Sekce: Knihovna

Jaro Křivohlavý, Aleš Palán

Rodiče vás nutí chodit do kostela?

z knihy Dvě lásky , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Dali vám soudruzi v letech, kdy si děti vybíraly školu, znát svou moc?

Když Jára dokončil gymnázium, chtěl dělat dětskou medicínu –byl to jeho ideál, ale nedostal se na ni, protože neměl příslušné „stranické“ doporučení. Podobně to dopadlo s jeho zájmem o psychologii. Jednou jsem se vracel autem z kázání v Jindřichově Hradci a vzal jsem stopaře. Vyprávěl mi, že měl podobné těžkosti jako můj syn. Zkoušky na humanitní obor udělal na výtečnou, ale pro údajný nedostatek míst ho nepřijali. Potom řekl větu, která rozhodla o budoucnosti našeho syna: „Teď půjdu k přijímacím zkouškám popáté. Pokud mě zase nevezmou, rozhodl jsem se jít na stavařinu. Lidi potřebují bydlet za každého režimu a já jim budu stavět baráky. Je to užitečná práce.“ A to byl podnět pro našeho Járu.



Přijímačky na stavařinu už byly snadné?

Jára dostal formulář s otázkami. Jsou vaši rodiče v KSČ? – Ani jeden. Jste členem SSM? – Ne. Sourozenci v SSM. – Ne… Všechno to mluvilo jasnou řečí, navíc se jeden profesor syna zeptal: „Vy chodíte do kostela, že? To vás k tomu rodiče nutí?“ Járovi ruply nervy, řekl, že do kostela chodí, protože to sám chce. Vstal a rozmrzele z vlastní iniciativy od přijímací zkoušky odešel. Načež za ním ten profesor někoho poslal. „Jste přijat, pane Křivohlavý. Kdybyste řekl, že vás do kostela nutí chodit rodiče, nevzali bychom vás.“

Výpis všech kapitol z této knihy: Vy čtete Bibli? / V koncentráku nám pomáhaly dvě věci / Já vás zastřelím! / Rodiče vás nutí chodit do kostela? / Jak vést děti k víře? / Víra by měla být sklenicí stále plnou / Tvořivé řešení konfliktů / Každý máme svou víru / Křesťanství bylo průvodcem, který mi radí, / Zdravotní stav neovlivňuje jen psychická, ale i duchovní stránka / Misionáři se musejí nejdříve naučit domorodý jazyk