Papež František převzal dopis mladého karmelitána, který z nebe provází Světové dny mládeže

V 16 letech byl Pablovi diagnostikován Ewingův sarkom. Během nemoci si uvědomil, že cítí Boží volání k zasvěcenému životu, a letos 21. června po získání zvláštního povolení složil ve svém pokoji v nemocnici Clínico v Salamance řeholní sliby. Od té doby se modlil zejména za obrácení mladých lidí: „aby poznali Boží lásku, která se projevuje v Ježíši eucharistickém, a za jednotu církve“. 

Ve svém dopise papeži sděluje, jak rád by se zúčastnil Světových dnů mládeže:

„Rád bych se zúčastnil Světových dnů mládeže v Lisabonu s vámi a s tolika mladými lidmi z celého světa, kteří se tam v těchto dnech chystají. Ze zkušenosti vím, že nikdo nemůže uhasit vnitřní oheň, který v sobě může mít mladý člověk zamilovaný do Ježíše. Modlím se k Pánu, aby tento oheň Boží lásky hořel i v Lisabonu, a jak bych si přál, aby mladí lidé poznali Ježíše, mého Milovaného! Tolik mi toho dal, tolik mě potěšil, tolik mě učinil šťastným! Fyzicky jsem bez sil, ale společenství svatých mi umožní účastnit se s vámi hlubším a neméně blízkým způsobem. Vskutku nevím, zda až obdržíte tento dopis, budu vás moci doprovázet v modlitbě, nebo zda mě Bůh ve svém nekonečném milosrdenství již povolá. V tom případě doufám, že mi dovolí, abych Vám podal pomocnou ruku – ještě lépe, pokud to bude – z nebe, kde budu tropit hluk a slavit, jak to často správně říkáte“.

V další části dopisu píše papeži:

„Již šest let bojuji s Ewingovým sarkomem. Jsem si vědom, že všechno má v Božím plánu svůj důvod. Mezi vzestupy a pády, lepšími a horšími dny a s velkým očišťováním skrze nemoc se dnes dívám na svůj život a mohu vyznat, že jsem byl a jsem šťastný. Zjistil jsem, že středem mého života není nemoc, ale Kristus. Jak jsem řekl svým přátelům, rodině, bratrům karmelitánům: Skrze utrpení v nemoci jsem se setkal s Bohem a skrze smrt v nemoci k němu půjdu. A za to mu děkuji“.