Bůh se staví proti pyšným. (1 Petr 5,5) - Biblický citát na dnešní den

29.11.2016, Jean Vanier (Foto: DoM)

Za potřebou vítězit se skrývá strach

Za potřebou vítězit se skrývá strach

Nejdřív voják, 
pak ochránce mentálně postižených

Od mého dětství až dosud jsem prožíval tři velice odlišná období. Když mi bylo třináct, vstoupil jsem k námořnictvu a strávil osm let ve světě, kde jsme se museli vyhýbat slabosti za každou cenu. Vyžadovalo se od nás, abychom byli zdatní a rychlí, abychom stoupali v žebříčku úspěšnosti. 

Tento svět jsem opustil a otevřel se mi jiný – akademický svět myšlení. Mnoho let jsem studoval filozofii. Napsal jsem doktorskou práci a zahájil jsem kariéru vysokoškolského učitele. A znovu jsem se ocitl ve světě, kde jsem se musel vyhýbat slabosti, nevědomosti a neschopnosti – výkonnost byla vším. 

A pak jsem ve třetím období svého života objevil lidi, kteří jsou slabí, mají mentální handicap. Zasáhl mě nesmírně rozsáhlý svět bídy, slabosti a křehkosti, s nímž jsem se v nemocnicích a domovech pro mentálně postižené setkal. Odešel jsem ze světa teorií a idejí, abych objevil, co skutečně znamená být člověkem, být mužem nebo ženou. 

Učili mě, jak usilovat o povýšení, soutěžit, být nejlepší. 
Přišlo mi to naprosto přirozené.

Když jsem sloužil u námořnictva, učili mě dávat druhým rozkazy. Přišlo mi to naprosto přirozené. Celý život mě učili, jak šplhat po žebříčku nahoru, usilovat o povýšení, soutěžit, být nejlepší, získávat ceny. A k tomuto všemu nás vede současná společnost. Když to tak ale děláme, připravujeme se o společenství a vzájemnost s druhými. Během dalších let mého života mě ovšem učili a uzdravili lidé, kteří jsou nazýváni mentálně postižení a s nimiž žiji v komunitě Archa. Naučili mě, že za potřebou vítězit se skrývá můj vlastní strach a obavy, strach z toho, že ztratím na své hodnotě a budu odsunut stranou, strach otevřít své srdce a tváří v tvář druhým lidem, sužovaným bolestí, být zranitelný a cítit se bezmocný. I mě sužuje bolest, zranění v srdci.

Zjistil jsem, že i v mém vlastním srdci 
se ukrývají obrovské síly temnoty a nenávisti

Zjistil jsem totiž cosi, co mě předtím nikdy ani nenapadlo: že i v mém vlastním srdci se ukrývají obrovské síly temnoty a nenávisti. V jistých okamžicích, při únavě nebo stresu, jsem pozoroval, jak ve mně roste nenávist a schopnost ublížit někomu, kdo je slabý a dráždí mě. Myslím, že právě to mě nejvíce zaskočilo – zjištění, kdo skutečně jsem, a uvědomění si, že poznat sám sebe možná vůbec nechci. Nechtěl jsem připustit, že by ve mně mohlo být tolik negativního. 

A tak jsem se musel rozhodnout, zda budu dál předstírat, že je se mnou všechno v pořádku, a ponořím se do hyperaktivity, nových projektů, u nichž na všechno to negativní budu moci zapomenout a jimiž ostatním dokážu, jak jsem dobrý. Elitářství představuje nemoc, která trápí každého z nás. Všichni chceme být v týmu, který vítězí. Právě tato skutečnost je kořenem všech podob diktátorství a rasismu. Důležité je být si těchto sil ve vlastním nitru vědom a usilovat o to, abychom se od nich osvobodili a zjistili, že ten nejhorší nepřítel není někde venku, ale v našem vlastním srdci!

Zvykli jsme si slýchat, že slabí potřebují silné. To je zřejmé. Vnitřní jednota a uzdravení však nastávají tehdy, když si silní uvědomují, že sami potřebují slabé. Slabí lidé probouzejí a zjevují srdce, probouzejí energii něhy a slitování, vlídnosti a společenství. Probouzejí zdroj života… Ano, zlomení a utlačovaní lidé mě toho hodně naučili a radikálně mě změnili. Pomohli mi pochopit, že k uzdravení může dojít jen ve spodní části žebříčku, ne nahoře. 

Vydat se po cestě vstříc uzdravení

Do tohoto všeho vstupuje Ježíšovo poselství jako skutečně radostná zvěst. Nejedná se totiž především o sérii zákonů, které musíme dodržovat. Víra je především zkušenost láskyplného setkání s Ježíšem ve víře a něžnosti. Toto setkání nám dává poznat, že jsme v Božích očích vzácní. 

Negativní obraz, který sami o sobě máme, nad námi postupně ztrácí svou moc. Když odhalíme, že nás Bůh miluje, můžeme si sami začít víc důvěřovat a naše srdce se vydá po cestě vstříc uzdravení navzdory tomu, že nás i nadále tíží spousta neproměněných slabostí a omezení. Z této zkušenosti pramení naděje. Boží volání je v nás přítomné jako semeno. Společně s dalšími lidmi můžeme růst ve společenství těch, kdo věří v Ježíše.

Zpracováno podle knihy:
Jean Vanier, Krása lidskosti
Redakčně upraveno a doplněno

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21.4.2017) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(17.4.2017) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec...

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery

(12.4.2017) 13. dubna 1950 přepadla komunistická bezpečnosti v rámci "akce K" mužské kláštery na území celého...

Co je to mazanec?

Co je to mazanec?
(11.4.2017) Nabízíme vám definici mazance + několik osvědčených receptů na velikonoční mazanec.

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(11.4.2017) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Časopis Rodinný život 2/17 - Křesťan a kultura

Časopis Rodinný život 2/17 - Křesťan a kultura
(10.4.2017) Co vás čeká v novém čísle časopisu Rodinný život?

Připomínka genocidy ve Rwandě (mezinárodní den 7. dubna)

(6.4.2017) Genocida – naše národní noční můra – zcela rozvrátila mou zemi. V temném a zmateném světě, který se...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže