Je třeba s druhým „ztrácet“ čas
Nelze přinášet víru druhému bez dialogu. Nelze, poněvadž musíš začít právě tam, kde se dotyčný člověk nachází. To je velmi důležité. Někdo řekne: „Ale, otče, to je velká ztráta času, protože každý má svoje osudy a svoje ideje…“ Více času však ztratil Bůh při stvoření světa a učinil jej dobrým! Je třeba ztrácet čas s druhým člověkem, poněvadž Bůh chce, abys mu předal mu tu nejdůležitější zprávu, zprávu o Ježíši. Ale takovému, jaký je, a ne takovému, jaký má být. Takovému, jaký je nyní.
V lásce buď konkrétní!
Křesťanská láska je konkrétní. Sám Ježíš, když mluví o lásce, hovoří o konkrétních věcech: dát najíst hladovým, navštívit nemocné a o dalších konkrétních věcech. Chybí-li nám tato křesťanská konkrétnost, žijeme iluzorní křesťanství, protože není dost dobře jasné, co je jádrem Ježíšova poselství.
Mám-li snášet tebe, jsem si jist, že ty sneseš mě...
Pohleďme na staré muže a ženy, kteří už v životě snesli mnohé. Podíváme-li se jim do očí, některé jsou mladé, mají mladého ducha a novou mladost. A k tomu nás vybízí Pán: k tomuto obnovenému mládí cestou lásky, trpělivosti, snášení protivenství, a dovolím si říci, když se vzájemně snášíme. Musíme si přitom počínat také laskavě a mít se rádi, neboť, mám-li snášet tebe, jsem si jist, že ty sneseš mě, a tak půjdeme vpřed Ježíšovou cestou. Prosme Pána o dar tohoto křesťanského snášení, dávajícího pokoj, srdečného a radostného snášení, abychom stále mládli jako dobré víno, abychom stále mládli novou mladostí ducha.
