Stáří mi nahání strach

18.6.2012, Marie Kutilová

Foto: ima

Dotaz došlý do redakce vira.cz: ... Pokud se člověk nachází uprostřed pracovního procesu, má rodiče a praktikuje víru, pak pociťuje většinou naplněnost vlastního života. Přijde však stáří, kdy rodiče odcházejí na věčnost, ztrácejí se příbuzní a přátelské vztahy se stávají pomalu nahodilými a letmými. Místo toho nastupují chronické, vlekoucí se nemoci a s nimi spojené bolesti těla.

I já začínám podléhat pocitům zbytečnosti existence, nenaplněnosti života a v konečném důsledku také úzkosti, kdo mi pomůže, až se dostaví vlastní nemohoucnost a bude potřeba podané ruky. Vše je dnes hodně anonymní, i v kostele si všichni přejí pokoj, srdečně se zdraví, ale nakonec je člověk odkázán stejně jen a jen na sebe, respektive na pomoc Boží. I mně se často v poslední době vtírají myšlenky Božího odsouzení, říkám si: můžeš si za to sama, tak ses rozhodla, proto trp. ...

Bůh o Vás ví a miluje Vás

Vážená a milá tazatelko,
při čtení Vašeho dopisu mě napadl text o hřivnách (Lk19.) Bůh každého z nás stvořil jako originál. Každý z nás je jedinečný, každý z nás dostal různé množství hřiven – darů, které má rozmnožovat při naplňování svého života a při růstu v lásce. Máme milovat Boha nadevše a bližního jako sebe sama. Jakým způsobem to budeme dělat, je velmi individuální. Bůh o Vás ví a miluje Vás, ať už jste ve svém životě volila dobře nebo méně dobře. Ale nevěřím, že by si přál utrpení kohokoli z nás. Jen respektuje naši svobodu, naši volbu. 

Nikdy není pozdě začít žít jinak

Pokud se najednou necítíte dobře, přehodnocujete svá dřívější rozhodnutí a je ve Vás hodně strachu a úzkosti z budoucnosti, je to možná jen přechod do jiného životního období. Něco je možná třeba opustit (možná jen představu, jak co má být) a něco nového pak může do Vašeho života přijít. Nevím, kolik je Vám let, ale jsem přesvědčena, že nikdy není pozdě začít žít jinak. Nově poznat Boha, sebe sama a nově uvidět i lidi, které máme kolem sebe. Bůh není samotář – láska totiž nemůže být sama. Pak už by to nebyla Láska. A protože jsme stvořeni k Božímu obrazu, i my potřebujeme společenství, lidskou blízkost, vztahy, které budou víc než jen letmé.

Váš život nemusí být osamělý, 
záleží jen na Vás

Pokud jde o pomocnou ruku a není nikdo blízký, určitě lze využít např. pečovatelskou službu, dát si žádost do domova důchodců nebo do domu s pečovatelskou službou. Vůbec si nemyslím, že by Váš život musel být osamělý. Záleží jen na Vás, po čem v hloubi duše toužíte. Bůh nám vkládá do srdce dobré touhy, aby nám je pomáhal naplňovat a ne aby nás týral. Velmi bych Vám také doporučovala duchovní cvičení, kde byste se mohla zastavit, ztišit, být s Bohem, sama se sebou i se společenstvím bratří a sester (a vůbec nevadí, že na začátku nebudete nikoho znát). Tam byste mohla v klidu hledat, jak jít v životě dál. Bůh Vám cestu ukáže a nikdy Vás neopustí. A uvidíte, že dostanete odpověď i na všechny ostatní otázky a obavy. Možná to nebude hned a najednou, ale bez odpovědi nezůstanete.

Přeji Vám, abyste zase našla naději, která už Vás neopustí. Přeji Vám také odvahu více riskovat, protože jinak blízkost s druhými není možná. Ať Vám Bůh žehná a naplňuje Vás radostí a pokojem.  
 

Internetový dotaz pro web vira.cz zodpověděla soukromá psychoterapeutická poradna v Sušici.
V dotazu a odpovědi byly provedeny redakční úpravy, které dotaz a odpověď zcela anonymizují. Případná podobnost je proto čistě náhodná (a ev. způsobená i tím, že popisovaný případ se vyskytuje obecně častěji...).

Související texty k tématu:

Štěstí:
- Co je to štěstí? (Marie Svatošová)
- Nezbytná podmínka štěstí. (Marie Svatošová)
- Vděčnost přináší štěstí a radost
- Štěstí vděčnosti Vděčnost polidšťuje
- Další texty k tématu štěstí zde

Autor: Marie Kutilová   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Štítky: stáří, old  |  opuštěnost, osamocenost, osamělost  |  samota  |  senioři  |  láska  |  společenství  |  láska, vztahy  |  nebojte se  |  nemoc  |  strach  |  Boží láska  |  odvaha  |  vztahy

[nahoru]