Již od prvních dnů otroctví podléhala lidová hudba amerických černochů ustavičných změnám. Černoch udržovaný v negramotnosti nebyl vázán předsudky staré konvence ani ohledy na to, co je považováno za umění a co nikoli. A tak se vyjadřoval zcela spontánně. Když přišel do styku s euroamerickou civilizací, nakládal s ní po svém, vážil ji a prověřoval a v souhlasu se základními hodnotami původní africké kultury přetvářel v hodnoty zcela nové. Pod jeho rukama vznikalo něco zcela nezvyklého, co nebylo, ani nemohlo být imitací kulturních šablon bílých otokářů. Jeho písně měly dosud neslýchanou veselost i smutek, zcela zvláštní barvu, svěžest, nespoutanou fantazii i nesmírnou hloubku citového vzrušení.

Byly to písně nevyumělkované, ojedinělého charakteru. A právě mezi ně patří i původní spirituály - všechny ty vášnivé zpěvyčernošských kostelíků. První náboženské písně amerických černochů zůstaly v původní reprodukci širší veřejnosti prakticky zcela neznámy. Bylo třeba určité trpělivosti, aby jim evropský posluchač přivykl, ale jakmile se tak stalo, objevoval všechno to bohatství pozůstatků západoafrické kultury.

Jak přecházely tyto zpěvy z generace na generaci, bojovaly mezi sebou africký rytmus a náboženská píseň. V tomto dlouhém a podivném procesu vyrůstala vedle tradičního hudebního umění i jiná hudba, která oddalována měnícími se sociálními poměry od původních pramenů, přebírala melodie anglosaských kostelních písní i podivuhodná vyprávění starých kněží čerpaná z Bible. Prolínáním obou těchto hudebních oblastí, vzájemným ovlivňováním a splýváním, přicházely na denní světlo nové písně. To již nebyly původní projevy nábožensk extáze a rytmické okouzlení, ale majestátní písně, jiné než náboženské písně bílých pánů, ale také odlišné od dosavadních písní západoindických ostrovů či rodné Afriky. A právě tyto písně - spirituály - vyvíjely jemný, sotva postřehnutelný vliv na hudební bohatství bílých národů, otupovaly ostří zaujatosti proti černochům a krok za krokem dobývaly všeobecného uznání.

Převzato z článku Jiřího Cikharta "Historické pozadí černošských spirituálů I" na webu www.spiritualy.cz. Celý text článku naleznete zde.

***

V sobotu 15. září
se bude již popáté konat festival černošských spirituálů
v Komunitním centru sv. Prokopa ( Praha 5 – Nové Butovice, stanice „Hůrka“)


Jaký bude Spiritual Fest 2007?

Koná se 15. září 2007 od 14:00 hod.
v Komunitním centru sv. Prokopa na Slunečním nám. v Praze 13 (stanice metra B Hůrka).

Je to už pátý ročník,
takže je co srovnávat a lze leccos usuzovat. Festival získal určitou tvář, kterou si hodlá zachovat i s novými účastníky.

Přehlídka je nesoutěžní
a vystupují zde amatérské kostelní sbory vedle akapelových mágů. Country kapely vedle jazzmana s promyšlenými hlasovými efekty, uslyšíte podmanivé rhythm&soul, i sladké nebo odvážné harmonie.
Jedním ze znaků festivalu je, že vstupné je dobrovolné. Je tedy dostupný pro kohokoliv. Klademe důraz na přátelskou atmosféru a sblížení lidí písněmi, které zůstávají vyznáním hluboké víry amerických otroků, ať už jsou zpívány ve stylu folk, world-music, ethno, dětským sborem anebo gospelovou kapelou.

Na letošním ročníku vystoupí 17 skupin, kapel, sólistů nebo sborů. V abecedním pořádku jsou to ACANT, BESHARMONIE, COLUMBELLA, LEE ANDREW DAVISON, THE DRINKIN' GOURD, G*APEELS, GESHEM, GOSPLAIN, GRANDIS, HAPPY DAY QUINTET, HRADECKÉ KOMORNÍ TUCTETO, SVÁŤA KARÁSEK, MOŠNY, MYŠÁCI, NSANGO MALAMU, TIBI a VOCKAP.

Za organizující soubor Geshem

Marek Šlechta

www.geshem.cz