Nezatvrzujte svá srdce. (Žl 95,8) - Biblický citát na dnešní den

23.7.2014, Clive Staples Lewis (Foto: IMA)

Křesťané v zajetí dogmatu? (C. S. Lewis)

Křesťané v zajetí dogmatu? (C. S. Lewis)

Autor napsal následující text r.1943

Dogmata jsou neměnná,
lidské poznání se neustále rozvíjí

Je běžnou námitkou proti křesťanství, že jeho dogmata jsou neměnná, zatímco lidské poznání se neustále rozvíjí. Nevěřícím se proto zdá, jako bychom se neustále zabývali beznadějnou snahou tlačit nové poznání do forem, z nichž dávno vyrostlo. Myslím, že tento pocit vyvolává mnohem větší odcizení od církve než kterýkoli jednotlivý rozpor mezi tím či oním článkem víry a tou či onou vědeckou teorií. Můžeme, jak říkáme, „překonat" tucty dílčích „problémů", ale to nezmění pocit, že tato snaha je jako celek zvrácená a odsouzena k nezdaru: vlastně čím důmyslnější, tím zvrácenější. Člověku mimo církev se totiž zdá být jasné, že kdyby naši předkové věděli o vesmíru, co víme dnes, křesťanství by vůbec neexistovalo: a jakkoli se snažíme záplatovat a opravovat, žádný myšlenkový systém, který se považuje za neměnný, se nemůže dlouhodobě přizpůsobit našemu rostoucímu poznání.

Věčný vesmír

Toto je postoj, na který se pokusím odpovědět. Než se však dostanu k tomu, co považuji za základní odpověď, rád bych vyjasnil jisté problémy kolem současného vztahu mezi křesťanským učením a dosaženým stup­něm vědeckého poznání. To je něco jiného než neustálý rozvoj poznání, který právem či neprávem očekáváme v budoucnosti a který, jak někteří soudí, nás jistě nakonec porazí. V jednom ohledu, jak si mnozí křesťané povšimli, současná věda nedávno srovnala krok s křesťanským učením a rozešla se s klasickými formami materialismu. Jestliže něco jasně vyplývá z moderní fyziky, pak to, že příroda není věčná. Vesmír měl svůj počátek a bude mít i svůj konec. Ale všechny velké materialistické systémy minulosti věřily ve věčnost, a tedy v sebeexistenci hmoty. Tuto skutečnost bychom však neměli přeceňovat, neboť vědecké teorie se mění. Ale v této chvíli se zdá, že důkazní břemeno neleží na nás, nýbrž na těch, kdo popírají, že příroda má mimo sebe nějakou příčinu.

Poznání a jeho pokrok
versus změna

Dovolte mi připomenout otázku, na niž se pokoušíme odpovědět. Zní takto: jak může neměnný systém přežít neustálý rozvoj poznání? V jistých případech samozřejmě velmi dobře víme, jak je to možné. Dospělý učenec, který čte rozsáhlou pasáž u Platóna a vstřebává jediným pohledem metafyziku, literární krásu i význam obojího v dějinách Evropy, se velmi liší od chlapce, který se učí řeckou abecedu. Nicméně skrze tento neměnný systém abecedy funguje celá tato ohromná mentální a emocionální aktivita. Nebyl překonán novým poznáním. Není zastaralý. Kdyby se změnil, ve všem by byl chaos. Velký křesťanský státník, uvažující o morálce v měřítku, jež ovlivní miliony životů a které zahrnuje ekonomické, geografické a politické úvahy v jejich nejvyšší složitosti, se velmi liší od chlapce, který se poprvé učí, že se nemá podvádět, lhát nebo ubližovat nevinným lidem. Ale jen pokud si státník zachová neporušené prvotní poznání stěžejních morálních zásad, může být jeho uvažování vůbec morální. Pokud je opustil, není zde žádný pokrok, ale pouhá změna. Neboť změna může znamenat pokrok, jen pokud jádro zůstane nedotčeno. Malý dub vyroste ve velký dub; kdyby se stal bukem, nebyl by to pokrok, ale pouhá změna. A za třetí, je velký rozdíl mezi počítáním jablek a matematickými vzorci moderní fyziky. Ale násobilka se používá v obou a nikdy nevyjde z módy.

Jinými slovy, kdekoli je skutečný pokrok v poznání, existuje také nějaké poznání, které není překonáno. Vlastně sama možnost pokroku vyžaduje, aby zde byl nějaký neměnný prvek. Nové lahve na nové víno, to každopádně; ale ne nová patra, jícny a žaludky, neboť pak by to už pro nás vůbec nebylo „víno". Předpokládám, že bychom se všichni shodli na tom, že takový neměnný prvek je obsažen v jednoduchých pravidlech matematiky.

Tak jako matematika, tak i náboženství
je použitelné pro každou novou teorii

Stejně jako matematika i náboženství se může zevnitř rozvíjet, nebo podlehnout zkáze. Ale stejně jako matematika i náboženství zůstává prostě samo sebou, použitelné pro každou novou teorii hmotného vesmíru a žádnou z nich nepřekonané. Vstupuje-li kterýkoli člověk do Boží přítomnosti, chtě nechtě zjišťuje, že všechny ty věci, které jej zdánlivě tak odlišovaly od lidí jiných dob či dokonce od jeho dřívějšího já, náhle odpadly. Je zpátky tam, kde byl vždycky, kde je vždycky každý člověk. Žádná myslitelná složitost, kterou vložíme do svého obrazu vesmíru, nás neschová před Bohem. V Bibli, v knize Zjevení čteme o tom, jenž sedí na trůnu a před jehož pohledem „zmizela země i nebe". To se může stát komukoli z nás, v kterékoli chvíli. V jediném okamžiku, v čase příliš krátkém, než aby mohl být změřen, na kterémkoli místě může vše, co se nás zdá oddělovat od Boha, uletět, rozplynout se, ponechat nás před ním nahé; jako prvního člověka, jako jediného člověka, jako by nic neexistovalo kromě jeho a mne. A jelikož se tomuto kontaktu nelze dlouho vyhýbat a tento kontakt znamená buď požehnání, nebo hrůzu, naším úkolem našeho života je naučit se jej přijímat.

Se svolením zpracováno podle knihy
C.S.Lewis, Bůh na lavici obžalovaných,
kterou vydalo nakladatelství Návrat domů.
Redakčně upraveno
Několik kapitol z této knihy naleznete zde

Autor napsal výše uvedený text r.1943

Související texty k tématu:

Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde

Namísto pohřebních květin si kardinál Vlk přeje přispět na hospic

Namísto pohřebních květin si kardinál Vlk přeje přispět na hospic
(22.3.2017) Výslovným přáním kardinála Miloslava Vlka bylo, aby namísto pohřebních květinových darů lidé poslali i...

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk
(18.3.2017) V sobotu 18.3.2017 zemřel Miloslav kardinál Vlk. Sdělovací prostředky publikují mnohé úvahy, videa, fotografie...

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16.3.2017) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a...

Papež František - výročí volby (13. 3. 2013)

(11.3.2017) Téma  papež František ve věcném rejstříku a ve jmenném rejstříku webu vira.cz

Velikonoce pro mládež v Altöttingu

(9.3.2017) Zažij s námi největší svátky na mezinárodním setkání mladých v německém poutním místě Altötting!…

Vlajka pro Tibet

Vlajka pro Tibet
(9.3.2017) Dne 10. března 1959 bylo ve Lhase, hlavním městě Tibetu, násilně potlačeno povstání proti čínské okupaci,...

MDŽ - Mezinárodní den žen - 8.3.

(7.3.2017) Kontroverzní svátek? Máme slavit Mezinárodní den žen MDŽ, nebo Den matek?

Časopis IN! - dívčí svět, březen 2017

Časopis IN! - dívčí svět, březen 2017
(6.3.2017) Co vás čeká v březnovém čísle časopisu IN?

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)