Co mi může udělat člověk? (Žl 56,12) - Biblický citát na dnešní den

9.8.2010, taub

Perverzní rozmařilost západní společnosti mi bere radost

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Povolání, boží vůle

Dobrý den,
úplně napřed bych Vám chtěla moc poděkovat za to, že takovouhle službu provádíte - myslím, že je to hodně potřeba a tak nějak to tu chybí.

Poslední dobou se trápím pohledem na smysl života . Když slyším o všech hrůzách, co se děly a dějí ve světě, je mi zle a bere mi to chuť žít, radovat se… Svět mi na jedné straně přijde jako utrpení a na druhé jako téměř perverzní rozmařilost, do které jsem se narodila, ve které žiju, ale která vlastně taky nepřináší štěstí. Přijde mi, že nemám právo se radovat…

I když jsem dřív vnímala vděčnost za mnohé dary, které jsem od Boha dostala a snažila se být užitečná ostatním, myslela jsem, že mě Bůh volá ke službě, možná do misií, ale najednou nevím, začínám být nejistá v tom, co mám a můžu v životě dělat, ztrácím radost a chuť…

Zdroj pravé radosti není ve štěstí na této Zemi

Milá...
dost tomu, co popisujete, rozumím. Znám to trošku i ze svého života. Je to jedna z velkých pastí, kterou má pro nás uchystanou Boží nepřítel. A je bolavá, moc a moc účinná a člověka dokáže úplně zbavit radosti ze života. Ale je to past.

Víte, stojí na tom, že si člověk začne myslet, že zdroj radosti není v Boží moci a v Boží ochotě stát se pro nás člověkem, zemřít a vstát z mrtvých. A že skutečná radost není v tom, že jsme blízko Bohu, že jsme mu uvěřili a pozvali ho do svého života jako svého Pána ale že plnost života je ve štěstí tady na Zemi a v tom, věci zde tak zorganizovat, že se všichni budou mít dobře.

Tahle ďábelská past spočívá v tom že si sami sobě namluvíme, že my musíme lidi učinit šťastnými, že to je naše povinnost. To ale není pravda a není to vůbec v našich silách. A pak to může končit v paradoxech vnější obětavosti a vnitřní závisti. Středem se stane člověk sám, se svou snahou štěstí vybudovat pro sebe i pro druhé a se svou závistí, když se to druhému daří lépe.

Středem je ale Bůh, on je alfa a omega, on vládne dějinám, jak se my katoličtí křesťané modlíme na Bílou sobotu. To je základ, který nám dává možnost radovat se s radujícími a plakat s plačícími a užívat si života ve chvále a děkování. A zároveň se nehroutit v zoufalství, když přijde bolest a těžkost.

Rád bych vás povzbudil, abyste se o milost takto vnímat svět modlila, abyste se pokusila najít člověka, s kterým o těchto věcech můžete mluvit a který z takovéto radostné naděje umí žít a s vámi se o tuto radost dělit.

Rád bych Vám také doporučil knížku Vězení s klíčem uvnitř od Kateřiny Lachmanové z Karmelitánského nakladatelství. Myslím, že tam také můžete mnohou inspiraci pro sebe nalézt.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Zlo a utrpení ve světě

Týden modliteb za jednotu křesťanů

(15.1.2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Jaký byl smysl oběti Jana Palacha?

(14.1.2018) "Živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít." Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí...

Josef Kemr

Josef Kemr
(14.1.2018) Josef Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995) vynikající herec a aktivní křesťan.

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13.1.2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v...

Jan Heller - jeden z českých předních biblistů († 15.1.2008)

(12.1.2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest....

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.