Přijímejte jeden druhého. (Řím 15,7) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Nedělní liturgie

27.3.2011

3. neděle postní – cyklus A

Ve společenstvích, ve kterých se dospělí připravují na přijetí iniciačních svátostí během obřadů velikonoční vigilie, byli v liturgii 1. neděle postní katechumeni zařazeni mezi čekatele křtu. Církev tady na základě svědectví kmotrů a katechistů i na základě ujištění katechumenů o pevnosti jejich předsevzetí pronáší úsudek o tom, jak jsou připraveni, a stanoví, zda mohou přistoupit k velikonočním svátostem. V tuto chvíli se pro ně také uzavírá doba katechumenátu, dlouhé přípravy mysli i srdce. Při ní se rozvinuly a dozrávají jejich počínající víra, obrácení a vůle změnit život (Uvedení do křesťanského života, 1987). My všichni se spolu s nimi připravujeme na obnovu našeho křestního vyznání, chceme se znovu zříci hříchu a jednoznačně přilnout ke Kristu. Postoje, které církev vyžaduje od čekatelů křtu, bychom měli vzít za své. Je to výborný program změny – obrácení – našeho života.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Stále upírám oči na Hospodina, vždyť on mé nohy vysvobodí z léčky. Obrať se ke mně a smiluj se nade mnou, vždyť já jsem tak sám a tak ubohý!

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, studnice milosrdenství a dobroty, ty nám dáváš příležitost, abychom svou hříšnost léčili modlitbou, postem a štědrostí; pohleď, jak ve svědomí cítíme svou vinu a pokorně se z ní vyznáváme, ukaž na nás své veliké slitování, odpusť nám a pozvedni nás k sobě. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Reptání Izraelitů proti Mojžíšovi bylo zároveň namířeno proti Bohu. Bůh přes nevíru a reptání svého lidu nově prokazuje svou věrnost a lásku. Mojžíš má udeřit do skály holí, kterou udeřil do Nilu (vyjadřuje se tak spojitost s vysvobozením z Egypta). Ze skály vytryskne voda, která může napojit lidi a zachránit jejich život. Tato událost je obrazem mnohem hlubšího tajemství Božího působení: on může nechat vyvěrat vodu (tj. život) na poušti, na místě pustém a bez života.

Ex 17,3-7

Lid žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Řekli: „Pročpak jsi nás vyvedl z Egypta? Abys zahubil nás, naše děti a náš dobytek žízní?“ Mojžíš volal k Hospodinu: „Co mám dělat s tímto lidem? Ještě trochu a ukamenují mě!“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vyjdi před lid v doprovodu několika starců z Izraele, vezmi si do ruky hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, a jdi! Hle, já tam budu stát před tebou na Chorebu, udeříš do skály, vytryskne z ní voda a lid se napije.“ Mojžíš tak udělal před očima izraelských starců. Nazval pak jméno toho místa Massa a Meriba kvůli hádce izraelských synů a kvůli tomu, že pokoušeli Hospodina tím, že říkali: „Je Hospodin uprostřed nás, nebo ne?“

ŽALM 95

Odpověď: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce!“

Pojďme, jásejme Hospodinu, – oslavujme Skálu své spásy, – předstupme před něho s chvalozpěvy – a písněmi mu zajásejme! Pojďme, padněme, klaňme se, – poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! – Neboť on je náš Bůh – a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou. Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: – „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, – jako tehdy v Masse na poušti, – kde mě dráždili vaši otcové, – zkoušeli mě, ač viděli mé činy.“

2. ČTENÍ

Jedině vírou je možné stále znovu přistupovat k milosti ospravedlnění. Tato víra oživuje i naději, že jednou bude toto přátelství s Bohem prostoupeno září slávy. Taková naděje je založena na jistotě Boží lásky k nám, jistotě vnuknuté přímo Duchem svatým přítomným v našem srdci. Tento Duch nás ujišťuje o Boží lásce tím, že připomíná největší a nejkrajnější projev Boží dobroty: Boží Syn zemřel za nás. Láska až do krajnosti je Boží odpovědí na lidskou zlobu a netečnost!

Řím 5,1-2.5-8

(Bratři a sestry!) Jestliže jsme ospravedlněni na základě víry, žijeme v pokoji s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho totiž máme vírou přístup k této milosti a pevně v ní stojíme. Naše chlouba je také v tom, že máme naději dosáhnout slávy u Boha. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Kristus přece v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky. Vždyť sotva kdo položí život za spravedlivého – možná, že se někdo umřít odhodlá za toho, kdo je mu milý. Ale Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky.

Zpěv před Evangeliem

Pane, ty jsi skutečně Spasitel světa; dej mi živou vodu, abych už nežíznila.

EVANGELIUM

Ježíš nejprve prosí Samaritánku o vodu a tím odhaluje svoji žízeň, která je spíš žízní po její žízni: jeho prosba má vyvolat její touhu po vodě živé. Samaritánka nechápe, Ježíš jí proto vyjevuje její minulost, takže ona rozpoznává, že je prorokem, který mluvil o duchovních věcech. Voda je zde symbolem Ježíšova zjevení, jeho Slova, které je Duch a Život. Právě v tomto Slově čili v Duchu a v Pravdě je třeba uctívat Otce.

Jan 4,5-42

Ježíš přišel k samařskému městu zvanému Sychar, blízko pole, které kdysi odkázal Jakub svému synu Josefovi. Tam byla Jakubova studna. Ježíš, unavený chůzí, posadil se – tak jak byl – u té studny. Bylo kolem poledne. Tu přišla jedna samařská žena navážit vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“ – Jeho učedníci totiž odešli do města, aby koupili něco k jídlu. Samařská žena mu odpověděla: „Jak to? Ty, Žid, žádáš o napití mne, Samaritánku?“ Židé se totiž se Samaritány nestýkají. Ježíš jí na to řekl: „Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: ‘Dej mi napít’, spíše bys ty poprosila jeho, aby ti dal živou vodu.“ Žena mu namítla: „Pane, vždyť ani nemáš vědro, a studna je hluboká. Odkud tedy chceš vzít tu živou vodu? Jsi snad větší než náš praotec Jakub, který nám dal tuto studnu a sám z ní pil i jeho synové a jeho stáda?“ Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo se napije této vody, bude zase žíznit. Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, ale voda, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného.“ Žena mu řekla: „Pane, dej mi tu vodu, abych už nikdy neměla žízeň a nemusela sem chodit čerpat.“ Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a zase přijď sem.“ Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí na to řekl: „Správně jsi odpověděla: ‘Nemám muže’; pět mužů už jsi měla, a ten, kterého máš teď, není tvůj muž. To jsi mluvila pravdu.“ Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. Naši předkové uctívali Boha tady na té hoře, a vy říkáte: ‘Jen v Jeruzalémě je to místo, kde se má Bůh uctívat.’“ Ježíš jí odpověděl: „Věř mi, ženo, nastává hodina, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě. Vy uctíváte, co neznáte, my uctíváme, co známe, protože spása je ze Židů. Ale nastává hodina – ano, už je tady – kdy opravdoví Boží ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě. Vždyť Otec si vyžaduje takové své ctitele. Bůh je duch, a kdo ho uctívají, mají ho uctívat v duchu a v pravdě.“ Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, nazvaný Kristus. Ten, až přijde, oznámí nám všechno.“ Na to jí řekl Ježíš: „Já jsem to, který s tebou mluvím.“ Právě tehdy se vrátili jeho učedníci a divili se, že mluví se ženou. Přesto však se nikdo nezeptal: „Co jí chceš?“ nebo „Proč s ní mluvíš?“ Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem: „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Snad je to Mesiáš?“ Vyšli tedy z města a šli k němu. Mezitím ho učedníci prosili: „Mistře, najez se!“ On jim však řekl: „Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte.“ Učedníci se mezi sebou ptali: „Přinesl mu někdo něco jíst?“ Ježíš jim řekl: „Mým pokrmem je plnit vůli toho, který mě poslal, a dokonat jeho dílo. Říkáte přece: ‘Ještě čtyři měsíce, a nastanou žně.’ Hle, říkám vám: Zvedněte oči a podívejte se na pole: jsou už bílá ke žním. Ten, kdo žne, už dostává svou mzdu a shromažďuje úrodu pro věčný život, takže se raduje zároveň rozsévač i žnec. V tom je totiž pravdivé přísloví: ‘Jiný rozsévá a jiný sklízí.’ Já jsem vás poslal sklízet, na čem jste nepracovali. Jiní pracovali, a vy sklízíte plody jejich práce.“ Mnoho Samaritánů z toho města v něj uvěřilo pro řeč té ženy, která svědčila: „Řekl mi všechno, co jsem udělala.“ Když tedy ti Samaritáni k němu přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. Zůstal tam dva dny. A ještě mnohem více jich v něj uvěřilo pro jeho řeč. Té ženě pak říkali: „Věříme už nejen proto, žes nám to pověděla, vždyť sami jsme ho slyšeli a víme, že je to skutečně Spasitel světa.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty nás živíš už na zemi nebeským chlebem, a dáváš nám tak už nyní podíl na tom, co je dosud skryté našim očím; prosíme tě: dej, ať se v nás působením této svátosti plně rozvíjí tvůj božský život. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Zdá se, že Samaritáni si na vrchu Garizim u Sichemu založili kolem roku 400 př. Kr. vzdorochrám poté, co židovští vyhnanci odmítli jejich nabízenou pomoc a účast při znovuvybudování chrámu v Jeruzalémě po návratu z Babylonu. Toto odmítnutí plynulo zřejmě z neochoty odpustit lidem, kteří udělali chybu, když se smísili s kolonisty Samařska, pohanským obyvatelstvem, jehož bohy vedle Hospodina přijali za své. Odpovědí Samaritánů na toto odmítnutí byly nejprve intriky pro znemožnění stavby jeruzalémského chrámu a později i proti opevnění města a nakonec snad onen zmíněný vzdorochrám. Takové jednání bývá problémem každého člověka, který po hříchu předstupuje před Boha a nabízí částečný návrat za splnění určitých podmínek, který chce vnějším gestem překrýt vnitřní ne zcela vstřícný postoj. Pokud jeho podmínky nejsou splněny, uchyluje se k vlastnímu náboženství, stavbě vzdorochrámu. Víme dobře, že k tomu, abychom mohli být Bohem přijati, je bezpodmínečně nutná pravdivá změna, upřímné obrácení. Takové, k jakému se dopracovala žena u Jakubovy studny při rozhovoru s Ježíšem, když jí pomohl pojmenovat její tajemství, totiž hřích. Zjistila, že vzdorochrám a nakonec ani chrám nejsou nutné, vždyť Boha lze uctívat v Duchu a v Pravdě kdekoliv. Bůh nemá problémy s přijetím člověka.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 28. 3.

2 Král 5,1-15a

Lk 4,24-30

Komentář: 2 Král 5,1-15a
Bůh je schopen uzdravit tvé malomocenství, tvoji malou moc vůči hříchu, který tě svazuje! Stojíš o to?

ÚTERÝ 29. 3.

Dan 3,25.34-43

Mt 18,21-35

Komentář: Dan 3,25.34-43
Modli se dnes Azariášovu modlitbu jako svoji vlastní, modli se ji se zkroušenou myslí a pokorou ducha, s odhodláním srdce, s touhou najít Boží tvář.

STŘEDA 30. 3.

Dt 4,1.5-9

Mt 5,17-19

Komentář: Dt 4,1.5-9
Bůh je blízko tebe! Ve všem tvém usilování, v tvých prohrách a bolestech, v tvém lopocení, v únavě, v nedorozuměních s tvými nejbližšími. Bůh je ti nablízku!

ČTVRTEK 31. 3.

Jer 7,23-28

Lk 11,14-23

Komentář: Jer 7,23-28
Jeremiášova drsná slova mě mají vyburcovat k odložení mého vlastního jednání, k proměně zatvrzelého srdce, k chození po Hospodinových cestách…

PÁTEK 1. 4.

Oz 14,2-10

Mk 12,28b-34

Komentář: Oz 14,2-10
Uznej nesmyslnost svých vlastních cest, hledání jiných zachránců a spasitelů. Rozhodni se, „vrať se k Hospodinu, svému Bohu.“

SOBOTA 2. 4.

Oz 6,1-6

Lk 18,9-14

Komentář: Oz 6,1-6
Pozvání k návratu k Hospodinu, k očekávání uzdravení a vysvobození předpokládá jasné odhodlání skoncovat s hříchem, jasné rozhodnutí pro lásku a poznání Boha.

Svatý Mikuláš (6. 12.)

(3.12.2016) Skutečná historie, legenda a tradice se spojují u oblíbené Mikulášovy osoby v pestrý celkový obraz. (Svatý...

Josef Toufar - hraný dokument online

Josef Toufar - hraný dokument online
(2.12.2016) Silný příběh konfliktu státu a církve v podobě dramatického osudu umučeného číhošťského faráře Josefa...

Časopis IN! - dívčí svět, prosinec 2016

Časopis IN! - dívčí svět, prosinec 2016
(29.11.2016) Většina z vás se jistě těší na Vánoce, ale my nezapomínáme ani na Advent. Nabízíme vám malou ochutnávku...

Nová řada krátkých videoúvodů do nedělních evangelií

(28.11.2016) Na webu vojtechkodet.cz byla k 1. adventní neděli 2016 spuštěna nová řada krátkých úvodů do nedělních...

Advent

Advent
(28.11.2016) Advent: informace, význam, datum, roráty, výroba věnců, advent pro děti Advent - základní info Advent...

Adventní dokreslovací knížka pro děti

(25.11.2016) Ahoj děti! Určitě už znáte vyprávění o tom, co všechno se stalo, než se Ježíš narodil. Teď si o tom s...

´Tvůrce Narnie´, ateista a konvertita C. S. Lewis

´Tvůrce Narnie´, ateista a konvertita C. S. Lewis
(20.11.2016) C. S. Lewis zemřel 22. 11. 1963. Ve stejný den jako prezident USA John Fitzgerald Kennedy. C. S. Lewis prožil...

Ježíš Kristus Král, Boží království

(19.11.2016) Žádné království z tohoto světa, žádný král ani žádná vláda neřeší úplně a s konečnou platností...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.