Každý máme svou víru

Neexistuje stoprocentní ateista

z knihy Dvě lásky , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Mnohdy jsme při svém pohledu na svět orientováni materialisticky. Někdo pláče a čistě materialistický pohled nám říká: Vždyť je to slaná voda, nic víc. Byl jsem jednou na přednášce na Akademii múzických umění, kde přednášející vědecky rozebral Rusalku. Přesně spočítal, kolik je v ní půltónů. Pro mě je ale Rusalka něco jiného, než půltóny; i když nepopírám, že tam ty půltóny jsou. Jsou lidé, kteří za vším vidí jen peníze. A jsou takoví, kteří za vším vidí jen lásku. Jan Čarek na jednom místě říká: „Mít tak oči k vidění, vidět to, co tolik lidí nevidí a neuvidí.“ Díváme se na tutéž věc a každý ji vidíme trošku v jiném světle. A víra nám poskytuje širší, celkový pohled a nadhled.

Každý z nás máme svou víru – nebo důvěru. Neexistuje něco jako stoprocentní ateista. Každý máme k něčemu kladný vztah, něčeho si vážíme, něco považujeme za vzácné, důležité a hodnotné. Něco je nám „posvátné“. Tak je tomu i u těch lidí, kteří říkají, že jsou nevěřící. I ti považují něco za nej-nej-nejdůležitější. A potom: každé letadlo má někam namířeno, i když se snaží doletět na jiné letiště nežli já. A tak je to i s každým z nás, ať chceme nebo nechceme. Zůstává otázkou, kam si to v životě namířím, komu dám svou důvěru.