Jen otevřené srdce může být naplněno

Někdy se možná až příliš soustředíme na
"lámej, popřej, neodmítej", musíš...
A pak zapomínáme na to podstatné –
i sebelepší zbožné úkony se totiž stávají 
pouhým asketickým výkonem,
když  přitom na druhé jaksi zapomeneme.

Bůh přitom po nás ale vyžaduje
k potřebným především milosrdenství:
pak můžeme čekat skvostné plody,
které  obohatí nejen druhé, ale i nás.

Někdy máme možná naopak strach
otevřít srdce a svou dlaň
potřebám lidí kolem; je to nebezpečné -
člověk riskuje, že bude oklamán, zneužit, poraněn...

Ale jen otevřené srdce může být naplněno:
světlem a uzdraveno láskou.
Pro každého z nás,
kdo vyjde nezištně druhému vstříc,
je tu důležité ujištění:

"Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora,
Tvá jizva se brzy zacelí."