Nejsme totéž, co naše práce. Je třeba si stanovit jasná pravidla

30.4.2012, Anselm Grün

Foto: IMa

Své pracovní úkoly dokážeme účelně naplnit pouze tehdy, když se v práci zcela nevyčerpáme, když nacházíme životní náplň i v soukromé sféře. Práce totiž není všechno. Je pěkné, že se angažujeme ve svém podniku. Ale nejsme s ním sezdáni. Pokud bychom se tak chovali, nemohli bychom být trvale šťastni. Máme totiž ještě další potřeby. Pracovní zátěž dokážeme zvládat mnohem lépe, pokud doma pěstujeme slušnou životní kulturu.

Bludný kruh pracovního přetížení a rodinných krizí

Mnozí vedoucí pracovníci zůstávají v podniku déle, než by museli. Sklízejí tam totiž uznání, zatímco se svým pubertálním synem si nedovedou poradit. Dostává-li se člověku na pracovišti uznání, doma sklízí často jen kritiku a výčitky. Mnozí se vracejí z práce tak vyčerpaní, že už nechtějí o dalších domácích záležitostech slyšet. Prostě už jim nezbývá energie pouštět se ještě doma do složitých vztahových problémů. Uzavírá se tak bludný kruh pracovního přetížení a rodinných krizí.

Ideální zaměstnání neexistuje

Někdo zase touží po ideálním zaměstnání. Jenže takové ideální místo pravděpodobně vůbec neexistuje. Všude se najde rutina a struktury. Když se nad tím člověk rozčiluje, ztrácí velké množství energie. Může se však pokusit tato omezení relativizovat. Podaří se to, dokáže-li doma vypnout a rád se tam vrací.

Je třeba si stanovit jasná pravidla

Je třeba stanovit si jasná pravidla. Jinak práce začne pohlcovat stále více našeho času a nakonec nám zcela znemožní dobrý soukromý život. Určit si čas, který bude pro firmu, podnik, zaměstnání tabu. O ten se nesmíme dát připravit. Rozčleňme si jasně celý týden a vyhraďme si v něm čas na soukromí i na pracovní záležitosti. Když náš životní druh ví, že ten či onen večer mám vyhrazen práci, dokáže se s tím docela dobře vyrovnat. Zvlášť když si jej vynahradíme společně příjemně prožitým volným večerem. Dále je velice důležité zachovat si volné víkendy. Neměli bychom opakovat chybu, že si víkend příliš rozplánujeme a přeplníme. Pak to totiž přestává být odpočinkový čas a jenom to posílí náš stres. Čas, který máme pro rodinu, je vždycky omezený. S tím se musí vedoucí pracovník vyrovnat.

Žít přítomný okamžik

Důležité je, aby se mohla rodina na jeho omezený volný čas spolehnout a aby v něm dokázal být skutečně cele přítomen. Když má totiž v hlavě zase jen práci, jeho rodina si ho příliš neužije. Proto nestačí pouze si udělat čas. Je třeba naplno žít přítomný okamžik, vypnout z práce a odložit firemní problémy stranou. 

Se svolením zpracováno podle knihy: Pracovat i žít,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří
Několik kapitol z této knihy naleznete zde

Související texty k tématu:

Organizace času a práce
- Organizace práce, význam práce
- Jak organizovat čas, práci a život (Anselm Grün)
- Pracuj kousek po kousku (Anselm Grün)
- Rekreace a odpočinek - tipy jak ne/odpočívat
- Další texty k tématu práce, odpočinek zde

Autor: Anselm Grün   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Štítky: hranice  |  práce  |  pravidla, řád, discipíina  |  přítomnost, přítomný okamžik, nyní, tady a teď  |  řád, pravidelnost  |  děti-rodiče  |  láska k sobě, sebepřijetí, sebevědomí, sebeláska  |  láska v manželství   |  láska, vztahy  |  manželské krize  |  Manželství  |  rodičovství a výchova  |  rodina  |  sebepřijetí  |  seberealizace  |  sebestřednost  |  vztah k sobě, sebepřijetí  |  vztahy  |  zpytování svědomí, sebereflexe, sebekritika

[nahoru]