Mnohý z nás vnímá, že spousta dobrého v nás jen doutná. Kolik našich schopností zůstalo nevyužito kvůli podceňování se, protože jsme se nechali otrávit a uvěřili, že to stejně nemá smysl. Kolik dobrých věcí jsme nedotáhli, protože zvítězila naše lenost a pohodlnost. 

Svoje poraněná a oslabená místa jsme zvyklí před druhými schovávat. Bojíme se, že by naší zranitelnosti mohl někdo využít proti nám. Snažíme se působit silně a sebejistě. 

Ježíš, milovaný Boží Syn a věrný Služebník, nás ujišťuje, že nepřišel nalomené dolomit a doutnající típnout. Naopak. On nalomené podpírá, obvazuje, uzdravuje. Všechno dobré, co v nás doutná a skomírá, rozdmýchává, aby se to mohlo rozhořet naplno. 

Před ním svoje slabá a zranitelná místa nemusíš skrývat,
můžeš mu je vystavit,
aby se jich s láskou dotkl. 

Redakčně upraveno