Tvůj zákon je v mém nitru. (Žl 40,9) - Biblický citát na dnešní den

25.11.2008, Karel Fořt

Ušili jsme si pytel, do něho nastrkali noviny, jimiž jsme se obalili

Ušili jsme si pytel, do něho nastrkali noviny, jimiž jsme se obalili

Jak vypadal život v uprchlickém táboře v roce 1950?

Život v tomto táboře zachytila komunistická propaganda v románu Opustíš-li mne a samozřejmě ho vylíčila v těch nejčernějších barvách. Je ovšem pravda, že zde nepanoval žádný blahobyt. Německo bylo po válce vydrancované a tížila ho velká nezaměstnanost. Z toho důvodu uprchlíci nedostali pracovní povolení (když si chtěl někdo přivydělat, musel jen načerno), a byli tak odsouzeni k dlouhodobé nečinnosti. Za takové situace kvetla zahálka, což nevedlo k ničemu dobrému a tábor Valka byl brzy proslulý svou kriminalitou.

Z čeho jste žili?

Dostávali jsme velmi omezený denní příděl potravin a nepatrné měsíční kapesné, které nám sotva stačilo na nutnou korespondenci. Bydleli jsme v dřevěných barácích s cimrami po patnácti až dvaceti lidech, které stavěl Hitler po celém svém impériu. V zimě jsme dostávali na cimru jeden kýbl uhlí, a tak jsme zatápěli až hodně pozdě večer, abychom vydrželi u kamen co nejdéle. Na noc jsme se museli do něčeho zabalit, abychom přestáli ranní mrazy. A tak se nám ještě hodily skautské zkušenosti – ušili jsme si pytel a do něho nastrkali noviny, jimiž jsme se obalili. Neměli jsme ani pořádné ošacení a nosili jsme staré americké šaty, které rozdávala Charita. Jednou nám přivezli velkou dodávku bot, ale všechny byly levé, a navíc šlo o gumové přezůvky. Když na podzim přišly deště, chodili jsme všichni v gumácích a obě boty měli levé. Veškeré naše nádobí byla miska a lžíce… a tak bych mohl pokračovat.

Časem jsme měli snahu vytvořit si v táboře kousek starého domova. Jako kněží jsme se o to pokoušeli aspoň v náboženské rovině a s velkou vřelostí jsme slavili Vánoce, svátek sv. Václava nebo posvícení. I ostatní se snažili najít něco, co by jim připomínalo domov, a tak se obnovovaly různé spolky jako Sokol, Orel či skauti; začala zde fungovat i škola pro děti. Zkrátka vzniklo jakési malé městečko žijící svým životem.

V uprchlickém táboře jste nepobyl dlouho, ale přesto – jakou životní zkušenost vám to dalo?

Člověk tam přišel do styku s nejprimitivnějším lidstvím. Když žijete ve společnosti, kde jste se narodili a vyrostli, která určovala vaše chování, tak v ní máte určitou sociální oporu – děláte to, co dělají druzí. Ale uprchlík je najednou izolován, ocitne se sám v neznámém světě bez rodiny, přátel a první sociální vazby si vytváří až na táborové cimře, což s sebou nese velký problém. Zde se totiž setkáváte s lidstvím v jeho nahotě, bez kulturního kontextu, který vytváří každý domov. Proto také člověk vybavený určitými náboženskými hodnotami snáší toto přechodné období lépe než ti, co byli v tom směru úplně bezprizorní, bez jakýchkoli záchytných bodů. Být takto sám je velmi náročné.

Zpracováno podle knihy: 
Život voněl člověčinou - Karel Fořt v rozhovoru s Janem Paulasem,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. 
Několik kapitol z této knihy naleznete zde

 

P. Karel Fořt se narodil 8.11.1921 v rodině četnického důstojníka v Rožmitále pod Třemšínem. byl skautským vůdcem, za což byl roku 1940 zatčen gestapem a vězněn. Poté se rozhodl pro kněžskou dráhu. Vysvěcen byl několik měsíců po komunistickém puči roku 1948. Jako kněz působil ve Vimperku, odkud spravoval řadu šumavských farností. Pastoračně se staral i o dosud neodsunuté sudetské Němce.

Když kolem něj začal komunistický režim stahovat smyčku, utekl roku 1950 na poslední chvíli za hranice a zamířil na misie do Alžírska, kde zažil i nelítostný teroristický "národně osvobozenecký" boj. Odešel tedy do Německa, kde postupně vybudoval celou síť českých center. Sám vedl českou farnost v Mnichově a působil v rádiu Svobodná Evropa, odkud je mezi posluchači známý pod pseudonymem "Otec Karel".

27.10. 2008 obdržel na českobudějovické radnici vyznamenání Za zásluhy a Za statečnost. 28.10.2012 propůjčil Mons. Karlu Jaroslavu Fořtovi prezident Václav Klaus Řáde Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Na webu vira.cz proběhl s Karlem Fořtem online rozhovor.

Karel Fořt zemřel 21.1.2014.

Strhující skutečný příběh ´Šarlatový a černý´

(24.10.2017) Vatikánský kněz Msgre. Hugh O'Flaherty (* 28. února 1898 + 30. října 1963), pomáhal ukrýt před nacisty...

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19.10.2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017...

Bůh sám je původcem krásy, aneb podzimní variace

(14.10.2017) Boží věčná moc a jeho božské bytí je možné poznat světlem rozumu z toho, co stvořil (Řím 1,20)

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(12.10.2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se...

Modlete se za politiky, i za ty chybující

(9.10.2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.