Rejstřík jmenný

ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ

Anselm Grün

• Bez lásky lze sice vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný, ale... (článek) - Člověk ve svém nejhlubším nitru ví, že se mu život vydaří jen tehdy, bude-li smět milovat a být milován, bude-li smět lásku zakoušet i rozdávat. Bez ní se život stává peklem a je nesnesitelný. Bez lásky je sice možno vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný. Naplnění však bez ní dojít nelze. Život bez lásky je prázdný a chladný.
• Bez časového řádu v nás narůstá stres a nespokojenost (článek) - S rozvojem techniky jsme se odpoutali od přirozeného řádu přírody. S technickými vymoženostmi dokážeme utvářet život dokonce i přímo proti přírodním zákonitostem. Díky světlu umíme změnit noc v den… Technika nám umožňuje značnou nezávislost na přírodě a mnohé usnadňuje řadou příjemných vynálezů, ale tím přináší i řadu nových problémů. 
• Bojíte se své nemoci? (článek) - Bojíte se své nemoci? Snažíte se důvěřovat Bohu, ale v některých okamžicích udeří strach s mimořádnou silou? Trpíte strachem ze smrti? Prožíváte okamžiky naprosté bezradnosti? Jak v takovém stavu žít přítomný okamžik?
• Boží láska je jako Slunce, které nás zahřívá a proniká tělem (článek) - Když si sednu na slunce, vím, že mě zcela zahaluje hřejivá láska Boží. Jako slunce zahřívá kůži a pak proniká celým tělem, tak i Boží láska chce proniknout do všech pórů mého těla. Boží láska není něco čistě pomyslného. Je zakusitelná právě v tvorstvu, ve slunci, které mě prozařuje, nebo ve větru, který mě něžně hladí.
• Buď dobrý sám k sobě (kniha)
• Bydlet v domě lásky (kniha) - Krátké meditace o lásce
• Být u sebe ´doma´, aby mě Bůh mohl zastihnout (článek) - Abych se mohl setkat s Bohem, musím se předně setkat nejdříve sám se sebou. Předně musím být nejdříve sám u sebe. A to běžně nejsem. Neboť když se pozoruji, objevím, že se mé myšlenky potulují sem tam, že jsem se svými myšlenkami všude možně, ale ne u sebe.
• Být vděčný sám za sebe? (článek) - Vděčnost mi otvírá oči, abych dokázal vidět vlastní hodnotu. Není ovšem zrovna snadné být vděčný sám za sebe. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání.
• Bůh, víra a deprese (článek) - Jak pomoci člověku trpícímu hlubokou depresí? Zápasí o víru. Je přesvědčený, že ho Bůh opustil. Depresivnímu člověku se Bůh často zdá velice vzdálený. Všechno se mu jeví temné. Existují stavy deprese, které jsou reakcí na zkušenost bolestné ztráty. Jiný původ mají endogenní deprese.
• Co je krize středního věku? (článek) - Polovinou života, tzn. přibližně pětatřicátý až pětačtyřicátý rok života, se označuje obrat, kdy musí u člověka dojít k přeměně. Podstatou této přeměny je fakt, že úkoly a nároky druhé životní poloviny nelze zvládnout týmiž prostředky a principy jako v etapě předchozí. Lidský život lze přirovnat k dráze slunce: každé ráno vychází a osvětluje svět, v poledne dosáhne nejvyššího bodu své dráhy, jeho paprsků začíná ubývat a pak zapadá.
• Hlubší význam adventního věnce (článek) - Pro mnohé lidi představuje adventní věnec jen dekorativní předmět, kterým si v adventu zdobí svou domácnost. Hlubší význam adventního věnce může vyzdvihnout požehnání adventního věnce, které může využít kdokoliv.
• Jak zacházet se silnými emocemi? (článek) - Nesnažte se kontrolovat své emoce. Na to, abyste je dokázala mít neustále pod kontrolou, byste totiž spotřebovala příliš mnoho energie. Měla byste se však na ně pořádně podívat a zapříst s nimi rozhovor. Zkuste zjistit, co vám chtějí sdělit.
• Jsi někdy slabý, nešťastný a malátný? (článek) - Vděčnost proměňuje život. "Jakmile někdo začne děkovat, začne hledět na život novýma očima." "Cítíš-li se slabý, malátný a nešťastný, začni děkovat a hned se ti povede líp."
• Láska léčí naše náruživosti a závislosti (článek) - Lidé očekávají od sexu naplnění své touhy po lásce, ale dost často prožívají prázdnotu. Přesto nepřestanou kolem sexuality kroužit!
• Láska nepotřebuje porážku toho druhého (článek) - Mnozí lidé spolu dovedou komunikovat jen na rovině vítězství a porážek. Buď jsem silnější nebo slabší nežli ten druhý, buď vítězím já, nebo on. Jeden musí vždy nutně prohrát. Je to hra bez konce. Protože prohraji-li jednou, pak bojuji jen proto, abych příště vyhrál.
• Milovat i nesympatického člověka (článek) - Láska nás nenutí, abychom potlačovali své negativní city a vůči všem nastavovali umělou blahosklonnou tvář. Pro jednu věc se však musíme rozhodnout: musíme udělat otazník nad svými předsudky a pokusit se podívat se na druhého nově. Láska totiž nepotřebuje porážku druhého k tomu, aby uvěřila ve vlastní hodnotu a sílu.
• Moc nad bezmocí (kniha) - Rozvíjet vědomí vlastní ceny
• Modlitba jako setkání (kniha) - Rozhovor s Bohem
• Naše slabost a nedokonalost nám nemůže zabránit být užiteční (článek) - Apoštol Pavel píše v jednom svém dopise o boji se svou nemocí. Býval by se jí rád zbavil. Nevíme, čím strádal, ale bylo to něco, čím skutečně trpěl. Byl přesvědčen, že jako zdravý by toho mohl vykonat mnohem víc.
• Nejdůležitější úkol starých lidí (článek) - To je asi nejdůležitější úkol starých lidí: ukazovat na světlo, které mezi námi září. Staří lidé hledí hlouběji. Vidí vlastní podstatu. Vidí světlo, i když se zdá být skryté. Biblický Simeon vidí světlo v nepatrném, malém dítěti. Odhaluje v tomto dítěti působení Boží. Moudří starci rozumí životu. Chápou souvislosti. Odhalují spásu a celek v úlomcích našeho života.
• Nejsi pouhé číslo, které lze nahradit (článek) - Bůh sám tě stvořil. Patříš k němu. Žádný člověk nad tebou nemá moc. Bůh do tvého jména vkládá svoji lásku. Zná tvé srdce, ví, co cítíš. Obrací se k tvému já. Nejsi jen jedním z mnoha mezi lidmi. Jsi jedinečný. Jsi pro Boha tak důležitý, že tě oslovuje osobně a slibuje ti něco, co povede tvůj život, co je základem, na kterém můžeš stavět.
• Nejsme totéž, co naše práce. Je třeba si stanovit jasná pravidla (článek) - Své pracovní úkoly dokážeme účelně naplnit pouze tehdy, když se v práci zcela nevyčerpáme, když nacházíme životní náplň i v soukromé sféře.
• Nepotlačovat negativní myšlenky (článek) - Smířit se sám se sebou znamená smířit se s ranami minulosti. Kdo se tomuto smíření vyhýbá, je odsouzen, aby předával jiným zranění, která sám utrpěl, nebo aby stále znovu zraňoval sám sebe. K tomuto usmíření je někdy třeba dlouhé doby.
• Nic není samozřejmost (článek) - Vděčný člověk dokáže za cokoli poděkovat. Hned ráno děkuje za to, že mu Bůh daroval nový den, že vstává zdravý, že má kolem sebe svou rodinu...
• Nikdo mi nezaručí, že nezhloupnu, nebo že těžce neonemocním (článek) - Staří lidé trpí stejnými strachy jako všichni ostatní. Existují ale také strachy specifické pro vyšší věk. Někdy se uvádí sedm druhů strachu typických pro seniory: strach z psychických potíží, všeobecný strach ze života, strach o vlastní existenci, strach z nemohoucnosti, strach z nemoci, strach z neovlivnitelných změn, strach z toho, že by se měli měnit“.
• O životě z víry (kniha) - Výběr otázek a odpovědí položených posluchači na různá témata
• Odpuštění ti udělá dobře, osvobodí tě z moci těch, kteří ti ublížili... (článek) - Odpuštění tě nemá ponižovat a učinit bezbrannou bytostí, naopak - má tě osvobodit z moci lidí, kteří tě zraňovali a uráželi. Neodpuštěné urážky nás totiž ochromují, vysávají energii, kterou potřebujeme pro naplněný život.
• Otcové pouště s Anselmem Grünem (kniha)
• Pokud již dnes postavíme svůj život na bezpečnější základ, (článek) - Rozžehnat se se životem, zemřít v pokoji může jen ten, kdo svému životu žehnal už dříve. Zhoubný strach ze smrti přichází, pokud nemilovaný život náhle stojí před námi s celou svou tíhou. Ten, kdo je schopen vzdát chválu Bohu tváří v tvář smrti, žehná celému svému životu a staví se pozitivně ke všemu, co na tomto světě prožil.
• Pokud starý člověk neporozumí smyslu stáří, závidí mladým (článek) - Pokud starý člověk neporozumí smyslu stáří, dívá se s hněvem na život mladých. Závidí mladým lidem jejich mládí, jejich budoucnost, plány a naděje a pokouší se jim ztrpčovat život tím, že zavrhuje všechno nové, nebo tím, že glorifikuje všechno staré. Stárnutí je nejen fenomén, který se nás všech fyzicky dotýká. Je to také proces, který má určitý smysl.
• Poselství shůry (kniha) - 50 andělských inspirací pro všední den
• Pracovat i žít (kniha) - Napětí mezi profesním a osobním životem
• Proměňující moc víry (kniha) - Jak milovat Boha, jak milovat bratra?
• Práce - radost nebo stres? (článek) - Práce patří k člověku. Práce je zkrátka tu, aby si člověk vydělal na živobytí, a tím se vnitřně oprostil od závislosti na druhých. Práce má též význam sociální, je to něco tvořivého, co člověka těší. V práci může člověk realizovat sám sebe. Kdo rád pracuje, má z toho radost. Nepociťuje tíhu práce, nýbrž radost z toho, co jeho prací vzniká. To se netýká pouze řemesla, kde člověk může plody své práce vidět na vlastní oči. I v oblasti obchodu nebo administrativy mohou mít lidé radost, když se jim něco podaří.
• Při pohledu na množství práce (článek) - Mnohdy nás ochromuje už jen představa nějaké obtížné práce. Neumíme odhadnout potřebnou dobu k jejímu splnění a kolik jí vlastně je. Při pohledu na takové množství nás už dopředu opouštějí síly, nevíme jak začít a nejraději bychom ode všeho utekli.  
• Půst (kniha) - Dává nám tělesně pocítit že jsme na cestě
• Reinkarnace a vzkříšení - je v tom rozdíl? (článek) - Mnoho lidí se zdravotními či psychickými problémy kontaktuje různé léčitele. Ti pak nezřídka příčiny hledají "v minulých životech". Současné problémy se tak odsouvají kamsi do mlhavé minulosti.
• Samota občas pořádně zabolí (článek) - Samota občas pořádně zabolí. Vnímám nepochopení a opuštěnost. Nikdo se mnou není, když jde do tuhého. Nikdo se mě nezastane, když ztroskotávám. Všichni vědí všechno lépe než já. Nechávají mě stát venku v dešti. Ježíš jde ale všemi zastaveními mé osamělosti se mnou: V jeho blízkosti se už necítím tak sám. Ve vztahu s ním se mohu odvážit přijmout osamělost ve svém nitru, pohlédnout jí do tváře a vydržet v ní.
• Smrt jako svatba s Bohem (článek) - Když zemřela má matka, se sourozenci jsme připravovali její pohřeb. Zvažovali jsme, které písně ráda zpívala. Roky totiž zpívala při bohoslužbách pro ženy. A také občas dávala najevo svá přání, které písně by měla ráda při pohřbu. Bezpodmínečně chtěla, aby se při pohřební bohoslužbě zpívala svatební píseň.
• Stáří jako nová šance (článek) - Stárnutí si žádá ochotu pracovat na sobě a postavit svůj život na nových základech. Jedině tak bude úspěšné. Stárnutí je nádherná věc, pokud člověk nezapomene, co znamená začínat. Právě ztracená chuť toho, co už máme za sebou, nás přinutí začínat stále znovu – a právě proto zůstaneme živí.
• Svoboda udělat chybu (článek) - Někteří lidé se neumějí vyrovnat se svým selháním. Z pocitu vlastní viny se ale mohou vyprostit pouze tehdy, pokud jsou ochotni odpustit sami sobě. A to není tak jednoduché. Bůh nám ale dává šanci, abychom se dokázali přijmout – a to včetně svých chyb.
• Tajemství velikonoční radosti (kniha) - Padesát duchovních inspirací
• Trpělivý člověk snáší i sám sebe (článek) - K úspěšnému stáří nám pomáhá například trpělivost. Nespadne nám jen tak do klína, musíme o ni celý život usilovat. Je darem a posláním zároveň. „Trpělivost“ se řecky řekne „hypomone“. To vlastně znamená: zůstat vespod, něco nést, snést, vydržet, odolat. Trpělivost je jako sloup, který podpírá život. Latinský výraz pro trpělivost, „patientia“, souvisí se slovem „pati“, což znamená „trpět“.  
• Tříkrálové žehnání domu (článek) - Jako děti jsme byli pokaždé nadšeni žehnáním domu na Tři krále. Ten den jsme totiž směli prosytit celý dům vůní kadidla. Zcela fascinováni jsme si vypůjčili z našeho kostela kadidelnici a nacpali do ní tolik kadidla, aby se jeho libá vůně dostala v našem domě opravdu všude. 
• Umění přijímat dary (článek) - Poděkovat dokáže jenom ten, kdo umí přijímat dary. Schopnost dát se obdarovat dnes ovšem připadá lidem stále obtížnější.
• Umění stárnout (kniha)
• V půli cesty (kniha) - Střední věk jako duchovní úkol
• Velikonoce: život je silnější než smrt (článek) - Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam svátkem Paschy. Křesťané pak rozpoznali v tajemství Velikonoc opravdové jaro: život je silnější než smrt.
• Víra, naděje, láska (kniha)
• Zamilovanost je krásná! (článek) - Snad každý člověk touží po lásce. Stačí se zaposlouchat do šlágrů nebo nahlédnout do některého z časopisů - ze všech stran sálá lidská touha po šťastné lásce, touha být milován, být někým bezpodmínečně akceptován. Mnozí souhlasí s definicí: "Jsem milován, tedy jsem."
• Čelem k vlastnímu srdci ! (článek) - Pravdivým nazýváme člověka ryzího, bezelstného. Ježíš říká o Natanaelovi: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti". Není vypočítavý, žije ze své vnitřní pravdy. Je prost intrik, diplomacie a úvah o tom, jak sebe druhým lépe prodat. Žije v harmonii sám se sebou. Je ryzí. Říká, co si myslí, a jedná podle toho, co cítí v srdci. Vždycky víme, na čem s ním jsme. Své myšlenky a city před námi netají. Pravdivý člověk je zároveň vždycky svobodný, protože jedině pravda nás osvobozuje. Kolik lidí dnes uhýbá z cesty své pravdě. Mají strach čelit skutečnosti svého srdce. Zmocňuje se jich panika, mají-li někdy být tiší.
• Člověk není stroj (článek) - Neustále zdokonalujeme stroje a pracovní postupy a tento model přenášíme i na člověka. Jenže člověka nelze technicky zdokonalovat jako stroj a jeho tempo zvyšovat donekonečna. Člověk podléhá jiným zákonitostem než stroj. Má společenské potřeby a vlastní rytmy.
• Škola odpuštění (kniha) - Cesty ke smíření
• Šťastná láska není zdaleka samozřejmostí, (článek) - To, co Dostojevský ve svém románu Idiot popsal jako lásku zabíjející, představuje fenomén, s nímž se často setkáváme i my. Ať lidé touží po pravé lásce jakkoli intenzivně, přece často zakoušejí, že se jejich cit promění v nenávist, žárlivost, v pomstu, dokonce v ochotu milovaného člověka zahubit.

Sekce: Rejstřík jmenný   |   Tisk   |   Poslat odkaz známému

[nahoru]