5. 10. 2009, peb

Utraceni pejska

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Hodnota života, bioetika

Prosim Vas o sdeleni nazoru duchovniho. Mela jsem temer 16 leteho psa, byl to muj verny kamarad, nikoho jineho nemam. Minuly tyden se jeho stav zhorsil a protoze jsem se nemohla divat, jak strasne trpel, zavezla jsem jej k veterinari a ten sam doporucil jeho uspani.
Nyni zazivam obrovske vycitky svedomi, mam pocit ze jsem se na svem kamaradovi, ktery mi veril dopustila zrady.
Je utraceni psa hrichem? Mela jsem pejska jeste lecit i pres prodluzovani jeho strasneho utrpeni a nechat ho zemrit prirozene? Zivot jsem mu nedala a nemela jsem pravo mu jej vzit.

Nic proti křesťanské víře ani proti Bohu

Dobry den,
za 16 let spolecneho zivota se navaze velmi silne pouto nejen mezi lidmi, ale jiste i mezi clovekem a jeho ctyrnohym kamaradem. Je tezke se s ním rozloucit (i kdyz jednou to prijit muselo), ale jeste tezsi asi muselo byt, kdyz jste bezmocne prihlizela jeho utrpeni. V Katechismu katolicke cirkve se pripomina, ze "odporuje lidske dustojnosti nechavat zvirata zbytecne trpet". V dane situaci bylo asi opravdu nejmoudrejsi nechat pejska uspat. Neni to nic proti křestanske vire nebo proti Bohu. Kdyby Vas pejsek k tomu mohl neco rici, jsem presvedceny o tom, ze by Vam podekoval.

Kategorie otázky: Hodnota života, bioetika

peb

Témata: bioetika, hodnota života; bioetika, život

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)