Jak zacházet s mocí?

31.8.2016, Stefan Kiechle

Jak zacházet s mocí?
Foto: IMA

Je moc v zásadě dobrá, anebo zlá?
Smíme o moc usilovat? 
A jak to z křesťanského pohledu chápat?
Existují hodnoty a měřítka, 
podle nichž můžeme moc vykonávat dobře?

Dvanáct zásad pro zacházení s mocí

1. Přijmout moc: Přijměte svou moc a vykonávejte ji. Je to dobrý prostředek ke konání dobra. Světu řekněte ano. Čím více moci máte, tím větší zodpovědnost za dobro nesete. Vykonávejte svou moc s odvahou a důvěrou, s radostí a vděčností, ale i s obezřetností a respektem, s péčí a bázní. Přijměte i svou bezmoc v trpělivosti a pokoře a smiřte se s utrpením, které z ní vyplývá. Dělejte to, co je nutné a možné. Ne víc, abyste nepřetížili sebe ani ostatní, ale ani méně – pak byste nedostáli své zodpovědnosti.

2. Sloužit cílům: Zvažte, jakým cílům a hodnotám slouží vaše jednání. Očišťujte je, aby byly dobré a spravedlivé. Posuzujte svá rozhodnutí podle cílů. Střízlivě a poctivě kontrolujte své motivy. Snažte se o čistý úmysl. Stůjte si za svým přesvědčením, i když bude škodit vašemu postupu výše. Nespadněte do narcistické pasti. Stálost je důležitější než úspěch.

3. Nacvičovat komunikaci: Zapojujte do rozhodování lidi, kteří jsou vám svěřeni. Vyhledávejte přímý a čestný rozhovor. Snažte se chápat to, co říkají vaši podřízení, spíše v dobrém, než abyste to odsuzovali. Chovejte se k nim s úctou a laskavostí. Nemůžete vždycky říkat všechno, ale to, říkáte, má být pravdivé. Nesnažte se zavděčit všem.

4. Začlenit podřízené: Snažte se rozhodovat transparentně a v souladu s těmi, kterých se to týká. Delegujte, co je možné. Motivujte své podřízené ke společnému jednání. Nakolik je to jen možné, snažte se vysvětlit nepopulární a bolestivá rozhodnutí. Zvažte, zda při tom převáží spíše výhody než nevýhody a naopak.

5. Zvažovat zájmy: Pravidelně zkoumejte, jakým zájmům sloužíte – zda vlastním či cizím, čistým či sobeckým, materiálním či duchovním, zájmům instituce nebo lidí. Zaměřujte zájmy k společnému dobru. Učte se znát své slabé stránky a hledejte prostředky, jak je vyvážit.

6. Utvářet vztahy: Ve vztahu k těm, kdo jsou vám svěřeni, usilujte jak o blízkost a důvěru, tak i o odstup a věcnost. Dobře zvažte, s kým můžete být přáteli a jakým způsobem. Učte se znát svou roli, využívejte její možnosti, ale přijměte i její hranice. Využívejte vztahů, ale nikoli sobecky, nýbrž pro dobro všech. Spojujte přísnost s mírností podle toho, kdo před vámi stojí, podle okolností i cílů. Všechno dělejte s láskou.

7. Snášet utrpení: Snažte se odhalit psychologické „přenosy“ a přiměřeně na ně reagovat. Snášejte nezralost druhých, ale i svou vlastní. Nenechte se strhnout tím, co je neuspořádané a chaotické. Snažte se vydržet samotu mocného a tvůrčím způsobem ji naplňte. Co nejčastěji odkládejte svůj mocenský plášť a pečujte o vyvážený soukromý život.

8. Uznat skutečnost: Buďte poslušní vůči realitě. Přijměte svět takovým jaký je, nikoli takový, jakým byste ho chtěli mít. Pracujte s lidmi, které máte, a ne s partnery, které jste si vysnili. Buďte střízliví a pokorní a neberte se příliš vážně.

9. Ovládat strach: Naučte se znát své obavy – ze ztráty či zániku, z konkurence a pohrdání. Získejte si vůči obavám odstup a naučte se rozlišovat, které z nich jsou neopodstatněné a které naproti tomu naznačují přetížení či nebezpečí. Nepodléhejte svým obavám příliš rychle, dodejte si realisticky důvěru a odvahu.

10. Hledat pomoc: Nechte se podporovat schopnými rádci, dopřejte dobrým přátelům, aby vám poskytovali solidní zpětnou vazbu, kompetentním odborníkům, aby vás kriticky doprovázeli, a nadaným spolupracovníkům, aby vám pomáhali. Dobří poradci jsou ti, kteří na vás nezávisejí a usuzují svobodně. Nepřijímejte žádnou úlohu, která vás psychicky či fyzicky přetěžuje.

11. Být milosrdný: Buďte shovívaví k sobě i druhým a velkoryse odpouštějte. Nemusíte být dokonalí. Bůh je vždycky mnohem milosrdnější, než si představujeme. Ke svým chybám zaujměte správný postoj a přistupujte k nim správným způsobem; pokud je to nutné, i veřejně. Bůh od vás nežádá víc, než dokážete, proto ani nikdo jiný nemá právo vás přetěžovat. Pokud vám ke zvládání určité úlohy chybějí příslušné dary, přiznejte si tento nedostatek, a je-li to možné, delegujte práci na jiné.

12. Vzdávat Bohu čest: Neusilujte o svou, ale o Boží čest. Boží čet spočívá v právu a pokoji, v živých a radostných lidech, v lásce a svornosti všech. Používejte všechny lidské a všechny božské prostředky; jsou to důvěra a naděje, víra a modlitba. Nasazujte lidské prostředky, jako by božské ani neexistovaly, a božské, jako by neexistovaly lidské.

 

Se svolením zpracováno podle knihy
Stefan Kiechle: Jak zacházet s mocí,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

 

Autor: Stefan Kiechle   |   Tisk   |   Poslat článek známému
Témata: moc  |  vedoucí, vedení  |  dobro, dobrota  |  milosrdenství  |  odpovědnost  |  pokora  |  společnost  |  prostředek, prostředky  |  politika  |  odvaha  |  důvěra   |  cíl  |  bezmoc  |  talent, hřivna, schopnost, dar  |  víra  |  vztahy  |  vztahy, přátelství  |  vděčnost  |  úspěch  |  úcta  |  respekt  |  realita  |  radost  |  modlitba  |  chaos, zmatek  |  činy, viz jednání, chování, skutky  |  Bůh  |  zralost, zrání

[nahoru]

 Odkazy 
 na jiné weby

 Papež František 

 Dominik Duka

 Miloslav Vlk

 Vojtěch Kodet 

 Tomáš Halík

 

iEncyklopedie: on-line slovník

víry čerpat
sílu k životu.
Vira.cz

Najdete nás na Twitteru:

 


 

Obsah vira.cz dle abecedy:

A  B  C  D  E  F  H  I  J 
K  L  M  N  O  P  R  S 
T  U  V  Z  číslice

Náhodný tip

Přátelství - myšlenky různý...
Myšlenky různých autorů





Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 1998 - 2016 Vira.cz | Mobilní verze