Dr. Jiří Grygar

Online rozhovor s Jiřím Grygarem - záznam

Jiří Grygar

Online rozhovor s Jiřím Grygarem - záznamjak lze skloubit vědu, víru, život a cyklistiku ...

Jiřího Grygara snad ani není třeba představovat. V jedné osobě snoubí křesťana, astronoma, vědce, filozofa, popularizátora vědy a cyklistu. A jak lze skloubit vědu a víru? Jiří Grygar říká: "Věřící přírodovědec je možná v jisté výhodě, že poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání, jímž je vždy určitý uzoučký výsek poznávání kosmu, od hvězd po mořské hvězdice, od vůně květin po vůni kvarků, od přenosných chorob po přenos záření či genetické informace." Některé odkazy: domovenka, články o vědě a víře na webu vira.cz.

Jak lze žít a věřit v dnešní době - z pohledu vědce, křesťana a cyklisty... V pondělí 3.11.2003 od 16:00 do 17:00.



Řadit rozhovor od začátku / od konce

Aktualizovat 


Redakce webu i v zastoupeni ctenaru
Srdecne dekujeme za rozhovor a prejeme Vam vse dobre!
Dr. Jiří Grygar:
(Odpovězeno: 3.11.2003 v 17:06)

Honza N.
Dovolte ještě jednu otázku. Jaký máte názor na teorii strun? Přinesla už nějaké ověřené předpovědi?
Dr. Jiří Grygar:
To je prave ta hlavni potiz. Strunova teorie je matematicky mimoradne obtizna, ale jeji hlavni obtiz spociva v tom, ze zatim nedava skoro zadnou moznost, jak ji experimentalne ci astronomicky overit nebo vyvratit. Pred nekolika mesici publikovali americti fyzikove prvni nesmely pokus, kdyz se pokouseli zjistovat pripadne odchylky od klasickeho Newtonova gravitacniho zakona v malych vzdalenostech radu 0,01 mm. Podle strunove teorie by se v techto vzdalenostech uz takove meritelne odchylky mely vyskytovat, ale americky experiment v mezich presnosti mereni zcela potvrdil Newtonovuv vzorec. Z toho se jeste neda nic zasadniho urcit, ale pochopitelne se tim akcie teorie strun nezvysily. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 17:03)

Honza N.
Dobrý den, nedávno jsem četl v novinách, že podle posledních měření by měl být vesmír konečný a měl by mít tvar dvanáctistěnu. Novinové zprávy o vědě jsou často dosti zkreslené, jak je to v tomto případě?
Dr. Jiří Grygar:
Dekuji za tuto otazku.Zprava v novinach je zalozena na seriozni vedecke praci skupiny francouzskych astronomu a americkeho matematika, kterou otiskl vrcholny svetovy vedecky tydenik Nature. Nicmene stejna mereni nezavisle zpracovavaji i jine vyzkumne skupiny a dospivaji k prave opacnemu zaveru: vychazi jim prostorove nekonecny vesmir a zadny ctyrrozmerny "dvanactisten". Muze se zdat, ze veda je tedy docela legracni, ale problem je v tom, ze rozdily mezi predpovedmi ruznych modelu vesmiru jsou zhruba stejne jako chyby skutecnych mereni, takze pak velmi zalezi na vkusu autoru, co berou jeste jako chybu a co uz jako vedecky hodnotny vysledek. U problemu na hranici technickych moznosti vedy je to proto velmi casty jev, ze vysledky jsou takhle nejiste a jedina cesta je poridit lepsi [a ovsem i drazsi] pristroje a merit presneji. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:59)

Vojta Druhy - cimicky
Pardon dotaz k me predchozi otazce - co je to strunova teorie ?
Dr. Jiří Grygar:
O tom vysla nedavno v cestine zajimava kniha americkeho fyzika B. Greena: Elegantni vesmir. Strucne se to vylozit neda; budete se muset po te knize podivat. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:57)

Oldrich
Dobry den pane doktore, dekuji, za Vasi praci(Okna...,knihy,prednasky). Ved.-tech. pokrok je dnes strasne daleko proti dobe Jezise Krista, ale prezto ma lidstvo tytez moralni problemy. Nema badani pro oblast studene hmoty trochu moc prioritu pred badanim, Jak do nebe ,jak zkoncit hladomor atd. K cemu nam barevna TV,kdyz se po ni nejednou postrilime v uvozovkach i bez ? Dekuji
Dr. Jiří Grygar:
Tohle je trvale trauma kazdeho, kdo se snazi badat nebo vynalezat. Nebylo by lidstvu lepe, kdyby neznalo strelny prach, atomovou pumu a pocitacove viry? Problem vidim v tom, ze lide na rozdil od ostatnich zivocichu jsou obdareni rozumem, a to je prislovecny dobry sluha, ale zly pan. Podle meho soudu neexistuje jednoduchy recept, jak se s touto diktaturou rozumu vyrovnat. Je to skutecne stale tyz moralni problem, ktery provazi lidstvo cele dejiny a velmi se obavam, ze se to ani v budoucnosti nijak nezmeni. Vsimnete si vsak, prosim, jak toto dilemma se dotyka osobne kazdeho z nas! (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:54)

Vojta Druhý
Pane doktore, dnes jsme zrovna ve škole diskutovali o rozměrech vesmíru. Jak se dá zjistit, že vesmír má 9 D ? Díky za opověď i dobrý nápad s diskuzí.
Dr. Jiří Grygar:
To se zatim neda nijak zjistit. To je pouze teoreticky predpoklad, vyplyvajici z matematickych soumernosti ve strunove teorii. Pokusy neco takoveho pripadne overit jsou zatim mimo technicke moznosti soudobe fyziky ci astronomie (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:52)

Pane doktore, ptám se jako naprostý laik: Je vesmír nekonečný? Dále: co bylo "hmotně" před vesmírem, t.j. před jeho "vznikem"? Vůbec nic? Děkuji za odpověď!
Dr. Jiří Grygar:
Kladete nejtezsi otazky, ktere se snazi resit soucasne kosmologie ve spolupraci s astronomii a casticovou fyzikou. Predevsim je treba rozlisovat nekonecno v prostoru a nekonecno v case, takze teoreticky jsou mozne ruzne kombinace, napr. vesmir bez casoveho pocatku, ale s konecnou casovou budoucnosti, anebo obracene vesmir s casovym pocatkem a nekonecnou budoucnosti, a do toho pak jeste vesmir prostorove konecny ci nekonecny, takze uz z toho je videt, jak je to vlastne slozite. Zasada c. 1 vsak rika, ze o vlastnostech vesmiru rozhoduji pozorovani nebo pokusy, nikoliv sebedumyslnejsi teorie. Soucasna astronomicka mereni nasvedcuji predevsim tomu, ze vesmir mel casovy pocatek pred necelymi 14 miliardami let - to byl ten velky tresk. Pokud jde o budoucnost, ta je mlhava. Je vysoce pravdepodobne, ze vesmir bude existovat jeste alespon 150 miliard roku, ale mozna i nekonecne dlouho. V soucasne dobe probiha velky spor o prostorovou konecnost ci nekonecnost vesmiru, a niko nevi, jak tato hadka dopadne. Pokud plati teorie relativity, tak v okamziku velkeho tresu nejenze nebyla zadna hmota, ale ani prostor ani cas. Proto neni mozne v tuto chvili pouzit predlozku "pred", jelikoz ta automaticky predpoklada, ze cas "uz" plyne. Vskutku se zda, ze teorie velkeho tresku vyzaduje, aby nas vesmir vznikl doslova z niceho, coz je v prikrem rozporu s filosofickym nazorem, ze neco muze vznikat pouze z neceho jineho. Jenze nikdo nevi, zda se priroda ridi nasi filosofii... Osobne si myslim, ze tyto otazky jsou doslova ve~c~ne', a clovek na Zemi nikdy nepozna vycerpavajici odpovedi na kteroukoliv z nich. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:43)

Metoděj Novák
Vážený pane doktore, jak si tak pročítám Vaše odpovědi, napadá mne také jedna - i když ne přímo z Vašeho oboru. Ale domnívám se, že každý vědec by měl být i takovým "renesančním člověkem"... Co si myslíte o vzkříšení těla?Vzkříšení duše pro mne není problém, ale co již použité molekuly (resp. atomy) jinými těly v minulosti, které mám já v tuto chvíli ve svém těle a po mé "recyklaci" je možná bude mít někdo jiný v budoucnu ? Je vzkříšení těla jen obrazné? Díky za pěknou akci a přeji pěkné odpoledne !
Dr. Jiří Grygar:
To nevim a podle meho soudu to neni prilis dulezite, protoze v kazdem pripade vzkriseni lidi obrazne receno nastane az po konci sveta, coz prelozeno do dnesni reci znamena, ze soucasne i pripadne budouci objevene prirodni zakony uz nebudou platit. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:38)

Jan Kettner
Dobrý den pane doktore, jsem moc rad, ze se Vas take mohu zeptat. V astronomii jsem uplny amater (trochu rozumim truhlarine), i kdyz take miluji pohled na vecerni oblohu plnou hvezd... Moje otazka: hovoril jste v jedne z odpovedi o evoluci vesmiru. Slysel jsem, ze mezi vericimi vedci je skupina, ktera uznava evoluci jen do urcite miry. Napriklad ze snad neni z archeologickych vykopavek dokazana zmena z jednoho zivocicha na jineho, ze naopak ruzne druhy se nahle vyskytly v tom casovem obdobi tisicu, nebo jeste dele - let. Tem vedcum se rika myslim kreacionisti. Jaky mate na ne nazor?
Dr. Jiří Grygar:
Je zcela v poradku, kdyz se kazda vedecka teorie neustale podrobuje utrpnemu pravu testu jeji spravnosti. Cili klast namitky proti teorii evoluce je nejenom pravo, ale i povinnost kriticky myslicich vedcu. K tomu je vsak potrebi dodrzovat urcita pravidla, protoze moderni veda je komplikovana po technicke strance tim, ze existuje spousta informaci velmi specializovane povahy, takze prislusna diskuse musi probihat mezi odborniky. K tomu cili slouzi mezinarodni vedecke casopisy a tam se vlastne odehrava cela soucasna veda, protoze v techto casopisech se publikuji overene informace, nikoliv blouznive spekulace doslova vycucane z prstu. A to je ten hacek, ze ona skupina krestanskych fundamentalistu do takovych casopisu neprispiva. Obraci se rovnou k laicke verejnosti s argumentu, jejichz opravnennost nemohou laici spravne posoudit. Pokud fundamenaliste nekam pisou, tak jedine do publikaci, vydanych vlastnim nakladem, coz jejejich nazory ve vedeckem svete naprosto znehodnocuje. Tim nechci rici, ze teorie evoluce nebo dokonce teorie velkeho tresku [ktera v sobe logicky evoluci zivota zahrnuje] nebude jednou pozmenena nebo vyvracena, ale v teto chvili ani proti biologicke evoluci ani proti evoluci celeho vesmiru nemame zadne padne namitky. Protoze "veda sestava ze vsech poznatku, ktere dosud nebyly vyvraceny", je to zkratka to nejlepsi, co je v tuto chvili k mani. Moderni veda si rozhodne nemysli, ze ma patent na rozum, a ze zna definitivni odpovedi na vsechny otazky. To vsak na druhe strane neznamena, ze se da nahradit nejakou alternativou v podobe povrchnich tvrzeni, zalozenych na jakychkoliv predsudcich; to by byla cesta do pekel. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:28)

Zdeněk Winkler
Pane doktore, vztah vědy a víry vidím takto: 1. Oblasti vědy a víry si nemohou konkurovat, tedy ani by si neměly odporovat. 2. Víra je dar, osobní vztah. 3. Věda může některé lidi přivést až do bodu, kdy jsou schopni přijat dar víry. To ale nefunguje u každého (viz statistika věřících a nevěřících vědců 1:1). 4. Věda nemůže Boha ani potvrdit, ani vyvrátit. 5. Věda však může podstatně ovlivnit (upřesnit, rozšířit) představy věřícího člověka nejen o světě, ale i o Bohu. 6. Bod 3. a 5. bývá podceňován. Souhlasíte, nebo máte ještě další nápad?
Dr. Jiří Grygar:
Diky za velmi trefne teze, s nimiz naprosto souhlasim. Vyjadril jste to presne a strucne a tak nemam, co bych k tomu dodal. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:26)

P. Jaroslav Němec SDB
Dobrý podvečer, pane doktore. Co je nového ve zkoumání civilizací na jiných planetách a jaká je pravděpodobnost existence jiných civilizací. Děkuji.
Dr. Jiří Grygar:
Pokrok je pouze v tom, ze moderni technika nam umoznila objevit uz vice nez 100 planet mimo slunecni soustavu. Jejich vlastnosti se vsak vesmes lisi od vlastnosti nasi Zeme natolik, ze zivot aspon vzdalene podobny nasemu tam nepripada v uvahu. Podobne ve slunecni soustave je uz prakticky jiste, ze mimo Zemi neni slozitejsi vicebunecny zivot, nerkuli cizi civilizace. Pravdepodobnost, ze ve vesmiru jsou jine civilizace, neni zrejme nijak velika, ale take neni rovna nule. Objevit dukazy o pripadne existenci mimozemstanu bude jiste obtizne a nikdo nedokaze odhadnout, zda se to nekdy vubec podari. Rozhodne se o to vedci neprestanou pokouset, ale je to vskutku beh na mimoradne dlouhou trat, ktera mozna nema vubec cilovou pasku. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:22)

Marian Halász
Dobrý den, jak se vypořádáte s utrpením ve svém životě? Děkuji.
Dr. Jiří Grygar:
V prakticke rovine tezko.V teoreticke pri zpetnem pohledu zjistuji, ze to utrpeni melo svuj hluboky smysl. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:20)

Michal Zouhar
Jak by jste reagoval na sdělení mého spolužáka, jenž se na mne jednou obrátil a řekl mi zhruba toto: "Chlapče, moje teta pracuje ve 'výzkumáku' a co se týče duchovních záležitostí tak z těch si nic nedělej, protože tam 'všechno' vědecky prošťourali a 'žádnej' Bůh nebo duše 'tam' prostě nikde není..." Jeho tetu bohužel neznám a v jakém oboru a 'co' zkoumá nevím, ale myslím, že je to nepodstatné.Co však považuji za trapné, je to, že jsem mu v ten moment nedokázal, rychle, stručně a věrohodně oponovat... Děkuji
Dr. Jiří Grygar:
Bzlo by opravdu s podivem, kdyby badatele v jakekoliv prirodni vede nasli Boha ci dusi, protoze nejde o hmotne objekty. Kdyz si koupite rekneme pracku a rozeberete ji do posledniho sroubecku, take tam nenajdete ani kousek konstruktera, ktera tu pracku vymyslel, ba ani stopu po delnicich, kteri ji zmontovali dohromady. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:17)

student gymnazia v Kadani Tomas Vydareny
Na tema evoluce tu je mnoho otazek, ktere jsem si i ja pripravoval. Jedna mi tu schazi. Clovek jiz nepodleha prirodnimu vyberu a tedy nekontrolovane mutuje do neznama. Pravdepodobnost, ze nekontrolovane vznikle geny budou mit pozitivni vliv na cloveka je mala. Myslite, ze je treba nastolit nejaky omezujici cinitel, ktery by fungoval jako prirodni vyber? Co si o tom myslite jako clovek? jako vedec? a jako verici?
Dr. Jiří Grygar:
Mate pravdu, ze clovek vstoupil do prirodniho vyberu tim, ze rozvinul medicinu, a ted je opravdu otazka, kam to povede. Nakonec vsak opet rozhodne ten zatracovany prirodni vyber. Pokud tim clovek zasadne zhorsi svuj geneticky fond, prirodni vyber ho nakonec smete. Obavam se, ze paradoxne neni v lidskych silach takovemu pripadnemu nepriznivemu vyvoji zabranit. Odpovidam soucasne jako clovek, vedec i verici. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:14)

Václav Novák
Dobrý den vám všem. Chtěl bych se zeptat, jak se stavíte-jaký máte osobní názor na teorii evoluce. Je to dnes vědecky dokazatelné? Nebo je to pouhopouhá teorie, která nemá žádné opěrné pilíře v podobě důkazů. Já sám jsem vždy tvrdil, pokud jsem na toto byl tázán, že to tak mohlo být, ale že důležité je to, že vše vznikalo a vyvíjelo se podle Boží vůle. On že byl a je tím, kdo to ovlivňoval. Četl jsem poslední číslo Reportu, vím, že to není zrovna v naší církvi není oblíbený časopis, kde jste byl kritizován jako zastánce této teorie. Ale především mě tam zaujalo to, že evoluce je líčena jako úplný nesmysl, proč se to teda učí???
Dr. Jiří Grygar:
V USA jsou nektere skolni rady,kde lide podobneho zamereni prosadili, aby se na statnich skolach bud vubec neucilo o evoluci, anebo aby se soubezne venoval tyz cas tzv. vedeckemu kreacionismu, ktery velmi vasnive prosazuji jako tzv. alternativu krestansti fundamentaliste. Evoluce zivota na Zemi prirozene je solidni vedecka teorie, ktera podava jednotny vyklad deju, ktere se odehraly v pozemske biosfere od doby vzniku zivota pred minimalne 3,8 miliardy let. Podrobnosti najdete prirozene jak v ucebnicich evolucni biologie tak v mnoha popularne/vedeckych knihach, ktere napsali nasi odbornici, anebo ktere byly prelozeny do cestiny. Podtrhuji, ze pro vericiho clovek tim nevznika ani ten nejmensi problem, protoze mezi vedou a virou v krestanskem pojeti nemuze z principu byt zadny rozpor. Rozpory jsou pochopitelne mezi virou a poverou a vedou a pavedou, ale tak tomu bylo odjakziva. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:08)

Jaroslava Populová
Vážený pane Grygare, jsem z "vědecké" rodiny ale 3.rokem silně konvertuji k Bohu. Myslím, že se tyto dvě CESTY mohou vzájemně velmi dobře doplňovat. Ovšem se slušnou dávkou tolerance na obou ( všech )stranách. Cyklistka nejsem, i když kola používám denně. Přeji vše dobré.
Dr. Jiří Grygar:
Nemyslim, ze by vedecka rodina musela byt nutne ateisticka; prikladu zcela opacnych je i nas velmi mnoho. Mate naprostou pravdu, jde o dve cesty, kterou se zcela prirozene mohou doplnovat. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:06)

Aleš Grubr
Dovolím se Vás zeptat ještě na toto: Je možné, že Slunce získává energii gravitačním hroucením? Prý by tomu odpovídalo v historii kdysi pozorované prstencové zatmění Slunce Měsícem, což by znamenalo dřívější větší průměr Slunce.
Dr. Jiří Grygar:
Zminene pozorovani prstencoveho zatmeni Slunce namisto uplneho nemusi byt dokladem dlouhodobeho smrstovani slunecniho prumeru, protoze dnes uz vime, ze prumer Slunce lehce "dycha". Ve skutecnosti se dlouhodobe prumer Slunce zvetsuje, jak se v jeho nitru spotrebovava puvodni palivo - vodik. Dnes uz je diky novym pozorovanim zejmena slunecnich neutrin prakticky jiste, ze hlavnim zdrojem zarive energie Slunce je termonuklearni reakce v jeho nitru, pri niz se meni vodik na helium. Za dalsich 6,5 miliardy let tak vzroste rozmer Slunce natolik, ze se jeho povrch priblizi ke draze Zeme a ta se pak zcela vypari. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 16:01)

Aleš Grubr
Příjemné odpoledne! Rád bych se Vás zeptal, jaká je jistota, že se základní fyzikální konstanty(Planckova , rychlost světla atd.) s časem nemění. Tedy zda máme rozumnou jistotu, že stáří vesmíru odpovídá oněm 13,7 mld let?
Dr. Jiří Grygar:
Pokud jde o stari vesmiru, chyba soucasne hodnoty patrne neni vetsi nez 2%. Pokud se nektere fyzikalni konstanty s casem meni, tak v relativne nepatrne mire, cili to tento udaj nemuze nejak vyrazne zpochybnit. V tomto smeru se diky novym pozorovacim moznostem da v nejblizsich letech cekat velmi vyznamny pokrok. Nikdo vsak ted nevi, kam to vsechno povede, protoze teoretickych moznosti je stale nepreberne mnoho. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:58)

P. Jaroslav Němec SDB - Prostějov
Dobré odpoledne, pane doktore. Také rád jezdím se studenty na kole a povídáme si o světě. Chtěl jsem se zeptat, co je nového v pohledu na stvoření a evoluci. Velice to se studenty probíráme. Moc Vám děkuji.
Dr. Jiří Grygar:
V soucasne dobe probiha zejmena v otazkach vzniku a raneho vyvoje vesmiru velky prevrat, vyvolany novymi astronomickymi pozorovanimi a zcasti o rozvojem casticove fyziky. Je tezke to rychle zpracovat v popularni forme. Sam to resim tim, ze pisu do slovenskeho casopisu Kozmos temer nekonecny serial clanku se spolecnym nazvem Zen objevu roku NNNN, kde NNNNN je vetsi nez 1966. Pokud jde o evoluci zivota na Zemi, i zde jsou zajiste neustale pokroky, ale to uz nestacim sledovat, protoze jde o zalezitosti biologie. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:54)

Pavel Materna
Může přijetí víry zcela abstrahovat od pravdivostní složky přiřaditelné hypotézy (např. "Bůh existuje" nebo "Ježíš byl Kristus a vstal z mrtvých" )?
Dr. Jiří Grygar:
To nedokazu posoudit, jak to probiha v praxi.Vira ovsem nepracuje ani s teoriemi ani s hypotezami, protoze kdyby tak cinila, tak uz by to nebyla vira, nybrz veda. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:51)

Pavel Hranáč
Prožil jste někdy temné období, kdy se Vaše víra a Vaše profese dostaly do konfliktu? Jak jste se s tím vyrovnal? Hledáte nutně řešení všech otázek nebo jste častěji v pozici Joba? Děkuji Vám
Dr. Jiří Grygar:
Ne, takovy konflikt jsem ve sve profesi nikdy nepocitil. To vite, ze bych rad hledal reseni vsech otazek, ale uz kdyz jsem zacal studovat na stredni skole, mi bylo zrejme, ze to v zivote nestihnu, a tak se smiruji s tim, ze na spoustu otazek nebudu znat zadnou odpoved, a na jine otazky jen dilci a mozna i docela chybne odpovedi. Jak to krasne vyjadril jeden z nejvetsich zijicich fyziku soucasnosti Prof. John A. Wheeler [posledni zijici zak A. Einsteina]:"Nasim ukolem jako fyziku je delat chyby co nejrychleji!: (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:48)

Ivo Potůček
Pane doktore, zajímá mne vztah mezi vývojem společnosti (potažmo i vědy) a církví (zvl. katolickou). Např. různé "posedlosti", což dnes kvalifikujeme jako duševní nemoci, byly prohlášeny ve středověku za "ďábelské znaky" a byly důvodem k upálení. Jak vidíte jako vědec čl. 1673 Katechismu o exorcismu. Z toho by vyplývalo, že pod vedením svých "duchovních pastýřů" se mohu dopustit něčeho, co moji budoucí potomci budou označovat za nelidský čin.
Dr. Jiří Grygar:
Na tuto otazku nejsem schopen kvalifikovane odpovedet. To by chtelo odbornika na exorcismus. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:46)

Jiří Satke
Pane Grygare,mám na Vás dva dotazy. 1.Dá se věřit na geopatogení zony ? 2.Co si myslíte o numerologii.Proč to často odpovídá skutečnosti a funguje ? Dík za odpověď i když dotazy jsou trochu mimo téma.
Dr. Jiří Grygar:
1. Ne, na geopatogenni zony se verit neda. Predevsim nikdo poradne nikdy nedefinoval, co to ta zona vlastne je a za druhe jejich existence v jakekoliv podobe nebyla nikdy prokazana. 2. Numerologie je na tom podobne. Z hlediska vedeckeho badani je naprosto bezcenna. Jeji udajne fungovani je podle hesla, ze prani je otcem myslenky. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:43)

Josef Dudlíček - Tabor, 56 let, strojař
Vážený pane Grygar, nemám na Vás bohužel žádnou otázku - klást otázky je stejně těžké jako na ně odpovídat. Zdůvodnit svoji Víru je fakticky nemožné - ani sv. Ignác myslím nepopisuje průběh oné hodiny, ve které prožil obrácení. Víra je totiž soukromá věc mezi mnou a Bohem - podobně jako jsou mé hříchy sdělené ve zpovědnici kryty zpovědním tajemstvím. Jednu otáku Vám však položím: je znám Váš postoj k metafyzikálním jevům - přenos myšlenek, různé nevysvětlitelné léčitelské schopnosti a pod. Sám jsem také velmi skeptický k takovým projevům - ale jak vysvětlit zázraky na přímluvu svatých, jak to bylo se schopnostmi apoštolů dělat zázraky, kterou jim udělil Kristus atd. Prosím Vás o názor.
Dr. Jiří Grygar:
Podle meho soudu nejde o nic v rozporu s prirodnimi zakony. Existuji zajiste velmi vzacne jevy, ktere se pro svou vzacnost jevi nadprirozene, ale ve skutecnosti bychom pri jejich peclivem zkoumani pouze zjistili, ze nejsou vedecky nemozne, pouze vzacne. Proto se mi zamlouva, kdyz se o zazracich hovori jako o "znamenich casu" spise nez jako o necem, co by snad porusovalo poznane prirodni zakony. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:39)

Jan Losenický
Zrovna jsem se začetl do knihy Pierra Teilharda de Chardin "Vesmír a lidstvo". Chtěl jsem se zeptat, jestli také patříte k jeho čtenářům, případně jaký je Váš názor na tohoto autora. Ještě jednou díky.
Dr. Jiří Grygar:
Ano, Teilharda de Chardin jsem hltal od chvile, kdy jsem se k jeho spisum dostal poprve snad pred 30 lety. Mam jeho spisy ve velke ucte a oblibe, protoze dle meho soudu smeroval spravnym smerem prave proto, ze byl jak vedec tak hluboce verici clovek. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:37)

Petr Juračka
Pane doktore, píši gymnaziální práci na téma Boží stvoření a evoluce. Porovnávám Genesis a evoluční teorii spolu, jsem taktéž čtenář Vaší knihy Vesmír z roku 1979. Máte nějaké názor na danou problematiku, o které byste se chtěl se mnou podělit? Rád bych i za Vámi přijel. Rád na vás vzpomínám, jak jste nám vyprávěl na zlatém oříšku v roce 2000. Mějte se krásně S pozdravcem Petr Juračka scientik@quick.cz
Dr. Jiří Grygar:
Diky za vzpominku. Ta kniha Vesmir mela zajimave osudy, ale psal jsem ji prave s umyslem poukazat na dejiny jeho vyvoje od velkeho tresku, coz nekteri tehdejsi mocipani prokoukli a spravne si vylozili jako pokus parafrazovat nabozenskou knihu Geneze, takze mi to pak dali pocitit. Sve nazory na celou zalezitost jsem mohl pochopitelne otevrene publikovat az po r. 1989, nejnoveji v knize Svet vedy a viry, o nemz se zminuji v jedne predesle odpovedi. Pokud jde o navstevu, tak to bude mozne az nekdy v prosinci. Do te doby budu v cizine. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:34)

Kryštof Bořkovec
Máte svou vlastní definici Vašeho smyslu života?
Dr. Jiří Grygar:
Myslim, ze smyslem meho zivota je poznat, k cemu se nejvice hodim, a v tomto smeru vyvinout co nejvetsi usili. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:33)

Dušan Sedláček
Dobrý den. Chci se zeptat, zda podíl věřících vědců je v Evropě a ve světě podobný celkovým poměrům věřících a nevěřících.
Dr. Jiří Grygar:
Nevim, zda byla v tomto smeru publikovana nejaka nova statistika. Letmo si vzpominam, ze v anglosaskych zemich byl porovnan vysledek takoveho pruzkumu na pocatku XX. a XXI. stol. a pokud vim, tak ten pomer se za tu dobu nezmenil. Je to ponekud zavisle na discipline, tj. relativne nejvice vericich vedcu je mezi matematiky a fyziky a nejmene mezi biology. Nepamatuji si vsak, zda je ten rozdil statisticky vyznamny. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:30)

Jan Losenický
Dobrý den, jsem rád, že tento rozhoveor není postaven jen jako rozhovor s věřícím vědcem, ale i s cyklistou:-) Jak vnímáte vesmír ze sedačky kola? Jezdíte někdy jen tak nebo je pro vás vždy důležité mít i cíl cesty? Jaký máte vztah ke křesťanským poutím? Už jste se některé účastnil? Jakou důležitost má cestování (nejen jako turistika) pro věřícího a pro vědce? Děkuji.
Dr. Jiří Grygar:
Dik za zajimave otazky.Na kole si clovek hlavne procisti mozkove zavity a pak se mu lip premysli o vesmiru, ale najednou to nejde; to by bylo na pekny karambol. Osobne nedokazu jezdit jen tak, vzdycky jedu za nejakym cilem, protoze mam velmi malo volneho casu.Na poute jsem chodil/jezdil za totace; po prevratu se mi to uz nedari. Cestovani pro astrofyzika je klicove ze dvou hlavnich duvodu. Nektere jevy se daji zkoumat pouze na urcitych mistech zemskeho povrchu a za druhe, pro rozvoj vedy jsou velmi cenna setkani se zahranicnimi kolegy, predevsim na konferencich, sympoziich a pracovnich poradach. Pro vericiho je pak myslim velmi dobre videt, jak vztah k Bohu prozivaji lide ruznych narodu na rozlicnych kontinentech. Zvlaste pro vericiho Cecha, ktery je doma zvykly na rekneme nabozenskou lhostejnost ba i otevrene nepratelstvi k vericim lidem, je to velmi povzbuzujici zazitek. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:24)

Marian Korčák
Dobrý den, uvědomuji si úskalí tohoto typu komunikace, kdy jste pod tlakem rychle a stručně odpovědět na z podstaty věci komplikované otázky. Setkávám se s názorem "Když už bylo vědecky prokázáno, že mnohá tvrzení v bibli jsou mylná (např. stvoření světa za šest dní vers. předměty 'prokazatelně' miliony let staré , stvoření člověka vers. Darwinova vývojová teorie), pak je jen otázkou času, kdy se 'vědecky vysvětlí' Kristovo božství a zmrtvýchvstání. Jak tedy potom lze věřit tomu, co je v bibli ?" - tolik názor. Moje otázky : Jaký je váš názor na Darwinovu vývojovou teorii ? Dá se vůbec brát za nevyvratitelnou ? Bude úrověň lidského poznání "odsouvat" stále více biblických pravd do roviny symbolů a obrazného vyjadřování ? Dokázal byste obhájit tezi o poznatelnosti světa ? Děkuji za odpovědi.
Dr. Jiří Grygar:
Zadne vedecke tvrzeni neni nevyvratitelne. Prave naopak, za vedecka povazujeme pouze takova tvrzeni, ktera jsou v principu vyvratitelna, jak navrhl znamy filosof Karl Popper. Pochopitelne v tuto chvili je Darwinova teorie velmi uspokojivym vykladem evoluce zivych organismu vcetne cloveka, a to podle meho soudu nijak nepodkopava nabozenskou viru. Na rozdil u nas dosti rozsirene predstavy o nesouladu krestanstvi s vedou, je pravy opak pravdou. Mezi skutecnou virou a skutecnou vedou nemuze byt zadny rozpor, nebot oboji pochazi od tehoz Boha. Tezi o poznatelnosti sveta obhajit nedokazi, protoze zatim to spise vypada na pravy opak. Kazdy vyreseny vedecky problem totiz nastoluje nekolik dalsich jeste obtizneji zodpoveditelnych. Na to poukazal uz znamy fyzik a filosof Blaise Pascal, kdyz prirovnal vedecke poznani k neustale rostouci kouli, jejiz povrch [tj. dotyk s neznamem] se s rostoucim vedeckym poznanim [objemem Pascalovy koule] rovnez rychle zvetsuje. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:17)

Fr.Nosek
Bud zdrav, Juro, je, prosim Te, mozno obsah Tve prednasky ziskat v pisemne forme /napr. pro studenty ci pratele-spoluzaky/? Predem dekuje a zdravi Franta Nosek
Dr. Jiří Grygar:
Ano, nakl. Aldebaran ve Valasskem Mezirici vydalo prave letos sbirku mych prednasek na tema vztahu mezi vedou a virou pod souhrnnym nazvem: Svet vedy a viry. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:16)

Petra N.
Vazeny p. Grygare, zdravim Vas a rada bych se zeptala, na Vas postoj ke krestanskemu fundamentalismu, ktery tvrdi, ze svet a zivot byl stvoren opravdu v sedmi dnech, a ze dnesni druhy byly Bohem stvoreny v dnesni podobe a ze tedy zadna evoluce neprobiha. Dekuji Vam za Vas cas a odpoved!
Dr. Jiří Grygar:
Podle meho nazoru se fundamentaliste zasadne myli, kdyz chteji brat Bibli jako ucebnici prirodnich ved. Jak vystizne rekl italsky filosof a historik Baronius [soucasnik Galileuv], "Bible nam nerika nic o tom, jak nebesa funguji, ale podava nam navod, jak se mame do nebe dostat". Jinymi slovy, je ukolem vedy zkoumat, jak probihal vyvoj vesmiru, Zemi i cloveka, a podle poznatku, ktere dnes mame, je zrejme, ze to trvalo miliardy let, a ze zivot na Zemi prodelal velmi dlouhou a zajimavou evoluci. O tom nas poucuje jednak paleontologie a jednak molekularni biologie. (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:10)

Jan J.
Pane doktore, mam moc rad jak vypravite o vesmiru. Znate ho jiste velmi dobre. Zajimalo by me jak vnimate urcity konflikt misteria viry a exaktni poznatky vedce.(Buh, vira, stvoreni, bigben...) Dekuji za odpoved.
Dr. Jiří Grygar:
Znamy britsky astrofyzik I. poloviny XX. stol. Sir Arthur Eddington kdysi prohlasil, ze nevi, zda vesmiru lepe rozumi vedec, basnik nebo mystik. Od te doby se v tomto smeru nic nezmenilo, takze to nevidim jako konflikt (Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:05)

Z anotace rozhovoru: "Vztah k Bohu je pro věřícího křesťana důvěrně osobní záležitostí, o níž se většinou ostýchá vyjadřovat veřejně; ne snad proto, že by se obával perzekuce či posměchu jako v dobách bojovně ateistické totalitní společnosti, ale z toho důvodu, že si je dobře vědom, jak nesnadné je popsat stav vlastního nitra běžným lidským jazykem a jak nesdělitelné jsou osobní prožitky, střádající se během vlastního života - života nezaměnitelného a jedinečného v celých dějinách vesmíru. ..." (Jiří Grygar)
Dr. Jiří Grygar:
(Odpovězeno: 3.11.2003 v 15:00)

Sekce: Online rozhovory   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Témata: věda  |  osobnost, osobnosti  |  Věda, rozum, víra  |  svědectví  |  společnost  |  spiritualita, život z víry

[nahoru]

 Odkazy 
 na jiné weby

 Papež František 

 Dominik Duka

 Miloslav Vlk

 Vojtěch Kodet 

 Tomáš Halík

 

iEncyklopedie: on-line slovník

víry čerpat
sílu k životu.
Vira.cz

Najdete nás na Twitteru:

 


 

Obsah vira.cz dle abecedy:

A  B  C  D  E  F  H  I  J 
K  L  M  N  O  P  R  S 
T  U  V  Z  číslice

Náhodný tip

Kde jsi, Adame?
Duchovní texty na základě ignaciánských exercicií





Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 1998 - 2016 Vira.cz | Mobilní verze