Četl jsem o nedávném průzkumu, podle něhož má pro převážnou část naší mládeže hodnotu jen ten, kdo má majetek. Bez ohledu na to, jak k němu přišel. Význam pro ně ztrácejí úplně všechny ideály, také vztah k životnímu prostředí klesá. Boha mladí uvádějí až na předposledním místě žebříčku hodnot. Má naše země vůbec nějakou budoucnost?

V jednom malém společenství mládeže jsem položil svým přátelům otázku, jaký je jejich žebříček hodnot. Když se na nejvyšších příčkách objevily „obyčejné“ lidské hodnoty typu zdraví, štěstí, láska, zeptal jsem se tedy: „Kde je mezi těmi hodnotami Bůh?“ Jejich reakce byla pro mne velkou školou. Odpověděli: „Boha mezi hodnoty přece nemůžeme vůbec zařazovat!“ Měli pravdu. Bůh přece nepatří do hodnotového žebříčku. Nemohu osobu, kterou mám rád zařadit mezi „něco“. A tak otázka, kterou jakoby vracím, zní: nestal se Bůh pro nás jen „něčím“, místo toho, abychom vnímali Svatého a Věčného, Otce našeho Pána Ježíše Krista a našeho Otce?

U mnoha průzkumů, jejichž hodnověrnost tady nechci zpochybňovat, je třeba dobře interpretovat výsledky. Je například důležité, v jaké části mládeže se průzkum uskutečnil, neboť jiné ideály uvádějí mladí kolem 16 let a jiné ve 25 letech. Troufnu si tvrdit, že mládí nepřestalo být dobou velkých ideálů. To patří k podstatě mládí. Jejich cíl se však přirozeně posunuje. Mnozí z dotázaných možná měli představu o Bohu velmi zkreslenou. Pro mnohé je Bůh jejich představ prostě nepotřebný. Na posledních místech průzkumů se objevuje i politika a nemám za zlé mladým lidem, že pod dojmem mediálního obrazu z našeho parlamentu a vlády vůbec nedomýšlejí, jak zásadně se politika může dotknout jejich budoucnosti. Dokud bude nejrozšířenější představou o Bohu obraz dobráka, který ukazuje Jiří Bartoška v pohádce Anděl Páně, nebo jiný stejně nepravdivý obraz z oblasti mytologie či dokonce středověké křesťanské ikonografie, nemůžeme očekávat, že se mladí lidé budou o tohoto boha zajímat.
Papež Jan Pavel II., který mladým lidem velmi dobře rozuměl, ukazoval velké a náročné ideály, které Bůh mládí svěřuje. Nezakrýval problematické skutečnosti, ale doprovázel mladé lidi v jejich rozhodování a v jejich rozpoznávání pravých ideálů spojených s osobou Ježíše. Mezi ideály, které jsou připomínány i současným papežem, patří lidská vzájemnost, solidarita, křesťansky chápaná láska. Podle mé zkušenosti v práci mezi mládeží tyto hodnoty neztrácejí pro mladé svou přitažlivost.



Mladí lidé potřebují vzory

Křesťanské hodnoty totiž opravdu nestojí v protikladu k hodnotám, o něž mladí lidé usilují. Jsou spíše jejich vrcholem, na který oni nedohlédnou. Mezi nejvyšší hodnoty mladí zařazují zdraví, mír, lásku. Kdo jiný než my, křesťané, ví lépe, že Bůh nabízí uzdravení těla i duše? Kdo jiný by měl ukázat, že v Bohu lze spočinout? Vždyť přece my máme svěřeno veliké tajemství života Božího: Bůh je láska! Až budeme my, dospělí křesťané, křičet svým životem v naší zemi tuto základní pravdu, mohu bez obav na položenou otázku odpovědět: „Ano, naše země má skvělou budoucnost!“ Protože mladí lidé budou mít vzory, které mohou napodobovat. Budou vidět, že svatost života je možná, že to není nedostižný ideál. Budou se obracet k Bohu, svému Otci.

Život mladých je obrazem života společnosti. Zatím nám zrcadlo života mladých někdy spíše ukazuje naše šmouhy. Budeme-li však vytvářet dobrou občanskou společnost a také živé a zdravé společenství církve, můžeme myslím oprávněně spoléhat na Boží požehnání i pro naši zemi.



***

Se svolením převzato z Katolického týdeníku



Internetový on-line rozhovor
s Vítem Zatloukalem
proběhne v pátek 17.8.2007 na webu vira.cz.
Do rozhovoru se můžete zapojit i vy.
Otázky je možné klást již nyní.