Tvůj zákon je v mém nitru. (Žl 40,9) - Biblický citát na dnešní den

4.2.2016, hw

V charismatickém hnutí prý dochází k citové manipulaci

Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Církve, hnutí, ekumenismus

Chtěla bych se zeptat, jaký je postoj katolické církve k charismatickému hnutí, obnově? Často slyším, že v těchto společenstvích dochází k citové manipulaci. 

Jaký je váš názor? 
Pomáhá tento druh spirituality nebo je to spíš naopak?  

Myslím, že je třeba rozlišovat...

 

 

Každé společenství potřebuje duchovní doprovázení

Postoj předních představitelů katolické církev k charismatické obnově je pozitivní, stejně jako k různým řádům či hnutím. Například poslední tři papežové se osobně zúčastnili některého ze setkání charismatické obnovy či jim při různých příležitostech adresovali homilie, pozdravy či poselství. Na internetu naleznete spoustu takových promluv.

Na druhou otázku je již složitější odpovědět. Zajisté jsou společenství, kde dochází k citové manipulaci. Zajisté jsou mezi nimi i taková, která se hlásí k charismatické obnově. Problém této otázky ale vnímám ve čtyřech aspektech:

1) Každý máme jinak nastavený způsob komunikace. To, co jeden považuje za normální, může druhý pokládat za manipulaci. Hodně záleží na tom, co kdo prožil a jaké má zkušenosti. Někdo je citlivý jako kámen a jiný naopak velmi přecitlivělý. Hranice vnímání mezi pozitivní motivací a manipulací může být tedy velmi úzká. Zároveň máme přirozeně strach z nových věcí, z toho, s čím nemáme zkušenost.

2) Charismatická obnova jako taková nemá žádnou hierarchii, žádného zakladatele ani vedení (maximálně koordinátora velkých setkání). Nemá tedy ani možnost kontrolovat "své členy". Kromě toho žádné členství není - ve své podstatě je charismatikem každý křesťan, protože každý obdržel nějaké dary a charismata. Většinou se ale charismatickou obnovou myslí specifická modlitba či důraz na osobu Ducha svatého. Projevy ale mohou být velmi rozdílné i mezi příznivci.

3) Každé společenství, které se snaží žít evangelium, prochází určitými fázemi vývoje. Stejně jako jimi prochází život křesťana. Snaha společně se modlit, sdílet, růst, číst Písmo, ptát se po tom, kde jako společenství máme sloužit, apod. přináší přirozené potíže. Všichni jsme na cestě a každý jinak daleko - máme jiné názory, obdarování, výchozí pozice, zázemí i duchovní zkušenosti. To se ale týká všech společenství křesťanů nehledě na preferovanou spiritualitu. Jisté problémy tedy mohou být i z nevyzrálosti společenství či jednotlivých členů.

4) Každá spiritualita skrývá jiné nebezpečí, protože klade jiný důraz. Podobně budou rozdílná pokušení u různých řádů a řeholí - jinak bude pokoušen salesiánský kněz, jinak trapistický mnich a jinak žena v domácnosti. Všichni mají stejnou víru, každý ale bude mít jiné možnosti, potřeby i jinde položený důraz. Podobně má i charismatická obnova svá úskalí.
Jedním z nich je i emotivita. Ze skutečnosti, že k duchovnímu životu (modlitbě) patří i emoce, nelze totiž vyvodit, že jde jenom nebo především o emoce. Pokud Bůh dát něco prožít v modlitbě, díky mu za to. Pokud ne, neznamená to, že byla modlitba kvalitativně horší. Jde přeci o vztah.

Pokud tedy někdo prožije např. při písni chval novou zkušenost Boží lásky, je to samo o sobě dobré. Člověk ale může mít pocit, že jedině skrze tuto modlitbu (píseň) je možné mít živou zkušenost Boha, protože to prožil a nutit k tomu ostatní. Problém není v Boží lásce ani konkrétní modlitbě, ale v interpretaci toho, co jsem prožil. Podobně může být někdo při modlitbě mimořádně obdařen, může skrze něj skutečně velmi konkrétně promluvit Bůh. To ale neznamená, že vše, co poté udělá či řekne, je automaticky Božím slovem. Proto také společenství (stejně jako jedinec) potřebuje duchovní doprovázení a někoho, kdo pomůže v rozlišování.

Pokud bych měl celý tento text shrnout v odpovědi, tak se domnívám, že charismatická obnova může velmi pomoci v životě křesťana. Její důraz na četbu Písma, přijetí Ježíše za svého Pána, prosbu o nové vylití Božího Ducha, evangelizaci či chválu Boha může přinést (a přináší) mnoho ovoce do života církve i konkrétních lidí. Jak řekl kapucín a papežský kazatel Raniero Cantalamessa: „Jde o obnovu srdce, o prohloubení modlitby, o nové vědomí toho, že jsme Bohem milováni, o obnovení lásky k Božímu slovu. O projevy jde až na druhém místě.“ Je ale skutečně potřeba rozlišovat s vědomím toho, že jsme všichni na cestě a všichni chybujeme. Osobně jsem se s manipulací setkal ve společenství charismatické obnovy i v běžném farním společenství, ze strany laiků i kněží.

Přeji mnoho požehnání i odvahy pro život s Bohem.
 

Kategorie otázky: Církve, hnutí, ekumenismus, Církev, společenství křesťanů

Strhující skutečný příběh ´Šarlatový a černý´

(24.10.2017) Vatikánský kněz Msgre. Hugh O'Flaherty (* 28. února 1898 + 30. října 1963), pomáhal ukrýt před nacisty...

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19.10.2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017...

Bůh sám je původcem krásy, aneb podzimní variace

(14.10.2017) Boží věčná moc a jeho božské bytí je možné poznat světlem rozumu z toho, co stvořil (Řím 1,20)

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(12.10.2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se...

Modlete se za politiky, i za ty chybující

(9.10.2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.