Já jsem přemohl svět. (Jan 16,33) - Biblický citát na dnešní den

17.2.2011, Václav Vaško (Foto: ima)

Paprsky naděje v pekle ruzyňské věznice

Paprsky naděje v pekle ruzyňské věznice

Jít k zubaři není slast. Zděsil jsem se, když mě nedlouho po zatčení krutě rozbolely zuby. Hlásil jsem to při ranních "přáních a stížnostech". Za dva nebo tři dny jsem se ocitl v zubní
ordinaci. Ordinace jako ordinace, lékař v bílém, sestra v bílém, jenom když jsem usedl do křesla, připoutala mi sestra ruce k opěradlu. Byl jsem připraven na nejhorší. Doktor se chvíli zamýšlel nad sedmičkou vpravo nahoře, pak řekl, že by byla škoda ji vytrhnout a že se pokusí ji zachránit. Dva měsíce, týden co týden mě k němu vodili. Jak já se na tu bolestivou chvíli těšil! Při nevím kolikátém sezení se stalo něco neuvěřitelného. Při přivazování ke křeslu mě sestřička nenápadně pohladila. Vůbec si nedovedu vybavit jak vypadala, ale to pohlazení mě hřeje doposud. Lidskost v doupěti zla. Pak generalizujte!

Nejhorší byly v Ruzyni soboty a neděle. Oběd byl tuším v jedenáct a večeře už v jednu. Jinak ticho. Neslyšně se pohybující dozorci nahlíželi jako obvykle špehýrkou do cel. Zastavil se čas. Pokud se někdo nemodlil nebo se jinak intelektuálně nezaměstnával, muselo to být k zbláznění. Asi nejhůř byli na tom komunisté, kteří se stali obětí jiné stranické o moc usilující kliky. Ve vedlejší cele byl jeden takový. Hádal bych na donedávna vysoce postaveného slovenského "buržoazního nacionalistu". S někým se vytrvale přel, skončilo to rvačkou. Zpíval Internacionálu a jiné revoluční písně. Provolával: "Nech žije súdruh Gottwald! Nech žije súdruh Široký!" Víc ale deprimovaly výkřiky ozývající se ze všech koutů chodby: "Mám hlad!", "Chci k výslechu!", "Bože, pomoz!" Ale také bouchání a kopání do dveří, křik dozorců, dupot desítek nohou a zoufalé volání o pomoc.

Jednou k večeru slyším, jakoby od okna, zpěv ptáčka. Děkoval jsem Bohu za ten nečekaný koncert ptačího sólisty. Teprve po letech, při vzpomínání v kruhu bývalých muklů na vše zlé, ale i dobré, jsem se dozvěděl, že to nebyl ptáček, ale dozorce, který napodobením ptačího zpěvu krátil sobě i nám vlekoucí se čas.

***
Se svolením převzato z knihy: Ne vším jsem byl rád, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Několik kapitol z této knihy naleznete zde

Katolická charismatická konference Brno 5.-9.7.2017

Mediálně spolupracujeme

Letnice, Svatodušní svátky...

(29.5.2017) Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením, naplněním Velikonoc.

Jedinečný koncert křesťanské hudby - kapela Rend Collective - pátek 2. 6. 2017 v Praze

Jedinečný koncert křesťanské hudby - kapela Rend Collective - pátek 2. 6. 2017 v Praze
(27.5.2017) Skupina Rend Collective patří mezi výrazné světové křesťanské kapely. Formace pochází z přístavního...

Nabídka programů pro školy „Výchova a hodnoty“

Nabídka programů pro školy „Výchova a hodnoty“
(23.5.2017) Arcibiskupství pražské nabízí vzdělávací "Týden pro školy" 19. — 25. června 2017

Svatodušní novéna

(22.5.2017) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého.

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)

(22.5.2017) Působil tam, kde smrt byla lepší než život...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže

Rend Collective Praha 2.6.2017

Mediálně spolupracujeme

Mediálně spolupracujeme