Rejstřík jmenný

ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ

Aleš Opatrný

• (Není) koho volit ?! (článek) - Koho vlastně volíme, když volíme poslance? Nevolíme ty nejlepší, nejsympatičtější, vždy všem svodům odolné osoby. Nevolíme reprezentanty, kteří jsou na veřejnosti ideální, vždy lepší, než bychom byli my sami. Volíme neideální lidi, kteří budou spoluvytvářet a hlavně schvalovat zákony, které budou v této zemi platit. A kteří budou sami nebo prostřednictvím těch, které k tomu vyšlou, řídit důležité instituce. A tak co je mně (i druhým) platné volit sympaťáka, který nemá šanci dostat se do sněmovny nebo který tam sice bude, ale bude hlasovat pro věci, se kterými nemohu souhlasit?
• Adventní doba (článek) - Jak správně čekat a jak naslouchat čtením z knihy Izaiáše
• Apoštol Pavel s Alešem Opatrným (kniha)
• Bůh je pro nás (článek) - „Člověk je takový, jaký má obraz Boha“ (Jan Ev. Urban OFM). Apoštol Pavel ukazuje v dnešní perikopě velmi výrazně obraz Boha, který mu byl vlastní. Pavel původně Šavel, nejprve důkladně „vyučený“ v Mojžíšově zákoně, podává zřejmě syntézu starozákonního i novozákonního obrazu Boha. Je tedy autorem velmi kvalifikovaným. Ve svých slovech ani na chvíli nepochybuje o tom , že Bůh není proti nám, že není pro nás nebezpečím, ale že je s námi, pro nás.
• Bůh udělal člověka stavitelem (téma týdne) - On je ten 'kámen, který jste vy, stavitelé, odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní'. (Sk 4,11)
• Credo (kniha) - Úvahy o apoštolském vyznání víry srozumitelným jazykem
• Internet a předávání duchovních hodnot (článek) - Internet lze označit za prvek, který se už dnes významně podílí na utváření kultury v životě postmoderní společnosti a jehož vliv bezpochyby poroste. Tím ovšem není ještě řečeno, kdy jde o vlivy kladné a kdy záporné. Je to ostatně v neposlední řadě také otázkou zvolených či uznávaných kriterií. V dalším textu nebudeme sledovat technické možnosti internetu, ale spíš možnosti vlivu internetu na utváření kultury, hodnotové orientace lidí, na podporu a kvalitu mezilidské komunikace a zajímat nás bude také způsobilost internetu k předávání duchovních hodnot.
• Jak se nezbláznit z Vánoc ? (článek) - Existuje jakási představa skvělých (klidných, radostných, pokojných…) Vánoc a k tomu tisíce věcí, které chceme do Vánoc stihnout, ač to nejde. A vše završí štědrovečerní vzpomínání na dětství, které je dávno pryč, na blízké i vzdálenější, kteří už nejsou mezi námi, případně na jiné smutky a zármutky, které nám někdo v životě způsobil. Přesně toto vše je „surovina“ pro sebelítost, výbuch vzteku anebo touhu, aby už to bylo všechno pryč!
• Japonsko, zemětřesení, tsunami a víra (článek) - Všemožná neštěstí nejsou nic nového - zemětřesení, záplavy a sesuvy půdy znali lidé od pradávna. To, co nás ale asi nejvíce zasahuje v době, kdy technika je neobyčejně rozvinutá a věda disponuje obrovským množstvím poznatků, je naše lidská bezmocnost.
• Je nedůstojné vše předkládat Bohu? (téma týdne) - O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. (Flp 4,6-9)
• Jediná spolehlivá naděje je v Bohu (článek) - Je spíš reálným zjištěním, než projevem škarohlídství, že se naděje mnohým u nás ztrácí z horizontu života. Není to jen následek ekonomické krize, i když i ta mnoho lidí o nějaké naděje připravila. Spíš je to ztráta naděje v lepší budoucnost. Kriticky smýšlející člověk totiž vidí, že lepší svět sotva mohou vytvářet lidé, pro které je moc nebo zisk vždy větší hodnotou něž pravda a dobro.
• Křesťan a válka v Iráku (článek) - Křesťan to s postojem k válce v Iráku opravdu nemá lehké. Ví, že principiálně má být proti zlu. A zlem je válka, ve které vždy hynou a trpí nevinní. Zlem je ale právě tak i vláda diktátora, který si přisvojuje takřka božské pravomoci. Nechá se všude uctívat jako božstvo a rozhoduje o bytí a nebytí druhých lidí aniž je někomu odpovědný. A má za sebou masové vraždy a to dokonce chemickými látkami, vůči nimž lidé neměli žádnou šanci. Na jakou stranu se tedy má křesťan postavit? Je v této situaci možné být současně proti válce i proti diktátorovi a to ne jen ideálně, ale reálně?
• Křesťanská tradice není kapr a bramborový salát o Vánocích (článek) - V uvítacím proslovu Benedikt XVI. m.j. řekl: „Dnes, kdy byla obnovena náboženská svoboda, vyzývám všechny obyvatele této republiky, aby znovu objevili křesťanské tradice, které formovaly kulturu....Pravda evangelia je pro zdravou společnost nepostradatelná, protože otevírá naše srdce naději a umožňuje nám objevit nezcizitelnou důstojnost Božích dětí.“
• Lekáme se rychlosti, se kterou se blíží Vánoce... (článek) - Úvahy o čekání a těšení...
• Lze přikázat lásku? (téma týdne) - To vám přikazuji : Milujte se navzájem (Jan 15,17)
• Minout Boha skutečného a vytvořit si svého (článek) - Díky tomu, že Bůh se stal člověkem a nepřestal být Bohem nemůže být křesťanství náboženstvím, které by se staralo jen o to, jak uspokojit Boha a nezajímalo by ho uspokojení člověka. A také se nemůže stát náboženstvím, které by se snažilo jen uspokojit člověka nezajímalo ho, zda je také Bůh "uspokojen". Dorůstání k pochopení evangelia představuje pro většinu lidí dlouhou cestu, nikoliv přímočarou, vyžadující i jistou lidskou zralost. Spíš nás může (mnohé i z vlastní zkušenosti) těšit, že toto "dorůstání ve víře" je možné, že se táhne desetiletími života člověka že přináší ponenáhlu ovoce.
• Máme se o Vánocích poddat snu, iluzi, skepsi? (článek) - Mnoho lidí touží zvláště o těchto svátcích po klidu a míru. Píšeme si to ve vánočních přáních a pozdravech, které si v tak ohromném množství vyměňujeme. A myslíme to jistě upřímně. Ale o kterých vánocích během dvou tisíciletí, kdy se slaví Kristovo narození, byl všude na zemi klid a mír? Ani moc nejmocnějších vládců, ani přání bezmocných ho nedokázaly na světě nastolit. A technický pokrok? Ten umožňuje zabíjet nevinné čím dál tím snadněji, jak nás přesvědčily stále připomínané teroristické útoky v New Yorku. Máme se tedy poddat skepsi nebo se v několika svátečních dnech poddat iluzi snu a na chvíli zapomenout na všechno hrozné?
• Naděje není laciným přesvědčením, že všechno dopadne dobře... (článek) - Když člověk listuje novinami, nenarazí na slovo "naděje" příliš často. Ještě tak na sportovní stránce najdeme úvahy o naději na postup do dalšího kola nebo na zisk medaile, na jiných stránkách, že získáme z fondů Evropské unie nějaký ten miliónek. Ale jak často se píše nebo mluví o tom, jakými nadějemi ten nebo onen člověk žije? Je vůbec slovo "naděje" chápáno jako slovo pro život silných a schopných lidí, nebo jen jako útěcha pro slabé a málo schopné?
• Namáhavá láska (téma týdne) - Nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy! (1Jan 3,18)
• Naše opravdová úroveň (článek) - Co je vlastně pro křesťana měřítkem správnosti a nesprávnosti jeho jednání? Jak najde ty „správné položky“, které má vyznat ve svátosti smíření? A má je vůbec hledat? Vede cesta k větší dokonalosti užíváním podrobnějších a podrobnějších zpovědních zrcadel? Nebo je naopak dobré se s vinami příliš nezdržovat, radostně žít z víry a viny vidět jen jako „nutné smetí“, které tu je, ale nemá žádnou podstatnou váhu?
• Nebudeš mít jiné bohy! (téma týdne) - Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy mimo mě. (Ex 20,1)
• Nebýt nástrojem zla (téma týdne) - Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je ochránil od Zlého. (Jan 17,15)
• Nechat doznít (1.) postní neděli (článek) - (Předkládáme Vám první část z cyklu postních úvah nad 2. čtením liturgie uplynulé neděle. Úvahy k pěti postním nedělím budou tvořit určitý celek - přípravu na Velikonoce.) Slova Písma se týkají vždy dvou aspektů. 1/ To, co Bible přináší, se netýká jen jedince, ale týká se nějakým způsobem druhých lidí, národa, lidstva, celého stvoření (kosmu). 2/ To, co Písmo říká, je určeno mně osobně. A buď výzvu přijmu a vtělím do svého života, nebo ho jen "přenechám jiným" a v tom případě jsem se s ním minul. Nejsou to varianty k výběru, obě hlediska potřebujeme spojit ve svém chápání i v uvádění do života.
• Nejsme ponecháni napospas... (téma týdne) - Těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému... (Řím 8,28-30)
• Nemoc a jak se s ní vyrovnat (článek) - Najednou je všechno jinak. Zeď nemocnice nás začala oddělovat od světa, ve kterém jsme se dosud pohybovali. Mnohdy člověka uzavírá do svého vlastního světa. A v tomto světě - světě nemoci - se necítíme dobře.
• O nás bez nás? (článek) - Kolik důležitých a slavných věcí se děje na světě - a bez nás. Když se uděluje Nobelova cena, rozdělují olympijské medaile, nebo setkávají hlavy států. A mnohdy se nás to ani nijak jinak netýká. Ale když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každého z nás, ač jsme ještě nebyli na světě.
• Plytké fráze o utrpení... (článek) - Mezi křesťany se vyskytují mnohé plytké fráze o utrpení. Je to zvláště ve chvílích, kdy jsou bezradní nad utrpením druhého člověka a kdy jsou vlastně přistižení při malosti a plytkosti svého chápání ukřižovaného spasitele. Velcí svědkové ukřižovaného Ježíše - od apoštola Pavla po Matku Terezu, od svatého Františka po P. Pia -nejsou smutní bolestíni ani v utrpení si libující sebemrskači. Byli plni života, který dávali i druhým. Ale před křížem neuhýbali.
• Podzim... (článek) - Pro toho, kdo miluje teplo, slunce, světlo může být podzim se svými mlhami a brzkým stmíváním zdrojem skleslé nálady. Pro pečlivého zahrádkáře naopak radostnou dobou sklizně a chvílí uspokojení nad výsledky mnohaměsíční námahy. Je ale ještě jiný úhel pohledu. Pro starší z nás je podzim v přírodě také připomínkou podzimu života.
• Proč existují kostely?! (článek) - České slovo „kostel“ vzniklo z latinského „castellum“, což znamená tvrz. Kostely totiž byly od počátku budovány zpravidla jako pevné zděné stavby, které ve středověku plnily mimo jiné funkci útočiště pro obyvatele chatrných obydlí při přepadení. To ovšem nebyl hlavní účel kostelů. V jiných jazycích je již slovo pro označení kostela mnohem přiléhavější: pro kostel a církev je užito stejné slovo.
• Příprava na manželství (kniha) - Pohled na základní prvky manželství z pozice katolické církve. Soubor přednášek.
• Reinkarnace v evropském a indickém pojetí (článek) - Evropská představa o převtělování je odlišná od představy indické.
• Romantická láska a manželství (článek) - Ačkoliv má romantická láska své místo ve světové i naší literatuře, je spíše určitou složkou spektra psychického vývoje jedince, než manželských vztahů. Proto běda tomu, kdo by chtěl své manželství na tomto druhu lásky postavit. Ale na druhé straně romantika do života patří a dnes se naopak může stát jiná nepříjemná věc, že totiž mladí lidé v pubertálním věku nenechají svým citovým vztahům v sobě volný průběh. A tak na místo romantiky nastoupí obhroublost, či přílišná sexuální věcnost.
• Slovo ´stáří´ zní skoro jako nadávka (článek) - Slovo „stáří“ dnes nemívá právě nejlepší zvuk - ani u lidí, ani u věcí. Co je nové, to je vždy prezentováno v nabídce reklamy jako lepší, co je starší je zastaralé a tedy horší nebo přímo nepoužitelné. U řady technických produktů tomu tak skutečně je. Nová auta, telefony, počítače jsou dokonalejší než staré a ke starým typům se vracíme jen z nostalgie. Pro starší a staré lidi se dnes používá jakási elegantnější náhrada, totiž výraz „senior“. Zkusme chvíli uvažovat o tom, proč má stáří dnes mnohdy „špatnou pověst“, proč s ním máme obtíže.
• Terorismus a odpuštění, (článek) - Neděle 16.9.01 Texty evangelia o odpuštění (Lk 15) nám kladou neúprosné otázky pro všední život. Teď zvlášť. Shrneme-li reakce lidí na tragédie v USA zachycené sdělovacími prostředky, najdeme kromě mnoha projevů smutku, zděšení, obav nemálo tvrdých slov o pomstě a odvetě. Prastará touha po vykořenění zla v úplnosti a třeba tou nejbrutálnější silou se zcela pochopitelně dostává u mnohých na pořad dne.
• Trestá Bůh? Aneb následek hříchu... (článek) - Otázka, zda Bůh trestá, jak trestá a koho trestá je závažnou otázkou...
• Už teď se můžeme radovat, navzdory zlu (téma týdne) - Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho! (Žl 118, 24 )
• Václav Havel za své postoje platil ´ze svého´ (článek) - Václav Havel za svůj postoj platil „ze svého“, totiž ztrátou svobody, ztrátou zdraví a posléze jako prezident i ztrátou možnosti být jen oslavovaným symbolem z minulosti bez kritik v přítomnosti. ... Nežil jen sám pro sebe, miloval pravdu, trpěl pro ní a Kristu posloužil v mnoha „hladových, vězněných a nahých"...
• Vánoce přicházejí, necháme je odejít? (článek) - Mnohým lidem je v tyto dny hezky. Někoho obdarovali, sami snad byli obdarováni, zažili radost dětí i dospělých, připomenuli si krásné chvíle svého dětství, zkrátka mají vánoční náladu. A kolik lidí si dnes přeje, aby tato atmosféra pokoje a vstřícnosti, trvala stále, celý rok! Kolik lidí je přesvědčeno, že konflikty, násilí a neštěstí jsou s vánočními svátky zcela neslučitelné! A je dobře, že mnozí alespoň jednou za rok dojdou k přesvědčení, že lidský život a mezilidské vztahy se nemusejí podobat stále otevřenému bojišti!
• Víra (článek) - Co není a co je (křesťanská) víra...
• Vítězit, přemáhat, mít navrch! To jsou hesla tohoto světa. (téma týdne) - Každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. (1 Jan 5,4)
• Člověk - ´jen trochu lepší opice´ (článek) - Člověk je znovu a znovu představován tak trochu jako „lepší opice“. Je zdůrazňována jen jeho příslušnost k živočišné říši a mnohé další je zamlčováno. K pochopení křesťanské zvěsti o vzkříšení je ale ze všeho nejvíc třeba pochopit, že člověk, který toho má tolik společného se zvířaty, je jedinečný svou schopností tvořit vztahy. Vztahy mezi lidmi a zejména pak vztah k Bohu. Prototypem našeho vztahu k Bohu je vztah Ježíše k jeho Otci. Z tohoto vztahu se zrodilo Ježíšovo vzkříšení – vztah nesený tak silnou láskou, který nemůže zničit ani smrt.

Sekce: Rejstřík jmenný   |   Tisk   |   Poslat odkaz známému

[nahoru]