obětí brutální loupežné vraždy.

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(21.4.2018) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát pohanskými uctívači...

Josef Beran

Josef Beran
(18.4.2018) * 29. prosinec 1888 Plzeň + 17. květen 1969 Řím

Pozvánka na hudebně-evangelizační festival na Slovensku - 20. ročník CampFestu

(17.4.2018) Mládež pro Krista (Sk) Vás zve 2.-5. 8. do Kráľovej Lehoty v N. Tatrách na CampFest s tématem "PREMENIŤ".

Pátek 13.

Pátek 13.
(13.4.2018) Víte, co znamená, když vám černá kočka přejde přes cestu?

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery

(12.4.2018) 13. dubna 1950 přepadla komunistická bezpečnosti v rámci "akce K" mužské kláštery na území celého...

Tři dny křesťanské spirituality v Brně a Anselmem Grünem 13.-15.4.

Tři dny křesťanské spirituality v Brně a Anselmem Grünem 13.-15.4.
(7.4.2018) Ve dnech pá 13. až ne 15. dubna 2018 proběhne další ročník akce „Tři dny křesťanské spirituality“.

Svátek Zvěstování Páně (25.3.)

(7.4.2018) Slavnost je přesunuta kvůli připadnutí na termín Květné neděle. Žádný učený z nebe nespadl a z nebe...

Křesťan a sport - nové číslo časopisu Rodinný život

Křesťan a sport - nové číslo časopisu Rodinný život
(6.4.2018) Patří sportovní aktivity do života věřícího křesťana? Rozvíjíme jimi pouze své tělesné schopnosti? Je...

Připomínka genocidy ve Rwandě (mezinárodní den 7. dubna)

(6.4.2018) Genocida – naše národní noční můra – zcela rozvrátila mou zemi. V temném a zmateném světě, který se...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.