Rejstřík jmenný

ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ

Hana Pinknerová

• Co Bůh šeptá maminkám (kniha)
• Co všechno považuji za samozřejmost? (článek) - Nikdy dřív jsem si neuvědomila, kolik věcí beru jako samozřejmost a vůbec se nad nimi nepozastavuji. Například to, že člověk polyká. No prostě polyká, ne?
• Dokonalost shůry (článek) - „To byla ale nádhera,“ vydechla jsem ještě celá uchvácená. Byly jsme s kamarádkou na koncertě a dosud jsme se nemohly vzpamatovat z tak silného zážitku. „Měla jsem dojem, že jsem zažila kousek nebe,“ pokusila jsem se zformovat své pocity do slov, „chce se mi plakat a smát se a lítat a udělat něco skvělého, dobrého. Jako bych byla tím, co jsem slyšela, uvnitř nějak lepší.“
• Dárky - různá kriteria hodnocení (článek) - Vánoční dárky lze hodnotit podle mnoha kritérií. Můžeme je dělit podle toho, jak dlouho nám připomínají Vánoce. Některé dárky zazáří jako prskavky a zhasnou. Potěší, možná pobaví, pak je někam uklidím a při příštím jarním úklidu vyhodím do koše.
• Levný dárek? (článek) - „Podívejte, holky, co jsem dostala,“ chlubila se nám Dádinka. Povytáhla si rukáv halenky, abychom lépe viděly a mohly obdivovat. Její zápěstí zdobil krásný zlatý náramek. „To mi daroval Bob,“ podotkla. To ale ani nemusela říkat, protože o svém věčně nepřítomném manželovi a jeho drahých dárcích jsme věděly. Nahrazoval jimi svou neustálou nepřítomnost a vyjadřoval tak manželce svou lásku. Náramek byl opravdu nádherný.
• Líp snášíš nepříjemnosti, když (článek) - Pustili jsme se s mužem do malování dětského pokoje. Ne snad, že bychom byli takoví odborníci nebo že by nás to nějak strašně moc bavilo. Jenom prostě koncem prázdnin jsme měli zrovna loktem do kapsy. Přitom vymalovat bylo opravdu naléhavě zapotřebí. Zjara dvakrát za sebou vytekla pračka u sousedů v bytě nad námi a pěkně nás vyplavila. Na stropě se vytvořily malebné zažloutlé mapy.
• Nemůžu je kárat, když mi dávají dary (článek) - „Maminko, maminko, koukej, co ti neseme!“ vykřikovaly děti a hrnuly se do předsíně. Vracely se z dlouhé procházky, na kterou se s tátou vypravily hned po ránu. Ale sotva jsem pohlédla k zemi, zamrazilo mne. Jejich botičky byly plné bláta, kamínků a písku. Jak kolem mne tancovaly se svými dary, všechno to rozšlapávaly na právě vyluxovaném koberci.
• O darech (kniha) - s Hanou Pinknerovou
• Potřebuji být ráno chvilku sama (článek) - Potřebuji být ráno aspoň na chvilku sama. Musím si uspořádat myšlenky, které mne vyhnaly z teplé postele. Často se ráno budím ohňostrojem nápadů, co bych mohla dělat, jak bych to mohla provést, a jak to bude prima. Nejtěžší je rozhodování, do čeho se z toho všeho opravdu pustit. Právě k tomu potřebuji svou osamělou chvíli.
• Zástupy zakomplexovaných (článek) - Sedíme s kamarádkou v sametových křeslech divadelního hlediště a nedočkavě vyhlížíme, kdy už dojde řada na ty naše baletky. Právě totiž probíhá slavnostní vystoupení baletního oddělení naší základní umělecké školy, které navštěvují naše dcery. Pravda, ještě toho moc nedovedou, co byste taky za dva roky chtěli?

Sekce: Rejstřík jmenný   |   Tisk   |   Poslat odkaz známému

[nahoru]