Nebeské království je jako kvas. (Mt 13,33) - Biblický citát na dnešní den

6.4.2003, Aleš Opatrný

Minout Boha skutečného a vytvořit si svého

Minout Boha skutečného a vytvořit si svého

Žid 5,7-9
Bratři! Kristus v době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. Ačkoli to byl Syn, naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal své dílo, stal se příčinou věčné spásy pro ty, kteří ho poslouchají.



Celý list Židům je velkým výkladem o Ježíši Kristu -novém veleknězi, jehož jediná životní obět dělá zbytečnými všechny starozákonní oběti a jeho jedinečné kněžství dělá zbytečnými všechny starozákonní kněze. Ježíš je "knězem podle řádku Melchisedechova", od Boha prohlášeným (srov. Žid 5,10) a jedinečnost jeho kněžství a jeho oběti je základem jedinečnosti křesťanství.

Náš dnešní úryvek je sice krátký, ale je obsahově velmi bohatý. Ježíš je v něm ukázán jako člověk, hledající cestu ve svém utrpení, obracející se k Bohu o pomoc, poslušný, který došel vyslyšení. Současně je ale jasně řečeno, že je Synem, tedy synem Božím, a že naplněním svého úkolu se stal příčinou věčné spásy mnohých, tedy je skutečně vykupitelem. Pro nás bude ústřední věta, která může člověk zarazit: "ačkoliv to byl Syn, naučil se svým utrpením poslušnosti"(V8). Slovo "naučil se" charakterizuje jasně a nezaměnitelně Ježíšovo lidství. A "poslušnost"? To je jeho vztah k Otci, který má jako Syn a který realizuje také jako člověk. Ježíš přijímá svou cestu věrnosti Otci a věrnosti lásce k lidem i to i tenkrát, když ho to stojí utrpení a život. Tento "proces" je nazván "naučením se poslušnosti". A pro svůj vztah k Bohu (slovo "úcta" v našem úryvku je nedokonalý překlad výrazu, pro který nemá čeština adekvátní slovo) byl vyslyšen. Jak ? "Vyslyšení" se Ježíšovi dostává až za hranicí smrti. Bůh ho neponechal v zajetí smrti - Ježíš byl vzkříšen, vstal z mrtvých. Takže Ježíš se "naučil poslušnosti" - prošel totiž věrně svou cestu, kterou mu jeho Otec nijak zázračně "neumetl", nezbavil jí utrpení a smrti, a došel tak cíle - i jako člověk smrt vzkříšením překonal a dosáhl plného společenství s Bohem (čili" vstal z mrtvých").

Právě nezanedbáním Ježíšova lidství se nám stává tento úryvek nejen výpovědí o Ježíšovi, ale i výpovědí o nás lidech. Jsme vyzvání k následování Ježíše, máme se tedy nejen právo obracet s důvěrou k Bohu "s naléhavým voláním" jako Ježíš, ale máme s naučit poslušnosti v tom smyslu, jak je zde o ní řeč. Tato"poslušnost" není slepé podřízení se někomu, koho nemůžeme přemoci nebo přesvědčit o opaku, ale je to čin víry. Tak jako Ježíš stál na tom, že ho jeho Otec neopustí, zůstal v lásce k němu přes všechno co se s ním dělo, tak křesťan se má naučit v překonávání životních těžkostí (a vrcholně pak ve smrti) zůstávat v lásce k Bohu, zůstávat ve víře, že mu Bůh sice také "neumete cestu", ale že ho nechce opustit a to ani ve smrti, a že toto Boží "neopuštění" člověka znamená překonání smrti, tedy vzkříšení.

Přijmout tuto cestu není pro člověka dnešní mentality ani samozřejmé, ani lehké. Zatímco Luther si kladl trýznivou otázku: "Jak najdu milosrdného Boha?", tedy jak před Bohem jako hříšník obstojím, je člověk dneška nakloněn spíš jinému tázání: "Zda a kde najdu Boha který mi bude užitečný, který před mými nároky obstojí?!" Samozřejmě, že nelze člověku upřít právo, aby hledal Boha, v němž rozpozná svého zastánce, který mu bude pomocí. Ale pokud se toto tázání osamostatní a člověk se pouze ptá, jak sebe sama uspokojit, je na velmi nebezpečné cestě, na které může ztratit nebo minout Boha živého a bude si tvořit jen boha svého, výtvor svých přání a představ - a to i uvnitř křesťanství.

Ohromným přínosem křesťanství je to, že je současně, "teocentrické" i "antropocentrické". Že totiž díky Ježíšovu vtělení, díky tomu, že Bůh se stal člověkem a to kvůli lidem, a nepřestal být Bohem a to kvůli sobě i kvůli lidem, nemůže být křesťanství náboženstvím, které by se staralo jen o to, jak uspokojit Boha a nezajímalo by ho uspokojení (záchrana) člověka. A také se nemůže stát náboženstvím, které by se snažilo jen uspokojit člověka nezajímalo ho, zda je také Bůh "uspokojen". Ten, kdo přijme celého Ježíše, tedy i s jeho smrtí a vzkříšením, může přijmout také cestu, na níž se podle Ježíše "naučí poslušnosti" a "bude vyslyšen pro svou úctu k Bohu", tedy po respektování cesty, kterou Bůh člověku nabízí. Přijetí vzkříšení je zde ovšem klíčová věc víry. Pavlovo slovo: "Nevstal-li Kristus z mrtvých, marné je naše kázání, marná je vaše víra (1 Kor, 15,14) a: "Máme-li naději v Krista jen v tomto životě, pak jsme nejubožejší ze všech lidí" (1 Kor 15,19) není žádným přeháněním. Bez vzkříšení by byla evangelia nejspíš jen jednou z mnoha moralit se špatným koncem svého původce. A následovat Ježíše v jeho poslušnosti by znamenalo následovat někoho k jeho osobní katastrofě - a dost. Tedy cesta spíš pro osobnosti patologické, než pro zdravé.

Z toho, co jsme zde uvažovali, může být zřejmé (a není to žádný objev či novinka), že se člověk sice může poměrně snadno a rychle naučit nějakému souboru základních křesťanských pravd, ale že porozumění Božímu slovu a tedy porozumění Kristu, jeho poselství a jeho cestě, není záležitost ani jednoduchá, ani rychle uskutečnitelná. Na vynucení poslušnosti několika příkazům mnohdy stačí něco autority a něco strachu (obojího se dnes ve výchově - jakékoliv - nedostává!, bylo by bláhové s tím ve větší míře počítat). Ale pro následování Ježíše (při kterém se člověk "naučí poslušnosti") je třeba porozumění většího a motivace mnohem silnější. Nemá nás tedy překvapovat, že dorůstání k pochopení evangelia představuje pro většinu lidí dlouhou cestu, nikoliv přímočarou, vyžadující i jistou lidskou zralost. Spíš nás může (mnohé i z vlastní zkušenosti) těšit, že toto "dorůstání ve víře" je možné, že se táhne desetiletími života člověka že přináší ponenáhlu ovoce.

P. Aleš Opatrný

 

Související texty k tématu:

Víra:
- Víra je dobrodružství i osobní vztah 
- Základní pohled víry - I Tobě jde Bůh vstříc
- Víra je velmi široký pojem (Aleš Opatrný)
- Víra zraje krizemi (Dle J. Powella)
- Credo (kredo) - Souhrn křesťanské víry
- Další texty k tématu víra zde

Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde

Mediálně spolupracujeme:

CSM 2017 Olomouc / Celostátní setkání mládeže 15. - 20. 8. 2017

Festival United 24.8. - 26.8. 2017 Vsetín

Soutěž o 3 vstupenky na festival UNITED

Soutěž o 3 vstupenky na festival UNITED
(19.7.2017) Soutěž o vstupenky na multižánrový festival UNITED, který se uskuteční od 24. 8. do 26. 8. 2017 ve Vsetíně.

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17.7.2017) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Prosba o Vaši pomoc

(10.7.2017) Svou krví můžete zachránit život. Hledá se akutně dárce kostní dřeně pro 16 letého Jakuba z Brna.

Cyril a Metoděj

(3.7.2017) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším...

Časopis IN! - dívčí svět, prázdniny 2017

Časopis IN! - dívčí svět, prázdniny 2017
(30.6.2017) Ahoj, z redakce vás vítáme u prázdninového IN!

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.