Sekce: Nedělní liturgie

4. neděle postní – cyklus B

15.3.2015

Čtvrtá neděle postní se latinsky nazývá „laetare“ – radostná, protože již vyhlíží radost Božího vítězství. Také dnes může probíhat modlitba za katechumeny – skrutinia a lze také číst texty z cyklu A. My zůstaneme u textů tohoto ročního cyklu B, v nichž nahlédneme, jak Bůh v největší tragédii Starého zákona přes mnohá utrpení neopustil svůj lid (první čtení a žalm), a budeme číst novozákonní texty shrnující podstatu naší víry (druhé čtení a evangelium).

VSTUPNÍ ANTIFONA

Vesel se, Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys poslal na svět svého Syna a jeho prostřednictvím uskutečňuješ naše vykoupení; oživ víru svého lidu, abychom se s oddanou zbožností připravovali na velikonoční svátky. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Čteme závěr knihy (také nazývané Paralipomenon). Vystihuje dobu mezi roky 612–586 př. Kr., kdy se Judsko po skvělém ekonomickém i náboženském rozkvětu zřítilo do politických bojů mezi Egyptem a nově vzniklou říší Babylóňanů. Izraelité skrze politikaření hledají řešení, které však končí strašlivým vypleněním země Babylóňany a odvedením inteligence do zajetí, z něhož byli propuštěni až po téměř padesáti letech perským králem Kýrem.

2 Kron 36,14-16.19-23

Všechna knížata, kněží i lid se dopustili mnoha nevěrností. Napodobovali všechny hanebnosti pohanů a poskvrnili chrám, který si Hospodin posvětil v Jeruzalémě. Hospodin, Bůh jejich otců, posílal k nim bez ustání své posly, neboť měl soucit se svým lidem a se svým příbytkem. Ale oni se posmívali Božím poslům, pohrdali jeho slovy a tupili jeho proroky, až se vznítil Hospodinův hněv proti jeho lidu, že už nebylo léku. Nepřátelé spálili Boží chrám, zbořili hradby Jeruzaléma, všechny jeho paláce vydali napospas ohni a zničili všechny jeho cenné předměty. Nabuchodonosor vystěhoval do Babylóna všechny jeho obyvatele, kteří unikli meči. Sloužili jemu a jeho synům jako otroci až do zřízení perského království, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, dokud by země nedostala náhradu za nezachovávané soboty. Po všechny dny zpustošení odpočívala, až se naplnilo sedmdesát let. V prvém roce perského krále Kýra vzbudil Hospodin ducha Kýra, perského krále, aby se splnilo Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášovými ústy, a on dal prohlásit – i písemně – po celém království: Tak praví Kýros, perský král: Všechna království země mi dal Hospodin, Bůh nebes. On mi přikázal, abych mu vystavěl chrám v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdo je mezi vámi ze všeho jeho lidu? Ať je Hospodin, jeho Bůh, s ním. Ať jde do Jeruzaléma!

ŽALM 137

Žalm je reakcí lidí, kteří se ocitli v zajetí v Babylónii. Avšak drtivá zkušenost poroby se stává pro Izrael jednou z největších proměn jejich praxe víry. Bůh je schopen i tragédie proměnit a použít pro dějiny spásy.

Odpověď: Vyslyš nás, Pane, a vysvoboď nás!

U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali, – když jsme vzpomínali na Sión. – Na vrby toho kraje – jsme zavěsili své citery. Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, – kdo nás sužovali, od nás žádali, – abychom se radovali: – „Zpívejte nám ze siónských písní!“ Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň – v cizí zemi? – Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, – ať mi zchromne pravice! Ať se mi jazyk přilepí k patru, – když na tebe nevzpomenu, – když nedám přednost Jeruzalému – před každou svou radostí.

2. ČTENÍ

Text je jedním z nejlepších shrnutí křesťanské víry! Autor nejprve naznačil, že všichni jsme propadli Božímu soudu pro své hříšné skutky (Ef 2,1-3). Na to navazuje náš text. Všimněme si velmi jasné vazby mezi Boží milostí, spásou a našimi skutky, které jsou plodem všech, kteří zakusili vykoupení.

Ef 2,4-10

Bratři! Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Milostí jste spaseni! Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše. Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar Boží! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.

Zpěv před Evangeliem

Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna; každý, kdo v něho věří, má věčný život.

EVANGELIUM

Předpokládáme, že Janovo evangelium obsahuje několik křestních katechezí. Jednou z nich je rozhovor Ježíše s Nikodémem v třetí kapitole Janova evangelia. Právě v tomto textu zaznívají asi vůbec nejznámější slova shrnující naši víru (Jan 3,17).

Jan 3,14-21

Ježíš řekl Nikodémovi: „Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak záleží v tomto: Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý totiž, kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jeruzalém je vystavěn jako město, spojené v jeden celek. Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, aby chválily Hospodinovo jméno.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty osvěcuješ každého člověka na tomto světě; osvěcuj naše srdce světlem své milosti, abychom vždy poznávali, co odpovídá tvé vůli, a dovedli tě opravdově milovat. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Je až neuvěřitelné, jak zkušenost Babylónského zajetí proměnila Izraelity. Právě tam, kde ztratili chrám, možnost přinášet oběti, krále jako symbol exekutivy pro zemi, právě tam se zrodila velmi osobní víra. Také zde vzniká synagoga jako místo modlitby a sdílení víry, zde se Izraelité začali hromadně učit číst Písmo svaté jako národní i osobní poklad. Nelze však přehlédnout poznámku autora knihy kronik, že se „splnilo Hospodinovo slovo…, dokud by země nedostala náhradu za nezachovávané soboty.“ Možná i pro nás je to velkou výzvou k osobnímu životu z víry, jehož základním projevem je naplnění sedmého dne, tedy neděle, časem na Boha a na společenství víry.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 16.3.

Iz 65,17-21

Jan 4,43-54

Komentář: Jan 4,43-54
Přesně ve chvíli, kdy opravdu uvěřím, přeskočí mezi mnou a Pánem jiskra. Znamení, které je skryté, ale výmluvnější, než pokles horečky a úleva tělu.

ÚTERÝ 17.3.

Ez 47,1-9.12

Jan 5,1-3a.5-16

Komentář: Ez 47,1-9.12
Uzdravení (i vztahů), oživení, to je znamení Boží přítomnosti. Nestavíme jeho čisté, proudící a životodárné vodě přehrady nebo korýtka, kterými ji chceme zadržet nebo usměrnit?

STŘEDA 18.3.

Iz 49,8-15

Jan 5,17-30

Komentář: Iz 49,8-15
Ani žena, která odloží dítě do babyboxu, nikdy nezapomene… A za námi dvířka Jeho přízně nikdy nezaklapnou! Kéž bychom my nezapomínali na Něj!

ČTVRTEK 19.3. slavnost sv. Josefa

2 Sam 7,4-5a.12-14a.16; Řím 4,13.16-18.22

Mt 1,16.18-21.24a nebo Lk 2,41-51a

Komentář: Mt 1,16.18-21.24a
Nenápadný, spravedlivý, dříč. To, co o něm nevíme, si můžeme domyslet na příběhu našich spoluobčanů, se kterými se setkáváme. Skrze námezdní dělníky, uprchlíky, skrz ty, kteří zajišťují obživu svých rodin, nám bude postava světce bližší.

PÁTEK 20.3.

Mdr 2,1a.12-22

Jan 7,1-2.10.25-30

Komentář: Mdr 2,1a.12-22
Pokud bych si Boha přivlastňoval jen pro sebe, i já propadám pokušení číhat, jak to s druhými skončí, zkoušet druhé a odsuzovat je. Zařazoval bych se tak mezi ty, kteří by Jej rádi zatkli.

SOBOTA 21.3.

Jer 11,18-20

Jan 7,40-53

Komentář: Jer 11,18-20
Jeremiáš je věrným předobrazem Ježíšových úzkostí. Vzpomeňme, kolik pokolení se snažilo, aby nebylo památky ani po Jeho jméně!

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/


NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- www.pastorace.cz/kazani


PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- www.pastorace.cz/Kazani/


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- www.pastorace.cz/kalendar/


LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz

Sekce: Bible na neděli i všední dny   |   Tisk   |   Poslat článek známému

[nahoru]

 Odkazy 
 na jiné weby

 Papež František 

 Dominik Duka

 Miloslav Vlk

 Vojtěch Kodet 

 Tomáš Halík

 

iEncyklopedie: on-line slovník

víry čerpat
sílu k životu.
Vira.cz

Najdete nás na Twitteru:

 


 

Obsah vira.cz dle abecedy:

A  B  C  D  E  F  H  I  J 
K  L  M  N  O  P  R  S 
T  U  V  Z  číslice

Náhodný tip

Lectio Divina
Svítilnou mým nohám je tvé slovo





Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 1998 - 2016 Vira.cz | Mobilní verze