Rabi Šmuel z Brysova byl věhlasným učitelem. Jednoho dne dorazila do Brysova velká skupina kupců, kteří museli přes šabat zůstat v městečku.

Přišli k rabimu Šmuelovi, zdali by u něho nedostali nocleh a šabatovou večeři.

Rabi Šmuel odvětil, že je přijme na nocleh a pozve i k hostině, ovšem za poplatek - a vyslovil dost velkou sumu peněz, kterou měli zaplatit. Pocestní se divili, že zbožný chasid požaduje za pohostinství bratří peníze.

Když skončil šabat a kupci se chtěli znovu vydat na cestu, přišli k rabimu Šmuelovi do učebny, aby se s nim vyrovnali.

Rabi se rozesmál: „Myslíte, že jsem se zbláznil? Jak bych mohl vzít peníze za privilegium pohostinství pocestným?“

„Ale proč jste nám řekl, že nás přijmete za podmínky, když zaplatíme?“

„Obával jsem se, že by vám bylo trapné dobře pojíst a popít toho nejlepšího, co mám, kdybyste se cítili mými hosty. A - ruku na srdce - neměl jsem pravdu?“