Nepřišel jsem, abych soudil. (J 12,47) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Karel Herbst

Maminka

Neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli. (Mt 3,15)

z knihy O Božím vedení s Karlem Herbstem , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Státní bezpečnost začala volit jinou taktiku. Bylo načase, abych opustil Prahu. Znovu padla otázka, zda bych šel do duchovní správy, znovu odpověď, ano, když mne pan biskup někam pošle. Situace se v té době trochu měnila: přišlo období navracení státních souhlasů. Při mytí výloh už mi v zimě otékaly prsty, musel bych s tou prací stejně skončit. Byla tu ale nemocná maminka. Radila mi, abych šel na faru, přece nebudu mýt okna až do smrti. Kvůli jejímu zdravotnímu stavu jsem si přál, abych mohl být někde blízko Prahy. Vyjednával jsem kvůli tomu s panem generálním, ale nešlo to. Šel jsem tedy na Tachovsko. Dekret jsem dostal do Chodského Újezdu; tam ale byla zapečetěná fara, nastěhovat jsem se nemohl. Prozatímně jsem se tedy ubytoval na faře ve Starém Sedlišti. Pan vikář Holešovský byl velkorysý, přes týden jsem mohl jezdit domů za maminkou.

Jí zbývaly čtyři měsíce života. Před rokem ji lékaři přesvědčovali, aby šla na operaci. Nešla, protože táta umíral, bála se o něj, chtěla být s ním. „Kdyby to se mnou špatně dopadlo,“ říkala, „co by si počal?“ Když jsme byli spolu, modlili jsme se růženec. Ležela na gauči, na stole byla „Matička“, malá soška Panny Marie. Bylo mi všelijak, trápil jsem se, že moje modlitby jsou k ničemu, nemohl jsem se soustředit a maminka mne musela opravovat. Jednou jsem přijel, byla u nás starší sestra a maminka se ptá: „Cos měl k obědu?“ „Ani nevím, už jsem chtěl být na cestě.“ Otočila se k sestře: „Vždyť jsem ti říkala, že si ani neuvaří.“ Na sebe nemyslela. Ještě nějaké recepty mi nadiktovala. Pak se přiblížily Vánoce, a jí bylo čím dál hůř. V lednu skončila na Bulovce, odkázána na nějaké přístroje. „Nechtěla bys domů?“ ptal jsem se jí. Ona na to: „Celý život si to platím a teď bych nemohla být tři dny v nemocnici?“ Rád bych zůstal u ní, ale nebylo to možné. V noci jsem byl vzhůru a věděl, že umírá. Bylo osmého ledna. Jeden kněz mi napsal, že když umře matka, ztrácíme domov na této zemi. To jsem si mohl vyzkoušet. Maminka mi ukázala, jak má vypadat hodný člověk, jak může vypadat plodný a požehnaný život. Člověk potom lépe chápe, co je to Boží láska.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Karel Herbst

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(23. 4. 2024) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(21. 4. 2024) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát pohanskými uctívači Matky Země.…

Bůh mi nepomohl, útočiště nacházím v temnotě

(19. 4. 2024) Od mala jsem byla zneužíváná, nezažila normální rodinu, vztahy. Jen lhostejnost, neupřímnost, samý podraz....…

Papež František se setkal se zástupci dospělé větve italského skautingu

Papež František se setkal se zástupci dospělé větve italského skautingu
(15. 4. 2024) Papež František přijal zástupce italského katolické skautského hnutí dospělých (MASCI) při  příležitosti 70.…

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery

(13. 4. 2024) 13. dubna 1950 přepadla komunistická bezpečnosti v rámci "akce K" mužské kláštery na území celého…