Já jsem Bůh a nikdo jiný. (Iz 45,6) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Knihovna

Jim Bishop

Deset hodin večer

Zelený čtvrtek

z knihy Den, kdy zemřel Kristus , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Ježíš se podíval kolem stolu na jedenáct apoštolů, kteří mu zbyli. Jedli s chutí těch, kdo znají, co je hlad. Naslouchal jejich hovoru, zkoumal jejich myšlenky a znovu se přesvědčoval o tom, co už věděl – že jsou to dobří lidé. Byl zarmoucen, protože s nimi prožíval poslední chvíle a měl jim ještě tolik co říci.

Pojedl několik soust, aby si nevšimli, že s nimi nesdílí velikonoční nadšení. Zřejmě věděl, že ho Kaifáš nezajme v této místnosti. Kdyby byl očekával, že pro něho přijde sem, nebyl by si ponechal některá velmi důležitá slova na pozdější dobu, až půjdou k olivovému lisu.

Věděl, že Kaifáš nestojí o rozruch ve městě. Měl množství přívrženců uvnitř i za hradbami města a po celé zemi; jeho veřejné zatčení by způsobilo rozruch, který by mohl vést k nepokojům – a nepokoje měly vždy za následek krvavý „policejní“ zásah ze strany Římanů.

Zatčení musí být provedeno pokud možná v tichosti. Kaifáš to věděl a Ježíš také. A po veleknězově návštěvě v Antoniově tvrzi to věděl i Pilát. Byl ochoten dát nejvyššímu knězi potřebnou pomoc, ale ne kvůli zachování klidu; chtěl prohloubit nesnáze Židů tím, že urychlí událost, která nutně musela vést k rozdělení lidu na dva nepřátelské tábory.
Až bude Ježíš zajat, Pilát byl rozhodnut celý případ zveřejnit a vrhnout jej jako kus bláta do očí veřejnosti. Bude předstírat zájem o spravedlnost a trvat na tom, aby zatčený byl veden ulicemi Jeruzaléma k němu na výslech.

Pro to, co onoho dne učinili, měli oba muži víc důvodů, než bylo na první pohled zřejmé.

Syn člověka to věděl a věděl mnohem víc, jako by toto drama bylo napsáno už na úsvitě dějin, o čemž není pochyby. Slova vyslovená ten den měla být nesmazatelně vypálena na tělo budoucích století.

Když dopili třetí pohár vína, viděl, že někteří z apoštolů se na něj dívají v očekávání, že zakončí slavnostní večeři. Opřel se o loket a zpola se posadil, aby hleděl všem do obličeje včetně Petra.

„Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět,“ řekl hlubokým jasným hlasem ke sklíčeným posluchačům. Část bolesti, již připravovala budoucnost, pronikla k jejich srdcím. „Pravím vám,“ pokračoval, zvedaje zvolna pravici, „že už ho nebudu jíst, dokud se nenaplní v Božím království.“

Apoštolové zmateni tajemnými slovy mluvili šeptem mezi sebou. Nechápali, jaké události musí předcházet tomuto naplnění ani co míní naplněním. Myslí snad nové velikonoce? A kde budou? Odkdy dokdy? Má snad na mysli blížící se konec světa? Zatímco se tiše dohadovali, vzal do ruky kulatý nekvašený chléb. Apoštolové ztichli a zpozorněli.

Vstal. Pozvedl ruku nad chléb a podíval se tmavýma očima vzhůru. Z téměř nepohnutých rtů splynulo sotva slyšitelné požehnání. Stejně tiše pak poděkoval, rozlámal chléb a dal každému z jedenácti kousek.

„Toto je mé tělo,“ řekl, „které se za vás vydává. Vezměte a jezte.“ A oni začali jíst chléb, ale nechápali jeho počínání, leda v tom, že se náhle odchýlil od velikonočního obřadu. Usmál se na ně. „To čiňte na mou památku.“ Teď pochopili. Chtěl, aby to dělali znovu a znovu, až už nebude mezi nimi.

Ježíš se vrátil k svému lehátku a vzal velký kovový kalich, který stál na stole a byl naplněn vínem smíšeným s vodou. Apoštolové dojídali chléb a dívali se na Mistra. Opět pohlédl vzhůru a zašeptal druhou modlitbu. Pak obešel jednoho po druhém a podal každému kalich. „Pijte z toho všichni,“ řekl, „neboť toto je má krev Nového zákona, která bude prolita za mnohé na odpuštění hříchů.“

Pili a Ježíš je pozoroval s potěšením. „Ale pravím vám,“ pokračoval, „od této chvíle nebudu pít z tohoto plodu révy až do onoho dne, kdy ho budu pít nový v Božím království.“
I když tito prostí lidé dosud neznali to, co je měl teprve naučit Duch svatý, chápali význam chleba a vína, protože jedno nazval svým tělem a druhé krví a řekl, že to mají činit na jeho památku. Věděli, že v této chvíli se oddělil od řádu staré Judeje a založil nový řád, novou úmluvu s Bohem, prostředek spasení pro všechny lidi; Bohočlověk se obětoval z lásky, jako se obětuje obětní beránek.

Někteří z apoštolů si možná nedovedli vysvětlit, proč Ježíš učinil tuto úžasnou věc, proč jim dal jíst své tělo a pít svou krev v Jidášově nepřítomnosti. Ale Petr a Jan věděli, proč musel počkat s ustanovením nové svátosti, až pokladník odejde. Chtěl mít kolem sebe novou naději světa neposkvrněnou přítomností hříšníka.


Výpis všech kapitol z této knihy: Bylo jasné, chladné, svěží ráno... / Deset hodin večer / Ukřižování

Související texty k tématu:

Ježíš:
Kdo je Ježíš Kristus?
- Věřím v Ježíše Krista
Ježíš se netrefil... 
- Ježíš je cesta skrze smrt k životu.
- Další texty k tématu Ježíš zde

Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista
Velikonoce
 velikonoční stránka webu vira.cz a pastorace.cz

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19.10.2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017...

Bůh sám je původcem krásy, aneb podzimní variace

(14.10.2017) Boží věčná moc a jeho božské bytí je možné poznat světlem rozumu z toho, co stvořil (Řím 1,20)

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(12.10.2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se...

Modlete se za politiky, i za ty chybující

(9.10.2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!
(9.10.2017) Zveme vás k přečtení říjnového čísla.

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.