Prof. Jan Heller ThDr.

Také máte problémy s Biblí? Online rozhovor s předním českým bilistou Prof. Hellerem

Jan Heller

Také máte problémy s Biblí? Online rozhovor s předním českým bilistou Prof. HelleremPtejte se předního českého bilisty Prof. Jana Hellera

Jan Heller je přední český biblista, teolog a religionista, překladatel z hebrejštiny a foiničtiny. Zabývá se především Starým zákonem, náboženskými systémy starověkého Předního východu, věnuje se hebrejštině a semitské sémantice. Je autorem či spoluautorem vědeckých prací i učebních textů. Narozen 1925 v Plzni. Studoval na Husově evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (1945-48) a na teologické fakultě Basilejské univerzity (1947-48), v letech 1948-51 byl vikářem Českobratrské církve evangelické v Hořovicích. Roku 1951 začal působit na Komenského evangelické bohoslovenské fakultě v Praze. V letech 1966-67 působil jako docent na teologické fakultě Humboltovy univerzity v Berlíně. Po návratu do Prahy se roku 1968 stal docentem, 1970 byl jmenován profesorem pro obor religionistiky, 1977 pro obor Starého zákona. Zde setrval až do svého odchodu do důchodu roku 1992. V současné době vyučuje na malý úvazek jak na Evangelické, tak i na Katolické teologické fakultě UK. Další info naleznete zde a zde. Texty prof. Hellera na našem webu: "Co je to Bible - První orientace", "Problémy porušování přírodního řádu v Bibli" (o záracích), "Počátek Božího lidu" (o církvi). Knihy Prof. Jana Hellera naleznete zde. Pozn. redakce webu: Jan Heller zemřel 15.1.2008 zde si můžete přečíst jeho úvahu na sklonku života...

Ptejte se na cokoliv ohledně Bible předního českého bilisty Prof. Jana Hellera. Rozhovor proběhne 26.1.2004 od 15:00. Několik myšlenek prof. Hellera připravených pro tento internetový rozhovor naleznete zde. Další pokračování tohoto rozhovoru naleznete zde.



Řadit rozhovor od začátku / od konce

Aktualizovat 


moderátor rozhovoru
UPOZORNĚNÍ - POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU 22.3.2004 Pro velký ohlas tohoto rozhovoru a kvůli vyčerpání dnešního časového limitu přislíbil pan profesor Heller pokračovat v odpovědích na zbývající a případně další otázky v pondělí 22. března ve 14.30 hod.
Prof. Jan Heller ThDr.:
(Odpovězeno: 26.1.2004 v 16:44)

Vážený pane profesore, za redakci webu a za všechny účastníky rozhovoru Vám děkujeme, že jste se s námi podělil o Váš čas i o Vaši moudrost! A přejeme Vám vše dobré!
Prof. Jan Heller ThDr.:
(Odpovězeno: 26.1.2004 v 16:29)

wollek
Pane profesore, jak si tak čtu některé Vaše odpovědi, nemohu se zbavit dojmu, že mnohé věci až příliš z duchovňujete a relativizujete, což bych i celkem bral, ale zároveň mi to nesedí s Vašimi vědeckými studiemi, kde se vlastně snažíte o poměrně přesný výklad vzniku Bible, insirovanosti, historické věrnosti atd. Necítíte v tom trochu rozpor? Osobně si myslím, že svět duchovní i hmotný bychom měli vnímat v jisté harmonii, a ne jednou mluvit téměř výhradně duchovně a jindy zase příliš historicko-kriticky. Zkrátka a dobře citát z Vašich skript a Vaše nynější odpovědi (za než Vám mnohokrát děkujeme) na mě působí, jako by je psali dva různí lidé. Přitom podle podobných metod rozoboru textu se třeba určuje, zda biblické knihy, jež jsou připisovány Janovi, skutečně Jan napsal nebo ne. Nemohou se tedy různé studie ohledně autorství knih Bible a jejího vzniku obrovským způsobem mýlit? Zajímalo by mne, zda tuto možnost s ohledem k Vašim úctyhodným znalostem a zkušenostem, jste ochoten připustit nebo ne. Děkuji.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Doměnka, že ve mně jsou jakoby dva různí lidé je vážná věc. Věřím, že pravda je jediná. Ale právě padesátiletá odborná práce s Biblí mne přivedla k tomu, že nestačí kritiku odmítat, nýbrž je třeba kritiku hlouběji analyzovat a kritizovat. Pak vidíme,co je nepodstatné a co je podstatné. Kdo se biblickému poselství vystavuje a zná jazykové a historické okolnosti, ověří si ještě mnohem hlouběji, že nás opravdu vede k Bohu. Rozpoznává však také, co je na cestě méně podstatné a co je otázkou našeho lidského vidění. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 16:14)

wollek
Vrátím se k Vaší odpovědi na téma zázraky: proměnil podle Vás Ježíš vodu na víno, nebo to není pravda? Bojím se, že kdyby to nebyla pravda, pak to lze označit i za lež, neboť z kontextu jasně plyne (domnívám se), že to není autory myšleno jako obraz.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Vrátil jste se znovu k tématu zázraky a ptáte se, zdali Ježíš skutečně proměnil vodu ve víno. Trochu mi to připomíná inkvizici. Samozřejmě věřím, že Pán Bůh může všecko, co chce, a proto jistě Ježíš vodu ve víno proměnit mohl. Problém je jinde. Chcete ze svého masivního pojetí zázraků udělat měřítko pravověrnosti? Máte zato, že ten, kdo to vidí jinak, je bludař? Už jsem se zmínil o tom, že žízeň po předmětných jistotách může být pokusem obejít víru. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 16:10)

R.N.
Jak zprostředkovat poselství Bible nevěřícímu? Myslíte, že stačí mu Bibli do ruky "vrazit"? Není to spíše kontraproduktivní? Ale jak jinak? P.S. Děkuji za dobrý nápad a uspořádání tohoto rozhovoru!!!
Prof. Jan Heller ThDr.:
Cestu nám tu ukazuje Pán Ježíš. On vstoupil do naší bídy. Nejvíc se lidem sevřeným nevěrou přiblížíme tím, když vnitřně, v rozhovoru, vstoupíme do jejich bídy a pokusíme se jim ukázat, že je tu východisko v Boží lásce. Bible může přijít až potom jako sbírka příkladů a dokladů, jak má Bůh a Ježíš lidi, a tedy nás všecky, stále rád. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 16:00)

Martina H.
Dobrý den, jsem ůplná internetová začátečnice. Kde bych prosím na internetu nalezla Bibli, nějaké biblické citáty a také texty Bible na neděli?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Bible na Internetu: 1/ Online Bibli, tedy bibli na internetu naleznete na www.biblenet.cz. 2/ Pokud byste si Bibli chtěla z internetu "stáhnout" a uložit na svůj počítač, můžete využít služby www.theophilos.sk , (resp. http://www.theophilos.sk/default_sk.htm, resp. http://www.theophilos.sk/sk/download.htm). Nejprve je třeba si stáhnout základní programový "balík" a následně pak české moduly (či jiné vybrané jazykové mutace). (Zdarma.) Biblické citáty a nedělní biblické texty: Krátké biblické citáty si můžete nechat denně zasílat emailem z: www.vira.cz/email Na témž místě si můžete objednat i pravidelné zasílání nedělních biblických (a liturgických) textů s krátkým komentářem. Na webu texty "Nedělní liturgie" naleznete zde: www.vira.cz/nedelni-liturgie. V textu "Nedělní liturgie" naleznete i odkazy na kometáře a podklady ke kázáním... (Vše zdarma.) (Odpověděla redakce webu vira.cz) (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:59)

jancik
Ako je mozne chapat Boha SZ aNZ, lebo sa mi zda, ze je celkom rozdielny? SZ je kruty vo ci inym narodom a NZ je zrazu sama laska. Alebo je to v ludoch? Vdaka
Prof. Jan Heller ThDr.:
Ano, mezi Starým a Novým zákonem je rozdíl, ale v důrazech, nikoliv v podstatě. Bůh je v obojím svrchovaný a ve své svrchovanosti milosrdný. Ale Starý zákon je Boží NE k lidskému hříchu, a Nový zákon je Boží ANO k hříšnému člověku. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:58)

Jana
Vážený pane profesore, poprvé jsem se s Písmem Svatým setkala asi ve svých 13.letech, kdy jsme domů dostali Bibli. Vzhledem k tomu, že to bylo před rokem 1989 a moje rodina věřící nebyla, tak jsem si v Písmu Svatém četla sama pro sebe. Pravdou je, že jsem vybírala namátkou a většinou ze Starého Zákona. ( Díky rozsahu SZ oproti NZ.) Ještě do dnešní doby ( uplynulo již 20 let.) mě pronásledují některé kruté ( až morbidní ) příběhy SZ a někdy až ve formě " dotěrných much ". Posléze se některé tyto věci transformují do Apokalypsy... Shrnuji: nejde o problém s Biblí, ale spíše s těmi " morbidními mouchami ", kterých se nemohou zbavit. Mnoho Božího požehnání Vaší práci přeje Jana
Prof. Jan Heller ThDr.:
Ve Starém zákoně jsou opravdu některá obtížná místa. Nemohu Vám je vyložit v tomto internetovém rozhovoru, ale považujte je za podnět k tomu, abyste o nich hovořila s přáteli ve víře. To jest ve farnosti, ve sboru, s farářem a nedejte mu pokoj. Proto studoval. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:56)

Vážený pane profesore, zdravíme Vás a máme tuto otázku: Mojžíš stanovil kritérium pro pravost proroka, když řekl, že slova pravého proroka se naplní. Ježíš ve svých proroctvích o konci pravil, že nepomine tato generace /tedy ta která slyší slova Ježíšova proroctví/ než se toto vše naplní. I když známe úvahy o dvojím splnění /r. 70 nl./ apod, přeci jen - není to dodatečné hledání vysvětlení po zjevném selhání tohoto proroctví? Vždyť i ranní učedníci /nepochybně odůvodněně a v návaznosti na Ježíšovo učení/ očekávali zpočátku brzký druhý příchod Pána. Nemají nakonec tak židé pravdu, když považují Ježíše za falešného proroka? S pozdravem Šárka a Eva
Prof. Jan Heller ThDr.:
Kritérium pro pravost Proroka je podle Starého zákona opravdu až to, zdali se splní, co říkal. V tomto smyslu nemáme v rukou poslední potvrzení o pravosti Ježíšova nároku, že je Boží Syn a Spasitel. Těm, kdo v něho věří je tímto potvrzením jeho vzkříšení. Ale i v ně je třeba věřit. To znamená, že až do posledního soudu nemůžeme obejít víru a nemáme v rukou předmětný důkaz. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:51)

Honza
Proč se na hoře proměnění ukázal apoštolům kromě Ježíše i Mojžíš a Eliáš. Proč ne třeba Abraham, Noe, David, Jakob. Co tam chtěl Bůh demonstrovat?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Na hoře Proměnění zřejmě Mojžíš zastupuje Zákon, to jest Pět knih Mojžíšových a Eliáš zastupuje Proroky. Třetí část hebrejského kánonu zvaná Spisy, jejímž jádrem jsou žalmy, tehdy nebyla ještě uzavřena. Ale nejde jen o díly Starého zákona. Jde o to, že k Ježíšovi vedou Zákon i Proroci. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:48)

Honza
Jak má správně znít verš? Amen Amen pravím ti dnes budeš semnou v ráji. Je správné Amen Amen pravím ti,, dnes budeš semnou v ráji nebo Amen Amen pravím ti dnes,, budeš semnou v ráji.(někdy v budoucnu) Jak mohl Ježíš říci, že bude dnes v ráji, když Maří Magdaléně řekl, aby se ho nikdo nedotýkal, protože ještě nevystoupil k Otci
Prof. Jan Heller ThDr.:
Úvahy nad biblickým veršem, kde Ježíš říká kajícímu lotru, že s ním bude dnes v ráji, trvají v církvi už téměř 2 tisíce let. Obávám se, že problémy, které jste naznačil, jsou neřešitelné, dokud si Písmem samým nedáme hlouběji zproblematizovat své představy o čase a o ráji. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:46)

Honza
Proč učí římskokatolická církev o očistci o dušičkách, když v Bibli není nikde ani zmínka. Navíc Ježíš řekl lotrovi na kříži, že půjde přímo do ráje. Navíc učení o očistci popírá dokonalou oběť Ježíše Krista. Pokud existuje očistec, nemohla být oběť Ježíše dokonalá a člověk se musí ještě někde dodatečně očišťovat. Kde lze najít oporu pro očistec v Bibli??? Bibli vnímám jako Boží Slovo. Katechismus ne.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Víra v očistec souvisí se středověkým domýšlením některých biblických náznaků, jako je např. zmínka o spasení skrze oheň. Asi nás na konci našeho života čeká velká celní prohlídka, při které shoří všechno, co bychom chtěli propašovat. Máme to nazvat očistcem? O tom mohou evangelíci a katolíci přátelsky hovořit. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:44)

wollek
Dobrý den, ačkoliv jsem se k Bohu obrátil po té, co jsem ztratil víru v evoluci podle Darwina, záhy jsem ke svému překvapení i zklamání zjistil, že je mnoho těch, kteří se nějakým způsobem hlásí ke Kristu a přesto nemají problém těmto teoriím věřit. Jelikož neřízenou evoluci považuji za nesmysl, stále zde zůstává otázka, že mohla být řízena Bohem, což by teoreticky možné bylo. Ovšem neumím se vyrovnat s následujícími problémy: 1) Evoluce jako prostředek svého působení potřebuje smrt. Podle Bible smrt před tím než Adam zhřešil neexistovala. Ta je totiž až důsledkem hříhu člověka a Božího prokletí země (Gn 3:17). 2) Někteří tvrdí, že smrt zvířat je akceptovatelná i před pádem člověka. Nemyslím si to. Bůh totiž stvořil svět, který byl velmi dobrý (Gn 1:31). A podle Bible to byl právě lidský hřích, který tento dokonalý svět pokazil. Myslíte si skutečně, že by to byl velmi dobrý svět, pokud by v něm zvířata jednala stejně jako dnes (boj o přežití, umírání, vzájemné lovení se a pojídáni se někdy i za živa...)? 3) Pokud byste stále připouštěl, že Bůh tvořil svět i se smrtí a zlem mezi zvířaty, jak byste vysvětlil, že člověk umírá z důvodu svého vlastního hříchu, což je základní poselství Bible? První člověk Adam měl mít přece zaručený věčný život, a smrt měla být pouze výsledkem neposlušnosti vůči Bohu (Gn 2:17). Pokud by však první člověk byl potomkem pravěké opice, která již byla podléhající smrti, jak by potom lidská smrt a rebélie proti Bohu mohla být důsledkem lidského selhání. Potom by přece původcem smrti a zla byl sám Bůh, což také přímo kontrastuje s poselstvím Bible? Pokud to tak není, tak prosím o vysvětlení. 4) Ježíš zemřel pro všechny lidi, kteří kdy žili na zemi. Pokud zde skutečně existoval milióny nebo tisíce let trvající přechodný stav mezi zvířaty a člověkem, kdo z nich by ještě byl považován za zvíře a kdo už za člověka, tedy kdo z nich už by měl po smrti přijít do Boží přítomnosti, a kdo ještě ne? Bible a evangelium přece zřetelně předpokládá zásadní rozdíl mezi zvířaty a člověkem nejen tím, že člověk je stvořen k obrazu Božímu, ale také cestou spásy. Dosud mi na tyto mé základní námitky (daly by se přidat další) proti teistické evoluci nikdo nedal uspokojivou odpověď. Je to vůbec možné nějak uvést do souladu s Biblickou zvěstí? Vůbec mi tu nejde o doslovné chápání knihy Genesis, ale o její základní principy: dokonalé stvoření => lidská neposlušnost => trest, prokletí, smrt => Ježíš, v němž nás sám Bůh z této smrti vysvobozuje. Jestli bych mohl, tak bych Vás chtěl poprosit o skutečně promyšlenou odpověď se všemi vazbami na biblickou zvěst, ne jak slýchávám: smrt, strach a utrpení (což jsou hybné síly evoluce) není nic zlého; smrt zvířat je přijatelná, protože i rostliny hynou; kdo bude spasen, to ví jenom Bůh apod. Proč si vlastně myslíte, že by křesťan měl věřit v evoluci, když ona stejně dokázat nelze a navíc její hybné principy jsou v základním rozporu s obrazem Boha, který o něm podává Bible i sám Ježíš?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Obávám se, že berete pojem "evoluce" příliš vážně. Přírodovědné představy se mění někdy tak rychle, jako dámská móda. Třeba se budou lidé za čas usmívat nad teorií velkého třesku i nad Darwinem. My, křesťané, však máme něco navíc, ne "namíň": my víme, že to má Pán Bůh, i s námi, pevně v rukou, a tak se nemusíme ničeho bát, ani té smrti, o které se snažíte vážně a složitě uvažovat. Sám považuji Adama spíše za model, než za biologické individuum, ale tento pohled nikomu nevnucuji. Jsem však proti tomu, kdyby někdo podmiňoval křesťanství vírou v Adama jako v biologické individuum. Tak se nad evolucí netrápím. Co je z ní fikce, to nám musí prozkoumat přírodovědci. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:37)

Jiří Ruppert
V jakém smyslu je Bible "božím slovem"? Z čeho křesťané odvozují přesvědčení, že právě s jejich posvátnými spisy má nejzazší skutečnost více společného než s posvátnými i světskými knihami jiných lidí ?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Bible je božím slovem v tom smyslu, že se nám stává živým oslovením, že k nám skrze ni mluví Bůh, a to tehdy, když rozpoznáme, že se nás týká. Zkušenost, kterou mají křesťané s Biblí, je pradávná a jinak nevysvětlitelná. Proto církev věří - a já s ní - že Bible je nástrojem - nikoliv konzervou - Ducha svatého. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:34)

Jára
Vidí nás, jak žijeme tady na Zemi, ti, kdo již zemřeli ???
Prof. Jan Heller ThDr.:
O tom jsem v Bibli nic nečetl, takže Vám odpovědět nedokážu. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:30)

Jonáš
Proč se šesticípé hvězdě říká Davidova ?dyť o ní nikdy nečteme v Bibli, že by král David někdy takovou hvězdu užíval. Kde se vůbec ten symbol vzal a proč je právě Davidův ?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Šesticípá hvězda jako židovský symbol je velmi pozdní. Začalo se jí užívat až ve středověku, někteří badatelé tvrdí, že nejdříve v Praze. Výklady jsou různé, nejzávažnější je asi výklad alchymistický, který v jednom trojúhelníku vidí symbol Země a v druhém symbol Nebe, které se vzájemně setkávají a prostupují. S Davidem byla hvězda spojována na základě zmínky v knize Numeri v Bileámově proroctví, kde se říká: "vyjde hvězda z Jákoba." To se odedávna vztahovalo na Davida. Nešlo však o hvězdu šesticípou, počet paprsků tam není určen. Na výrok z Numeri navazuje i stať z Matouše, kde se mluví o hvězdě, která vedla mudrce od východu. Také ve zjevení Janově Kristus říká sám o sobě, že je "hvězda jasná". To je zase polemika s pohanskými představami, kde hvězdy byly uctívány jako bohové. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:30)

Vítek
Co znamená slovo svatý, jaký je jeho původ v češtině a v jiných jazycích?
Prof. Jan Heller ThDr.:
V češtině souvisí slůvko "svatý" patrně se světlem. Biblické pojetí souvisí s hebrejským výrazem kádoš, který znamená původně "oddělený pro Boha". Původní nápln´ je tedy kulticko-liturgická, vrstva morální je tu druhotná. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:28)

Jíťa
Kam jde duše zvířat po smrti ? Mají zvířata vůbec duši ? Budou v nebi ? Kam jde duše zemřelého nevěřícího ? Kde je do doby soudu ? Věřící jde po smrti hned ke Kristu.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Duše v Bibli znamená něco jiného než duše ve filozofické tradici řecké, která nás až dodnes ovlivňuje. Původně je to životní dutina naplněná krví, potom individuální život. Podle Bible duši nemáme, nýbrž duší jsme. A to i zvířata. Duše hyne ale Bůh dává nový život. Všichni tvorové, tedy i zvířata jsou v trvalém vztahu k Bohu. Pokoušíme-li se však přesněji určit podobu tohoto vztahu, můžeme to dělat vždycky jen obrazně. Proto o všech věcech, týkajících se věčnosti můžeme mluvit jen obrazně, protože i naše představy jsou v zajetí času a prostoru. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:17)

Maria
Co si myslite, kde je v Biblii to zive jadro, ktore ju robi aktualnou v kazdej dobe uz viac ako tisicrocia?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Živé jádro Bible je vždycky znovu asi právě to, čím nás z ní Bůh oslovil. Ale pro křesťana to bude vždycky souviset s dílem, vítězstvím i blízkostí Ježíše Krista. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:15)

Andrea + Eva
Jaký je Váš názor na Svatopluka Karáska, pokud ho znáte. Zdravíme.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Svatopluk Karásek je můj žák, dobře se známe a má některá obdarování, jmenovitě oslovit lidi z undergroundu, která zase já nemám. Tak máme každý trochu jiný úkol, a proto i trochu jiné způsoby. Ale jistě mu jde o Boží pravdu a Kristovo dílo. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:14)

Šárka Kosinková
Např. apoštolové věřili jinak než věříme my dnes. Genezi pokládali za skutečně ve všech směrech pravdivou. My ji v návaznosti na poznatky vědy a kritického zkoumání Písma vnímáme jako mýtický příběh obsahující duchovní pravdy. Je-li mýtem Genesis, Adam, hřích, není také mýtem Kristovo výkupné a existence Boha vůbec? Vyjadřuji se ve zkratce. Díky za odpověď.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Ke Genezi: lidé, kteří ve starověku psali i četli Genesi, neměli naše představy o historické pravdivosti. Mysleli v jiných kategoriích. Tyto kategorie musíme zkoumat a vstoupit do nich, než začneme překládat jejich výpovědi do souřadnic předmětného přírodovědného myšlení dneška. V řadě biblických příběhů opravdu jde o polemiku s mýtem, a nikoliv o vysvětlování přírodovědných, či historických událostí. I my musíme do těchto příběhů vnitřně vstoupit, a nikoliv je chtít vnějškově ověřovat, jestliže k nám mají aktuálně promluvit. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:10)

Jonáš Kepka
Ve stati o problému inspirace Písme říkáte: 4. Problém inspirace Písma 4.1 stará: představa diktátu má historické kořeny. Jsou to: 4.1.1 Židovská tradice o božském původu Písma (= Tóry) srv. Strack-Billerbeck 4/2 435 nn Tora preexistovala, byla jednou ze sedmi věcí, stvořených před vlastním stvořením věta (jsou to: Zákon, pokání, ráj, peklo, trůn slávy, nebeská svatyně a jméno Mesiáše). Tato představa byla normou pravověrnosti (sr. traktát Sanhedrin z babylónského Talmudu 10.1): "Kdo řekne: Není vzkříšení a Zákon není od Boha, nebude mít podíl na věčném životě." Vznik pozemské podoby Zákona se vysvětloval tak, že Zákon byl předem hotov v nebi a jen Mojžíšovi předán. Spor byl jen o to, jak. Buď tak, že Bůh naučil Zákonu Mojžíše ústně - jako rabín žáka, nebo jej Mojžíš dostal od Boha napsaný a opsal jej, nebo konečně Bůh Mojžíšovi Zákon nadiktoval. - I vznik ostatních částí SZ vykládali rabíni podobně. Tvrdili, že Duch či Boží sláva (šekina) mluvila ústy zcela pasívních proroků, anebo - druhý výklad - se tvrdilo, že všechny spisy byly zjeveny už Mojžíšovi na Sinaji a dále tradovány. Souhrnem lze říci, že synagoga (= židovská církev) novozákonní doby zastávala velmi masivní pojetí inspirace. Židovská tradice má za to, že inspirace končí Ezdrášem. Pak již se ozývá jen bat-qol = dcera hlasu, ozvěna Božího slova. Zákon se stále více ocitá v rukou odborných vykladačů - zákoníků. 4.1.2 Novozákonní představy navazují samozřejmě na židovské (sr. 2Tm 3,16 a 2.Pt 1,21), ale židovské představy Nový zákon redukuje. Sr 2. Pt 1,21: Neseni Duchem mluvili, tedy vyznávali, podobně i my mluvíme, jak vyučuje Duch (1. Kor 2,13). Nový Zákon chce říci dvojí: a. Bůh sám skrze Ducha svatého je původcem svědectví b. Bible pak je záznamem svědectví, tj. Bůh si jí užívá jako nástroje, bible je nástrojem živého Božího slova. 4.1.3 V církevních dějinách prošlo učení o inspiraci mnohou proměnou. 4.1.3.1 Církevní otcové nebyli jednotni, ale většinou měli snahu posílit autoritu bible. To je vedlo ke zmasivnění NZ přestav. Na př. Augustin nazývá bibli chirographum Dei = Boží rukopis. Řehoř říká o svatopiscích (hagiografech), že byli calami Spiritus sancti = pera Ducha svatého. 4.1.3.2 Reformace tento článek víry nijak zvláště nově nepromýšlela. Luther nebyl důsledný. Jednou nazve svatopisce "infallibiles doctores" - neomylní učitelé a polemisuje biblickými citáty proti Koperníkovi, i ve sporu o Večeři Páně trvá na doslovném "est" (t. j. chléb jest tělo Kristovo), ale jindy si přehází novozákonní spisy, nazve Jk "Strohepistel" (slaměná epištola) a zdůrazní, že v bibli je důležité "was Christum treibet" - co vynáší Krista. - Calvin byl opatrnější, o bibli říká, že jsou to "verba dictante Christi spiritu", ale opatrně dodá "quaedam modo" (jakýmsi způsobem). Poreformační ortodoxie však potřebovala pevnou autoritu proti útokům z Říma a tak vypracovala přesné učení o inspiraci, která záleží jednak v nutkání k psaní, jednak ve vedení při psaní. Za inspirovaný text pokládala souhláskové znění SZ a řecký text NZ. 4.1.3.3 Nová doba přinesla v pojetí inspirace velké změny. Pochybovali o ní už osvícenci, problematisující zjevení a toužící po "přirozeném náboženství". Ale hlavní ránu starému učení o inspiraci zasadilo vědecké bádání minulého století. Toto bádání rozbilo dvě důležité představy: historická kritika vyvrátila domění, že bible je přesná historicky, textová kritika objevila význam textových variant a zdůraznila vývoj textu, který nám znemožňuje rekonstruovat domnělé "původní znění z rukou apoštola". Z toho se mezi mnoha tehdejšími bohoslovci vyvodilo, že bible je dílo jen lidské. To "jen" byla chyba. 4.2 Novodobá představa o inspiraci Teprve v nedávné době, tedy ve 20. stol., objevilo další bádání, jednak liturgický původ a jednak nově svědecký záměr Písma. Na mnoha místech, kterým se dříve nerozumělo, jde o přímou polemiku s dobovými náboženskými představami, celé Písmo je tedy svědectvím z víry a k víře. Z toho vyplývá, že podstatou inspirace je podmanění všeho (ať to pochází z historie, mythologie nebo odjinud) svědeckému poslání, všechno je přeformulováno tak, aby to svědčilo o Bohu a jeho díle a tak vedlo člověka k víře a poslušnosti. Lze tedy říci, že základní záměr Písma je svědectví o Hospodinově svrchovanosti, která se projevuje nepodmíněným slitováním. Do této souvislosti patří i vztah Písma a Slova. Písmo je nástrojem Slova, nikoli nalezištěm. Není to tedy člověk, který na základě svých schopností a své píle v Písmu slovo nachází, nýbrž naopak je to sám Bůh, který si Písma užívá, aby jím člověka oslovil, kdy a jak ráčí (reformační: Ubi et quando visum est Deo). Boží slovo je tedy za biblí, bible se stává Slovem (oslovením), když Bůh dá Ducha. Lidská a božská stránka Písma je obdobou dvojí přirozenosti Kristovy: Lidská stránka záleží v tom, že Písmo napsali (a zároveň také přeložili a vytiskli) lidé, proto je jeho lidská stránka viditelná, zkoumatelná, vystavená kritice. Je možno ji odmítnout, jako mnozí odmítli a odmítají Krista. Božská stránka Písma záleží v tom, že je to soubor mnoha vyznání víry, kterou probudil v lidech - vyznavačích Duch svatý a ze zkušenosti církve po mnoho staletí víme, že Bůh si tohoto svědectví užívá k tomu, aby jím svůj lid a tedy i nás nově oslovoval. Tato "božská" stránka je ovšem ověřitelná jen ve víře, nelze ji z lidské strany doložit a dokázat. Proto se ovšem také o bibli nemusíme bát, je-li totiž opravdu Božím nástrojem. Pak žádné lidské stanovisko a odmítání nezabrání Bohu, aby si ji i nadále užíval, jak ráčí. Tolik citát. Nebudu pane profesore zastírat že se mi to moc nelíbí. Písmo totiž oslovuje pouze když se mu věří prostě, nikoliv pod optikou vyšší kritiky. To je to co ze zkušenosti víme. Fakt ale je že cesta zpět k fundamentalismu také nevede. Nakonec z toho asi zbude poetické dobové vyprávění o duchovních pocitech a zkušenostech s výzvou k napodobení. Neříkám že je to špatné, ale na první pohled se Písmo tváří jako autorita trochu jiného kalibru . . . není odvolávat na ni řekněme stejné jakobychom na základě starých pověstí českých dokazovali např. slávu českého národa?
Prof. Jan Heller ThDr.:
K dlouhému citátu ze svých skript o problému inspirace Písma bych chtěl zde stručně říci jen tolik, že nesmíme zapomenout, že základním záměrem Písma je uvést nás na duchovní cestu a do rozhovoru s Bohem ale nedávat nám do rukou předmětné jistoty. Je určitý druh žízně po jistotě, který je vlastně uhýbáním od víry. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:08)

Ivo Vobejda
Dovolil bych si vyslovit dva dotazy. 1. dotaz - V 1.S 15,11 a 35b je zapsáno, že Hospodin litoval, že ustanovil Saula králem nad Izraelem.Lze tomu rozumět tak, že Hospodin dal Saulovi svoji důvěru i svobodu v rozhodování a nečekal, že ho Saul zklame?Ale vždyť Hospodin je vševědoucí, počátek i konec? Jak rozumět verši 11 v 15.kap? 2.dotaz - 1.J 5,16-17 - Jaké je správné porozumění textu jest ovšem hřích, který je k smrti, o takovém neříkám, abyste za něj prosili. Velmi děkuji za odpovědi. Ať nás Pán obdaří svým Pokojem
Prof. Jan Heller ThDr.:
V Bibli je několikrát psáno, že Hospodin litoval svých rozhodnutí. To se nám nezdá ale jen proto, že jsme si vytvořili představu nelidského Boha nad časem. Jestliže Bůh sestoupil k nám a jde s námi naším časem, pak je krásné, že zná i lítost. Je v tom pro nás naděje. 2. Výrok z 1. Janovy 5,16-17 býval spojován s evangelijním výrokem o hříchu proti Duchu svatému, který je také neodpustitelný. Rád bych však varoval, abychom nepospíchali a neurčovali snadno a rychle co to je za hřích, abychom se tak nestavěli nad samého Boha a nezakazovali mu, co může odpustit. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:04)

Tatka tulen
Dobry den! Mohu-li, mech bych dve otazky. 1, Rad bych se zeptal, do jake miry je mozne povazovat Pismo za Slovo Bozi. Priznam se, ze si pri cteni nekterych knih nejsem zcela jisty :) 2, Jak porozumnet Jezisovym slovum "kdo ma, tomu bude dano, ten kdo nema, tomu bude odnato i to, co ma"? Predem dekuji za pripadne odpovedi a reji p. Hellerovi i serveru www.vira.cz mnoho uspechu do dalsich let!
Prof. Jan Heller ThDr.:
1. Písmo je slovem Božím dynamicky. To znamená, že k nám skrze ně přichází Boží oslovení, že nás jím oslovuje Bůh sám, ovšem kdy a jak ráčí. Neznamená to, že máme Boží slovo v majetku a jsme jeho pány. 2. Ježíšův výrok o tom, kdo má, se týká duchovních věcí. Kdo má víru, tomu bude přidáno Království. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:01)

Martin
Jak si vysvětlujete opakování výrazu 'toto je rodopis....' a co říkáte na výklad archeologa P. J. Wisemana, jež je i u nás k mání v knize nazvané Vznik knihy Genesis? Mě osobně jeho výklad připadá ze všech nejpřijatelnější, ale překvapuje mě, že není všeobecně známý a tedy ani přijímaný.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Na výklad archeologa Wisemana biblických slov "toto je rodopis" si nevzpomínám. Nemohu vám ho tedy ani potvrdit, ani vyvrátit. Ale obecně lze říci: každý výklad Písma, který nás přibližuje Bohu je ve vnitřním duchovním smyslu správný a každý, který nás vzdaluje od Boha je nesprávný. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 15:00)

Petra Stejskalová
Jedem katolický kněz nechce být oslovován OTČE a tvrdí, že takové oslovení jde proti evangeliu. Chápu, že Otec je Ten Jediný, ale copak farář není mimojiné také otcem své farnosti, tedy duchovním otcem?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Je pravda, že Ježíš v evangeliu varoval před oslovováním "otče". Ale je to otázka hlubšího porozumění. Tam, kde se pozemští otcové, ať tělesní, nebo duchovní netlačí do role, kde by zastínili výhled k Otci nebeskému, myslím, že lze slůvko "otec" zavedené dlouholetým zvykem užívat. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:57)

Jan Doležal
Prosím o vysvětlení Iz 45,7 - "Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci." Může Hospodin tvořit zlo. Děkuji za odpověď.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Izajáš 45,7 je opravdu obtížný verš. Důležité je dobové pozadí. Byl napsán v době, kdy vladař Kyros byl ctitelem Zarathuštry a jeho dualistického systému, že totiž dobro tvoří dobrý bůh Ahura Mazda a zlo tvoří zlý bůh Angra Mainu. Prorok chce říci, že nad vším vládne Hospodin. Tento verš však platí dodnes, ovšem v hlubším smyslu. Bůh dopouští zlé, proto, že je dokáže obrátit k dobrému, ovšem teprve tehdy a tak, jak se líbí jemu, a ne nám. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:54)

Pavel P.
Ktera z biblickych postav je Vam nejblizsi, nebo s kterou byste se nejvice ztotoznil a proc.
Prof. Jan Heller ThDr.:
V různých dobách mého života mně byly blízké různé biblické postavy. Někdy Eliáš, někdy i pochybující Tomáš. Teď, k stáru když se mi blíží 80 , je to stařeček Simeon, který děkuje za to, že směl v děťátku Ježíši spatřit Boží spasení. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:52)

Pavel
1) Osobně věřím v pravdivost příběhů Bible od počátku knihy Genesis. Kdybyste mě chtěl přesvědčit, že to tak není, jaký postup nebo argumenty byste zvolil mezi prvními? 2) Na základě čeho můžete s jistotou tvrdit, kdy byly sepsány knihy SZ? 3) Říkává se, že Matouš a Lukáš vycházeli s Markova evangelia. Jsou tam však pasáže natolik odlišné, že se mi nechce věřit, aby to mohla být pravda (ačkoliv část evangelií nepochybně používá týž zdroj). 4) Jak se dá nezpochybnitelně prokázat, že některé z evangelií nevznikly již ve 40. nebo dokonce 30. letech?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Řeknu to také osobně: pravdivost Písma je pro mě zaručena tím, že příběhy, o kterých se tam vypráví, se dějí dodnes a mohu do nich vstupovat. To je pravdivost vnitřní. Otázka vnější, to jest historické pravdivosti Písma je velmi složitá od místa k místu. Ale to mně Bibli neproblematizuje, protože mám osobně vyzkoušeno, že její vnitřní pravdivost platí. 2. U většiny knih SZ nemůžeme s jistotou tvrdit, kdy byly sepslány, ale to nijak neproblematizuje jejich hodnotu. 3. Rozdíl mezi evangelisty spočívá především v tom, že jednotlivá evangelia měla různé adresáty. Matouš byl psán pro křesťany z židů, Lukáš pro křesťany z pohanů. Je o tom velké bádání, které je těžko shrnout krátce. Možná, že by bylo dobré pohovořit si o tom na internetu s nějakým novozákoníkem. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:50)

Jan Kirschner
Vazeny pane profesore, zdravim i k nam do Pocernickeho sboru z Holandska, proto bez diakritiky. Rad bych se vas zeptal na symbol krize, ktery povazuji za velmi biblicky. Proc je vuci tomuto symbolu v evangelicke cirkvi stale odpor? Nezda se vam to dnes jiz neopodstatnene? Prosim nespojute odpoved s diskusi o umisteni krize do loga evangelicke cirkve. Druha otazka souvisi s dalsim biblickym symbolem -kalichem. Vnimate jako biblicke to, ze v katolicke cirkvi je prijimani laiku z kalicha stale velmi ojedinele?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Symbol kříže se zošklivil husitům, když přestal být připomínkou Kristova utrpení a stal se znamením křižáckých útoků na Čechy. To přežívalo ještě v době prvé republiky a za našeho mládí. V době komunismu jsme však všichni čeští křesťané prošli dobou, kdy jsme rozpoznali, že jsme spolu na jedné Kristově cestě. Jsem rád, že se i mladým evangelíkům stává kříž zase především symbolem Kristova utrpení i vítězství. V tom říká totéž, co kalich, který chtěl původně připomínat Kristovu vylitou krev, a teprve později a druhotně se stal symbolem české reformace. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:44)

Marie Dvořáková, Praha 5
Dobrý den. Pane profesore jak často si v Bibli čtete a jak často byste doporučil k Bibli se vracet?
Prof. Jan Heller ThDr.:
V Bibli si čítám denně, ale většinou v hebrejské, či řecké. Hodně mé četby Bible ovšem souvisí s přípravou na mou práci. Ať na fakultní přednášky, nebo různé výklady a kázání. Je to pro mě vždycky radost. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:43)

Petr N.
Je nutné věřit na zátraky v Bibli? Nejde to i bez nich? Přeměnil skutečně Ježíš vodu ve víno, anebo je to jen obraz? Děkuji a mějte se!
Prof. Jan Heller ThDr.:
Bude nutno se znovu zamyslet nad výrazem zázrak. Podstatou zázraku není porušení přírodního řádu. Představu přírodního řádu ve starověku vůbec neznali. Zázrak je událost, kdy člověk za děním za-zřel Boží zásah. To znamená, že zázraky se dějí stále, ale víru ani nevytvářejí, ani jednoznačně nepotvrzují, nýbrž naopak - nám víra otevírá oči, abychom kolem sebe zázraky viděli a to i dnes. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:40)

Matěj
Cetl jsem Vas mily a moudry text o objimani stromu. Nemate neco podobneho o "letnicnich krestanech"? "Vdam se za Pavla protoze jsem si dala znameni a prvni jela 5-tka tramvaj (Karlovi jsem prisoudila 8-micku)." Takto premysli vsichni a delaji tak 90% svych rozhodnuti - je to jeste krestanstvi?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Před hledáním znamení bych rád varoval. Nezapomeňme, že poslední losování bylo ještě před sesláním Ducha svatého, když byl doplněn počet apoštolů. Od té doby bychom se měli radit s Duchem svatým na modlitbách a nad Písmem a nedělat si z náhody Božího posla. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:38)

Zdenek K.
Je jedna Bible. Ruzne cirkve se vsak lisi i v zakladnich vecech, ktere musi mit jen jednu alternativu (peklo je nebo neni, ocistec je nebo neni, duse je smrtelna nebo nesmrtelna,svijeni se v krecich ve shromazdeni na zemi je pusobeni Ducha sv. nebo neni...), ktera cirkev tedy uci opravdu biblickou teologii?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Jistěže je jen jedna Bible, ale v různých konfesích má různé rozměry (knihy Deuterokanonické). Ještě závažnější však je, že bibličtí svědkové vždycky mluvili a psali ve výrazech své doby, aby byli svým adresátům srozumitelní. Proto biblickou teologii musíme vždy znovu aktualizovat a formulovat nově. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:36)

SioNeo
Co říkáte na film Matrix? Myslím, že pro Vás, který je schopen postřehnout všechny biblické obrazy, které se v něm objevují to musí být velmi zajímavé. Škoda, že dnešní mladí lidé Bibli neznají a tak nemohou proniknout ani do hlubší roviny tohoto filmu.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Film Matrix jsem neviděl. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:35)

Zakar
Je podle Vás kniha Daniel skutečně proroctví psané Danielem nebo alespoň v za jeho života nebo ji vnímáte jako napsanou zpětně? Slyšel jsem argumenty pro i proti, jaký je Váš pohled?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Kniha Daniel se jistě neoctla v Bibli náhodou a Bůh nám skrze ni chce říct něco velmi důležitého. Nemyslím však, že pro její platnost je rozhodující doba, ve kterou byla napsána. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:34)

Petr P.
Napište mi, prosím, jak k nám Bůh skrze Bibli promlouvá - obecně, anebo i konkrétně? Myslíte, že ke mně - do řešení mé konkrétní situace - může promlouvat skrze slova Bible? (Logos X rema)...
Prof. Jan Heller ThDr.:
Je třeba si připomenout, že Bůh k nám promlouvá skrze Bibli, když sám chce. Ne když mu to my poručíme.Proto je důležité umět u Bible čekat na Jeho nové oslovení. To pak nastává tam, když porozumím, že to co v ní čtu, jedná o mně. Že jsem sám uvnitř, v jejích příbězích. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:32)

Petr P.
Jak se jako evangelický teolog cítíte na katolické teologické fakultě? Stala ze zní evangelická anebo vy jste stal katolickým :-) ? Jak na katolické fakultě přijímají Bibli?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Cítím se na KTF výborně. V okamžiku, kdy se křesťan soustřeďuje na Bibli, překračuje konfese. To prožívám i na katolické fakultě se svými katolickými posluchači. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:31)

Marie
Jak by měl žít dnešní člověk podle Bible? Děkuji.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Tak, jako Pán Ježíš, to jest myslit co nejvíc na druhé a co nejméně na sebe sama. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:30)

Tomáš
Jaký je nejlepší překlad Bible? Pro čecha i pro anglicky-mluvícího. dík.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Nechtěl bych vyzdvihnout jediný, protože všecky mají přednosti i nedostatky. Kdo chce proniknout do Bible hlouběji, nesmí se upnout na jediný, ale musí je srovnávat. Nic však nenahradí znalost původních jazyků. Když se naučíte hebrejsky nebo řecky, je to jako by se Vám plochý obraz změnil v reliéf. Stojí to za to. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:29)

student Bible
Proč mám stále strach z toho, že při čtení Bible budu muset se setkávat s výhrůžkami? I sám Pán Ježíš je dost "drsnej".
Prof. Jan Heller ThDr.:
Strach z výhrůžek v Bibli je sice dosti častý, ale je dokladem toho, že jsme se v ní soustředili na to, co je méně důležité. To hlavní v ní je, že nás má Bůh rád. Tak jsou všecky jeho výhrůžky napomínáním milovaného Otce. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:27)

čtenář Písma
Jak mohu docílit toho, abych si obsah Písma lépe zapamatoval? Oblíbil? Je dobré memorování veršů? Děkuji!
Prof. Jan Heller ThDr.:
Memorování veršů není špatné, ale ještě důležitější se mně zdá soustředovat se na velké souvislosti a na vztahy mezi Starým a Novým zákonem. Tedy - mezi zaslíbením a naplněním. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:26)

František P.
Dobrý den, chci se zeptat na otázku smrti. Každého z nás čeká a nevíme kdy a JAK. Jak na smrt obecně pohlížíte Vy? A jak se vypořádáváte s vyhlídkou své vlastní smrti? Co pro Vás smrt jako křesťana ne/znamená? Jak na to hledí Bible?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Otázka smrti je obtížná pro každého, kdo trvá sám na sobě. Když se Pánu Bohu odevzdáváme, otázka se proměňuje v naději. S vyhlídkou na vlastní smrt se nyní v stáří vyrovnávám denně. Doufám ve veliké a krásné setkání. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:24)

Jan M.
Zdravím Vás! Má podle Vás a podle Bible Bůh smysl pro humor, legraci a radost? Pokud ano, dokažte to prosím. Dík
Prof. Jan Heller ThDr.:
Jsem přesvědčen, že Bůh má velký smysl pro humor, ale možná, že mu dost nerozumíme. Doklady: třeba žalm 2, kde se Bůh směje těm, kteří se mu v zaslepené pýše vzpírají. Také u proroků je řada míst, která naznačují Boží smysl pro humor. Jde však o víc. Tam, kde se v Bibli mluví o osvícení Boží tváře (áronské požehnání) znamená to vlastně, že se Bůh nad námi usmívá. Když jsme byli malí, usmívala se nad námi maminka. Ale Pán Bůh se nad námi usmívá stále. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:21)

V.L.
Podle Origena se Barabáš jmenoval také Ježíš.Proč se to v bibli nezdůrazňuje, potom by pasáž o propuštění Barabáše měla jasnější smysl ?
Prof. Jan Heller ThDr.:
V Evangeliu je opravdu zmínka, že Barabáš, v překladu "syn otce" se nazýval také Ježíš. Není jasné, zdali tato zmínka je původní, či pozdější. Její teologický dosah je však zřetelný. Barabáš je představen jako lži-mesiáš, který si jménem Barabáš, "syn otcův" nárokuje Boží otcovství a jménem Ježíš nárokuje vykupitelské poslání. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:19)

Lhotecký
Měl Ježíš bratry a sestry?
Prof. Jan Heller ThDr.:
V evangeliu jsou zmíněni, ale tehdy se výrazu bratr užívalo i k označení dalších příbuzných, jmenovitě bratranců. Zůstává tedy otevřená otázka, zdali to byli bratři ve smyslu synové Panny Marie, anebo jiní blízcí příbuzní. Z Evangelia tuto otázku nemůžeme rozřešit a tak se v podstatě stává otázkou víry. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:18)

Milada Pavlíčková
Proč Kristus má jméno ve Starém zákoně Immanuel a v Novém Ježíš?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Immanuel je titul, který znamená "s námi Bůh". Prvně ho užil prorok Izajáš v 7. kapitole a znovu ho citoval evangelista Matouš v 1. kapitole, když chtěl vyjádřit úkol Pána Ježíše na světě. V něm je s námi Bůh. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:16)

Markéta
Prosím o zodpovězení otázky,proč se v bibli nedočtu o smrti sv.Josefa,který byl přece pěstoun Ježíše?děkuji.
Prof. Jan Heller ThDr.:
O mnoha biblických postavách se dozvídáme podstatně méně, než bychom si přáli. O konci Panny Marie také není v Bibli nic, ani o konci sv. Petra a Pavla. Ale máme v ní jistě to podstatné, totiž o konci Pána Ježíše Krista, který je začátkem - skrze vzkříšení - nového věku. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:13)

katolík
Dobrý den,jak se díváte na to, že protestanté ve SZ neberou deuterokanonické knihy /Sirachovec,Moudrost..../.Jsou tedy ne úplně dobré???
Prof. Jan Heller ThDr.:
To, že protestanté odsunuli Deuterokanické knihy, souvisí s tím, že se z nich v době reformace braly doklady pro odpustky. To je dnes vše daleko za námi. Dnešní bohoslovci všech konfesí souhlasně uznávají, že kánon má své těžiště ve Velikonočních událostech a své poměrně rozsáhlé okraje, do nichž samozřejmě patří i Deuterokanonické knihy. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:12)

Jan Kettner
Pane profesore dobrý den, máte rád Bibli?
Prof. Jan Heller ThDr.:
Ano. Neznám inspirativnější knihu (Odpovězeno: 26.1.2004 v 14:04)

Mik123
Mám prosbu spíše technickou: rád bych s sebou nosil bibli v PDA. Je možné její kompletní text někde stáhnou z webu? Příp. za CD jsem ochoten zaplatit. Děkuji za odpověď.
Prof. Jan Heller ThDr.:
Záleží na tom, o jaký druh PDA se jedná. Pokud máte kapesní počítač s Palm OS, lze snadno nainstalovat program Bible+, který je k dipozici zdarma na adrese http://palmbibleplus.sourceforge.net. K tomu je nutné přidat požadované verze biblického textu. Odkaz najdete také z uvedené adresy nebo české verze přímo na http://home.krestanstvi.net/voch/biblereader.html - včetně ekumenického překladu. Pro PDA s operačním systémem Pocket PC existuje např. program BibleReader na adrese http://www.olivetree.com/handheld/WinCE/WinCEBible.html. Pro tento program však není tolik verzí českých překladů Bible. Další informace můžete najít např. na serveru http://www.HandheldMinistry.org. (Zodpověděl P. Mgr. Josef Ptáček) (Odpovězeno: 26.1.2004 v 13:55)

vložila redakce webu vira.cz
Z anotace rozhovoru: Bible je kniha, o které tisíciletá židovská a křesťanská tradice tvrdí, že obsahuje Boží zjevení, že skrze ni mluvil a mluví Bůh. Jenže mnozí ji četli a Boha mluvit nezaslechli. Lidské zkušenosti s Biblí jsou různé. Někteří se na ní inspirovali a čerpali z ní podivuhodnou sílu, jiní se nad ní pohoršovali a odmítali ji. Urážely je krutosti, necudnosti i zázraky, kterých je v ní řada. Konstatujme alespoň pro začátek, že Bible je sporná. (Jan Heller, Co je Bible - první orientace)
Prof. Jan Heller ThDr.:
(Odpovězeno: 25.1.2004 v 09:40)

Sekce: Online rozhovory   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Témata: Bible, Boží slovo, Písmo svaté  |  společnost  |  osobnost, osobnosti  |  Immanuel, Bůh s námi

[nahoru]

 Odkazy 
 na jiné weby

 Papež František 

 Dominik Duka

 Miloslav Vlk

 Vojtěch Kodet 

 Tomáš Halík

 

iEncyklopedie: on-line slovník

víry čerpat
sílu k životu.
Vira.cz

Najdete nás na Twitteru:

 


 

Obsah vira.cz dle abecedy:

A  B  C  D  E  F  H  I  J 
K  L  M  N  O  P  R  S 
T  U  V  Z  číslice

Náhodný tip

Odpustit je jako odložit ve...
V dětství jsem prožila dost těžké věci a dodnes se s tím vypořádávám. Následky...





Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 1998 - 2016 Vira.cz | Mobilní verze