Rejstřík věcný

#ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ

vztah k sobě, sebepřijetí

• Nejsi nic zvláštního, jsi prostě jen jedna osoba z milionů, (článek) - Rozhlížím-li se po svém nitru i okolo sebe, zavalují mě temné hlasy, které mi říkají: "Nejsi nic zvláštního, jsi prostě jedna osoba z milionů, tvůj život - to jsou prostě jedna ústa navíc, která je třeba živit, tvé potřeby znamenají jen jeden další problém, který je třeba řešit." Bůh si nás však vyvolil jako své milované děti, shlédl na nás z pohledu věčnosti a hledí na nás jako na jedinečné, zvláštní, cenné bytosti.
• Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé lidi i Boha (kniha)
• Kdy říci ano? Kdy říci ne? (článek) - Kdy říci ano? Kdy říci ne? Co je a co není mé? Vůči komu a za co mám být zodpovědný? Jak poznám, kdy mě druzí využívají? Neschopnost vytyčit v určitých chvílích ve vztazích s určitými lidmi odpovídající hranice může mít velice ničivé následky. Jakákoli záměna nebo narušení hranic vedou k velkým problémům v nás samých a ve vztazích kolem nás.
• Setkání se sebou (kapitola) - Zaslechnout své jméno
• Nejsi pouhé číslo, které lze nahradit (článek) - Bůh sám tě stvořil. Patříš k němu. Žádný člověk nad tebou nemá moc. Bůh do tvého jména vkládá svoji lásku. Zná tvé srdce, ví, co cítíš. Obrací se k tvému já. Nejsi jen jedním z mnoha mezi lidmi. Jsi jedinečný. Jsi pro Boha tak důležitý, že tě oslovuje osobně a slibuje ti něco, co povede tvůj život, co je základem, na kterém můžeš stavět.
• Jak dosáhnout vyváženosti v životě? (článek) - Netrapte se příliš tím, co si o vás myslí druzí. Nemusíte být nejúspěšnějším, nejkrásnějším nebo nejchytřejším člověkem v místnosti. Jediní lidé, s nimiž má smysl udržovat známost, jsou ti, kteří vás mají rádi a kteří si vás váží takových, jací jste. Pokud vás lidé obdivují jen proto, že jste nejkrásnější nebo nejúspěšnější, jsou dosti povrchní – a velmi povrchně hodnotí i vás. Jsou to skutečně lidé, s nimiž se chcete přátelit?  
• Děti a značkové oblečení… Co s tím? (článek) - Dcera nedávno přišla ze školy se slovy: „Tyhle boty už na sebe nikdy nevezmu.“ Několik jejích spolužáků pokládalo její boty za „nemožné“ a posmívali se jí. I když jsme my všichni také dříve chodili do školy, žádný z nás rodičů si neumí představit, co se v dnešní době mezi dětmi ve třídě děje. Co s tím?
• Ježíš se netrefil! (kapitola) - aneb Hlavně si všechno tak neber...
• Žárlím na kamarády svého přítele (článek) - Mám problém ve vztahu. Můj přítel je moc hodný kluk. Já ještě studuji, on má už hodně náročné zaměstnání. Přes týden se nevidíme, jsme každý v jiném městě. Náš společný čas je pouze víkendový. Jenže i tak to nebývá celý víkend. On se chce vidět s kamarády, zajít do hospody, jak byl zvyklý, než jsme se potkali. A mě to mrzí. Často se kvůli tomu pohádáme. Byla jsem označena za sobce.
• Může mít máma vlastní potřeby? (článek) - Některé maminky si v dnešní době stěžují, že žijí, „jako by vůbec neexistovaly“. Tím nezdůrazňují jen to, že nemají ani chvíli samy pro sebe, že nemají čas přečíst si knížku, jít si zacvičit nebo se sejít s kamarádkami, ale vyjadřují svou bolest nad tím, že se jim nedaří uspokojit své nejniternější potřeby: že se jim od dětí nedostává uznání, úcty a lásky. 
• Nikdo nemiluje sám sebe (kapitola) - Přijímám sám sebe?
• Být u sebe ´doma´, aby mě Bůh mohl zastihnout (článek) - Abych se mohl setkat s Bohem, musím se předně setkat nejdříve sám se sebou. Předně musím být nejdříve sám u sebe. A to běžně nejsem. Neboť když se pozoruji, objevím, že se mé myšlenky potulují sem tam, že jsem se svými myšlenkami všude možně, ale ne u sebe.
• "Jenom" matka (článek) - Sklopila oči a tiše řekla: „Já jsem jen matka. Nechodím do zaměstnání.“
• Láska je víc než přijetí (kapitola) - Obraz Boží
• Práce, práce... A kde v tom všem jsem vlastně já? (článek) - Mnozí lidé mají pocit, že se neustále pohybují v kruhu. Pořád jsou zapřaženi do práce. Nikdy nejsou hotovi. Jedna schůze stíhá druhou. Jeden projekt střídá jiný. Všude musí být v pohotovosti, jakmile něco neklape. Cítí se uštvaní a pronásledovaní. Ptají se sami sebe: „A kde v tom všem jsem vlastně já? Žiji ještě vůbec?“ Na jejich potřeby se nikdo neptá.
• Iluze o vlastní spravedlnosti (kapitola) - Obranné mechanismy nám brání být pravdiví k sobě samým
• Rovnováha ve vztazích mezi lidmi (Věnceslava Tokarová) (kapitola)
• Život v usmíření (kniha) - ´Integrovat zlo´ znamená především připustit jeho přítomnost v našem životě
• Prosím tě, mami… Aneb Jak nás ovlivnily naše matky... (kniha) - To, co člověk dostal od své matky (ať v kladném, nebo záporném smyslu) si nese celým životem…
• Nenávist k rodičům se může promítat i do ostatních vztahů (článek) - Jednoho dne jsem řešil případ jedné dívky, která měla problémy ve vztazích s druhými lidmi. Nezvládala s nimi navázat vyrovnaný vztah. Po dlouhém rozhovoru připustila, že měla velmi špatný vztah se svou matkou, měla za to, že ji matka vůbec nemilovala. Tato skutečnost jí způsobovala mnoho utrpení a vedla ji k hněvu. Zakoušela vůči své matce velkou nenávist.
• Čím srdce přetéká (kapitola)
• Důsledky přesycení (kapitola)
• Práce - smysl, význam a organizace (článek) - Ani mohutné pilíře nebudou mít smysl, když most na nich spočívající nepovede k  žádnému břehu, k žádnému cíli.
• Práce, práce... A kde v tom všem jsem já? (kapitola) - Soustředit se sám na sebe
• Nejsme totéž, co naše práce. Je třeba si stanovit jasná pravidla (článek) - Své pracovní úkoly dokážeme účelně naplnit pouze tehdy, když se v práci zcela nevyčerpáme, když nacházíme životní náplň i v soukromé sféře.
• Pravdivost života (kapitola) - Čelem k vlastnímu srdci !
• Milé ženy, váš muž vás potřebuje! Aneb krize středního věku... (článek) - My muži se neradi svěřujeme, pokud jsme přesvědčeni, že kdybychom se otevřeli, vypadali bychom jako slaboši. Navenek můžeme působit jako drsňáci, uvnitř to však může vypadat trochu jinak. A naše ženy to často nevědí... Zejména tehdy, vstupujeme-li do nejobtížnějšího období života – do krize středního věku.
• Práce jako seberealizace (kapitola) - Měj právo na sebe samého!
• Co je to vytváření vazeb? (kapitola) - Bez pevného vztahu zabředne člověk do psychologických problémů
• Náš největší dar - Úvahy o smrti a o službě umírajícím. (kniha) - Místo smrti v našem životě
• Nesmíření a strach (téma týdne) - Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny." (Jan 20,21-23)
• Co s vlastní slabostí? (kapitola)
• Nepsychologizovat (kapitola)
• Buď dobrý sám k sobě (kniha)
• Slyšet sebe sama (kapitola) - Když nejsem doma já…
• Muž a žena - dva různé světy? (kniha) - Jsou muži a ženy dva různé živočišné druhy?
• Akcenty mužské a ženské spirituality (P. Tomáš Holub) (kapitola) - Rozdílné důrazy, které je možné vnímat u nezanedbatelného množství mužů i žen
• Moc nad bezmocí (kniha) - Rozvíjet vědomí vlastní ceny
• Pokud nemilujeme sami sebe, nedokážeme se otevírat lásce druhých (kapitola) - Miluj sám sebe!
• Smrt, posmrtný život (článek) - Jít ve stopách Ježíšových je naším povoláním. Je to jediná cesta, která vede skrze smrt k životu.
• Odpočinku čest ! (článek) - Práce většinu lidí naplňuje uspokojením. Pokud ale není vyvážena účinným odpočinkem, působí na člověka negativně. Přirozeným důsledkem činnosti je únava. Je to jakýsi poplašný signál potřeby odpočinku. Únava také způsobuje pokles výkonnosti a pozornosti.
• Rekreace a odpočinek - tipy jak ne/odpočívat (článek) - Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření. Život člověka má rytmus práce a odpočinku. Má odpočívat a dovolit i druhým, aby si mohli oddechnout. Práce patří k životu člověka. Nemá ale člověka zničit.
• Na útěku před sebou, aneb v bludném kruhu (kapitola) - Mezi bohatými bývá velmi často mnoho duchovně chudých...
• Láska léčí naše náruživosti a závislosti (kapitola) - přejídání, anorexii, přílišné očekávání od sexu, touha mít stále více, drogy...
• Uzdravující pád do hříchu (kapitola) - aneb Pokora podle pana Junga
• Spiritualita zdola (kniha) - Překročit svůj vlastní stín
• Falešná životní očekávání (kapitola) - Dobrým lékem je realismus
• Cesta ke svobodě a uzdravení (kapitola) - Odpuštění osvobozuje i nás
• Reakce duše (kapitola) - Klameme sami sebe, když svou duši nebereme vážně
• Ovládnutí nepokoje (kapitola) - V průsečíku věčnosti a času
• Srdce jako skutečné já (kapitola) - Emoce a rozum v rovnováze
• Ten čas! (kapitola) - ´Mít před sebou náskok´
• Maska (kapitola) - Zastavení růstu
• Přirozená reakce - útěk (kapitola) - Jak pracují obranné mechanismy
• Pokora jako odvaha k pravdě (kapitola) - I ty jsi přece vzat ze země...
• O radostech lidské duše (kniha) - Všechny pravdy pocházejí od Boha
• O životě z víry (kniha) - Výběr otázek a odpovědí položených posluchači na různá témata
• Porodní bolesti (kapitola) - Rozhodni sám
• Smiř se sám se sebou! (kapitola) - Jak neprožít život jako ´žalující strana´
• Proč nejsme úspěšní? (kapitola) - Když chybí sebedůvěra a sebeúcta
• Co je a kdo je mé tělo? (kapitola) - Naslouchej hlasu srdce
• Důvěřuj sám sobě (kapitola) - Když o sobě začínáme pochybovat
• Buď dobrý sám k sobě (kapitola) - Když máš často pocit viny
• Příběh o rozladěné kytaře (článek) - V jedné uzavřené místnosti se nacházelo pět kytar, které žily svým obvyklým životem. Jednou vešel do místnosti mladý muž, vzal do rukou jednu kytaru a začal ji ladit. Některé struny přitom natahoval a jiné zase povoloval. Byla to namáhavá práce, při které kytara naříkala bolestí. Další kytary se velmi bály a hudrovaly na člověka, který je přišel naladit. Jedné se podařilo schovat se za křeslo.  
• Rivalita, soupeřivost a boje ve vztazích (článek) - Častou příčinou lidských krizí bývá touha po životním úspěchu. Moderní civilizace stvořila mýtus úspěšného jedince. Měřítkem hodnoty lidského života se dnes stává úspěch. Jenže ten často nespočívá v konání velkých a prospěšných věcí, ale v povyšování se nad druhé. Člověk nedosahuje úspěchu svými pracovními výsledky a kreativitou, ale za cenu potlačení tvořivosti a snížení výsledků druhých.
• Moje jedinečnost (článek) - Zatímco nějaká věc nebo určitý aspekt povolání zůstává stále neměnný – nemůže se totiž měnit – je v osobním povolání obsaženo také něco jiného, jiný aspekt, který v průběhu života změnám podléhá. Osobní povolání je svou podstatou „duch“ a tento jedinečný způsob nebo „duch“ se nemění nikdy. Jak by mohl, je-li mi dán Bohem „od matčina lůna“ jako má jedinečnost pro celý život?
• Prvorozený - výhoda, či handicap? (kniha)
• Nepřestávejte se učit, věnujte se koníčkům (článek) - V psychoterapii vždy znovu doporučujeme, aby si lidé hledali "pole působnosti", kde by se mohli - přiměřeně svým talentům a sklonům - "realizovat". Úspěšní lidé se totiž nikdy nepřestávají učit. Stanou-li se v něčem "mistry", v následující věci se opět stávají "učedníky".
• Mé nejvlastnější ´já´ (kapitola) - Aspekt i hloubka osobního povolání se mohou měnit

Sekce: Rejstřík věcný   |   Tisk   |   Poslat odkaz známému

[nahoru]