Glosář

Pocit, že Bůh je s námi nespokojen, že je tvrdý, mrzutý, mstivý a lhostejný, prostě takový, jací bychom byli na jeho místě my, v nás zabíjí naději, víru, lásku a život vůbec. Zjevení nám však říká, že Bůh není jako my. Je Otec, původce lásky. O tom mluví Ježíš v podobenství o milosrdném otci a marnotratném synu. Postní doba je příhodným časem k obnovení chápání křesťanského života jako putování do domu Otcova.

Je třeba posílit
systém obecně sdílených mravních norem,
které budou znemožňovat,
aby různá pravidla
byla obcházena vždy znovu
s ještě větší důmyslností,
než s jakou byla vymyšlena.

Otázka, zda Bůh trestá, jak trestá a koho trestá je závažnou otázkou...

Když už nevíš kudy dál,
leť poslepu jako pilot v mlze
a svěř se vedení toho druhého:
neviditelného.

Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení. Zničí tvou schopnost koncentrace, zničí každou příjemnou chvilku a zbaví tě tvého drahého pokoje i radosti. Své štěstí vkládáš do jeho rukou. Dáváš mu skutečnou moc nad sebou samým...

V křesťanství často zaznívají výzvy k obrácení a změně života. Je ale vůbec možné se změnit? V rozhodnutí "změnit se" a "obrátit se" bohužel mnohdy převládají zkreslené představy a přehaný optimismus. Člověk by chtěl udělat mnohé úplně jinak.

Evangelium (řecky euangelion = dobrá zpráva) je zvěst o Ježíši Kristu, o Božím království a o spáse.

Utrpení samo o sobě smysl nemá, ale to, jak s ním zacházíme, ano.

Slovo hřích dnes pro mnohé lidi nemá žádný obsah.

Může si být křesťan opravdu jist tím, že je a bude spasen? Vědět o vlastní spáse je trochu něco jiného, než možnost ztratit spásu.