Když lidi přimějete myslet si, že myslí, budou vás milovat; pokud je však přimějete skutečně myslet, zanevřou na vás. (Don Marquis)

Filozofie, jak ji vidím, se k nám dostává na třech rovinách. První rovinou jsou teoretické základy, na nichž vytváříme indukce a dedukce, avšak značně závisí na formě a důrazu argumentace.

Logika v očích většiny lidí nikdy nepřetékala romantikou ani rozpoutaným vzrušením. Americký spisovatel a novinář Ambrose Bierce ji definoval jako "umění myšlení a uvažování v přísné shodě s omezeními a nedostatky lidského chápání" (The Devil´s Dictionary, Ďáblův slovník).

Logika naneštěstí také podléhá stejné kritice, kterou Somerset Maugham vztahoval na dokonalost: "Je náchylná k těžkopádnosti." Přes veškerý náš odpor vůči ní však představuje cenu, kterou je třeba platit za prověřování pravdivostních výroků a není možné útočit na logiku, aniž bychom zároveň logiku používali.

Takže kdekoli je pravda, má to přímý vliv na skutečnost a zákony logiky se opravdu vztahují na skutečnost. Zákony logiky mohou být rozsáhlé téma, ale ty nejzákladnější z nich jsou pro sdělování pravdy nezbytné.

C. S. Lewis říkal, že je třeba, aby existovala dobrá filozofie, už jen proto, že je nutné reagovat na špatnou filozofii. Proces správné argumentace znamená krok směrem k přijetí pravdy a odmítnutí omylu.


***



Se svolením převzato z knihy: Skutečná tvář ateismu, kterou vydalo Návrat domů


***


Několik kapitol z této knihy naleznete zde