Sekce: Nedělní liturgie

15. neděle v mezidobí – cyklus A

10.7.2011

Středem našeho bohoslužebného prostoru je oltář. Obětní stůl symbolizující samotného Krista, k němuž se soustřeďuje pozornost všech, kteří do kostela vejdou, je místem, kde se přináší oběť a slaví hostina, tedy křížem i večeřadlem. Druhým významným místem je ambon. Vyvýšený stupeň, ze kterého se hlásá slovo Boží. Jestliže se na oltáři uskutečňuje nejposvátnější děj, jaký duchovní dějiny poznaly, pak z ambonu zaznívá slovo Boží tak, aby bylo slyšet a bylo srozumitelné. To slovo, které zvěstovali proroci, které jako své hlásá Kristus a které apoštolové přinesli do celého světa. I my je slyšíme! Třetím bodem v presbytáři kostela je předsednické sedadlo, které pěkně vyjadřuje myšlenku, že i předsedající náleží ke společenství. Není z něj vyloučen ani nad ně vyvýšen. Kněz se za shromáždění a spolu s ním modlí, jemu hlásá evangelium a za ně a s ním se obětuje. Nad tímto seskupením tří základních míst bohoslužebného prostoru se tyčí kříž. Je znamením Kristova vítězství, které touto eucharistií začínáme slavit. (Srov. Pokorný L., Prostřený stůl, ČKCH Praha, 1990, str. 27).


KOMENTÁŘE (a "kázání") k nedělním biblickým textům: http://pastorace.cz/kazani

Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099: http://pastorace.cz/kalendar/

VSTUPNÍ ANTIFONA

Ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, Hospodine, až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ bloudícím světlo pravdy, aby se mohli vrátit na správnou cestu; děj těm, kdo přijali křesťanství, ať se vyhýbají všemu, co odporuje křesťanskému způsobu života, a ať usilují o to, co se s ním shoduje. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Boží slovo má úžasnou moc, která může překonat všechny možné překážky a naplnit Boží záměry. Účinnost tohoto slova je zde přirovnána k dešti, v Jer 23,29 ke kladivu a ohni, kdežto v Žid 4,12 k dvojsečnému meči. Opravdu mocné je slovo Boží!

Iz 55,10-11

Toto praví Hospodin: „Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.“

ŽALM 65

Odpověď: Semeno padlo na dobrou půdu a přineslo užitek.

V milosti jsi navštívil zem a napojils ji, – velmi jsi ji obohatil. – Boží strouhou se hrne voda, – lidem nachystals obilí. Takto jsi zemi připravil: – zavlažils její brázdy, – rozmělnils její hroudy, – zkypřils ji dešti, – požehnals tomu, co vyrašilo. Rok jsi korunoval svou dobrotou, – kudy jsi prošel, prýští hojnost. – Pastviny na stepi mokvají vláhou, – pahorky se ovíjejí radostí. Nivy se odívají stády, – údolí se přikrývají obilím: – ozývají se jásotem a zpěvem.

2. ČTENÍ

Vykoupení se netýká jen člověka, ale celého tvorstva – postiženého disharmonií způsobenou hříchem. Smrt a rozklad, jakožto důsledky Adamova přestoupení (viz Řím 5), zasáhly člověka a zároveň celé tvorstvo. Nejen člověk, ale celá země očekává pak novost a proměnu.

Řím 8,18-23

(Bratři a sestry!) Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě. Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje, že i ono bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. Víme přece, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. A není samo. I my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Semeno je Boží slovo, rozsévač je Kristus. Každý, kdo ho nalezne, vytrvá navěky. Aleluja.

EVANGELIUM

Zatímco v podobenství je na prvním místě velkorysé rozsévání Božího slova, v jeho výkladu je důraz položen na podmínky jeho přijetí. Podobenství je odpovědí na dvě otázky Matoušovy obce – zaprvé: Proč nepřijímají všichni Boží království? Zadruhé: Proč někteří odcházejí?

Mt 13,1-23

Ježíš vyšel z domu a sedl si u moře. Tu se u něho shromáždilo velké množství lidu. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu. A mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „Jeden rozsévač vyšel rozsévat. A jak rozséval, padla některá zrna na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali je. Jiná padla na kamenitou půdu, kde neměla mnoho prsti; hned sice vzklíčila, protože neležela v zemi hluboko, ale když vyšlo slunce, spálilo je, takže uschla, protože nezapustila kořeny. Jiná zrna zase padla do trní; trní vzešlo a udusilo je. Jiná však padla na dobrou půdu a přinesla užitek: některá stonásobný, jiná šedesátinásobný, jiná třicetinásobný. Kdo má uši, slyš!“ Učedníci přistoupili k Ježíšovi a zeptali se: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ On odpověděl: „Vám je dáno znát tajemství nebeského království, ale jim to dáno není. Kdo má, tomu bude dáno – a bude mít nadbytek. Ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože vidí, a přece nevidí, a slyší, a přece neslyší ani nerozumějí. Plní se na nich Izaiášovo proroctví: ‘Budete stále poslouchat, a neporozumíte, budete se ustavičně dívat, a nic neuvidíte. Otupělo totiž srdce tohoto lidu. Uši mají nedoslýchavé a oči zavírají, takže očima nevidí, ušima neslyší, srdcem nechápou a neobrátí se, a já je neuzdravím.’ Ale blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám: Mnoho proroků a spravedlivých toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli. Vy tedy poslyšte, jaký je smysl podobenství o rozsévači. Když někdo slyší slovo o Božím království a nechápe, přijde ten Zlý a obere ho o to, co bylo v jeho srdci zaseto: to je ten, u kterého bylo zaseto na okraj cesty. Na skalnatou půdu bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší a hned ho s radostí přijímá, ale nemá v sobě kořen a je nestálý. Když pak pro to slovo nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadne. Do trní bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší, ale světské starosti a záliba v bohatství slovo udusí, takže zůstane bez užitku. Do dobré půdy bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší a chápe, takže přináší užitek; a vydá jeden stonásobný, druhý šedesátinásobný, jiný třicetinásobný.“

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, děkujeme ti, že smíme vždy znovu slavit památku smrti a vzkříšení tvého Syna, a prosíme tě, ať v nás stále roste tvůj božský život. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Boží slovo, o kterém je dnes v liturgii řeč, shromáždilo naše společenství. Ježíšovo podobenství v Matoušově evangeliu nám znovu ukázalo neúnavné jednání Boha – rozsévače slova, které se více setkává s naším nepřijetím než s účinnou pozorností a ochotnou připraveností. Boží moc se však nezastaví ani před tímto naším postojem. On ví, že jsme utvořeni z prachu země. A jediným slovem Bůh stvořil celý svět. Právě země je nejvhodnější pro přijetí semene a svět se má ve spolupráci stát odpovědí svému Tvůrci. Jak připomněl prorok Izaiáš, Hospodinovo slovo se k němu nevrátí bez účinku. Jako lidé jsme tedy dostali velkou moc: Boha v jeho slovu přijmout nebo odmítnout, a je jen na nás, zda se naše otevřená srdce stanou onou očekávanou odpovědí, úrodnou půdou pro Boží výzvu a zda nakonec popřejeme spolupráci tak velkolepému stvořitelskému jednání ve světě.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 11. 7. svátek sv. Benedikta

Př 2,1-9

Mt 19,27-29

Komentář: Př 2,1-9
Benedikt je mi vzorem v naslouchání Bohu, který otevírá srdce k poznání. Stejně tak je vzorem v přijímání Božích slov a příkazů a v jejich uskutečňování...

ÚTERÝ 12. 7.

Ex 2,1-15a

Mt 11,20-24

Komentář: Ex 2,1-15a
Mojžíš (= vytažený, vytahující). Hospodin zachránil (vytáhl) Mojžíše a dal mu poslání, aby zachránil (vytáhl) svůj národ. I mne Bůh vytahuje z moci hříchu a posílá mne, abych mu vydával svědectví, abych vytahoval ty, ke kterým mne posílá.

STŘEDA 13. 7.

Ex 3,1-6.9-12

Mt 11,25-27

Komentář: Ex 3,1-6.9-12
Setkání s Hospodinem v hořícím keři znamená proměnu Mojžíšova života, přijetí poslání, od této chvíle se nechává vodit Hospodinem. Obnov i ty své osobní rozhodnutí pro Pána, připomeň si své poslání, nech se vodit Hospodinem.

ČTVRTEK 14. 7.

Ex 3,13-20

Mt 11,28-30

Komentář: Ex 3,13-20
Rozjímej v modlitbě Boží jméno: Je ten, který je. Je Bohem, který vodil tvé otce. Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův. Bůh tvůj!

PÁTEK 15. 7.

Ex 11,10 – 12,14

Mt 12,1-8

Komentář: Ex 11,10 – 12,14
Krev ze zabitého beránka chrání izraelské prvorozené před smrtí. Krev Beránka chrání, očišťuje a vysvobozuje i mne. Je dobré si to připomínat nejen o Velikonocích, ale žít z této milosti i v dnešní den.

SOBOTA 16. 7.

Ex 12,37-42

Mt 12,14-21

Komentář: Ex 12,37-42
Udělej si i ty dnes večer (v noci) sváteční bdění – chvíli děkovné modlitby, kdy si s vděčností připomeneš vše, co pro tebe Hospodin v tvém životě udělal.


KOMENTÁŘE (a "kázání") k nedělním biblickým textům: http://pastorace.cz/kazani

Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099: http://pastorace.cz/kalendar/

Sekce: Bible na neděli i všední dny   |   Tisk   |   Poslat článek známému

[nahoru]

 Odkazy 
 na jiné weby

 Papež František 

 Dominik Duka

 Miloslav Vlk

 Vojtěch Kodet 

 Tomáš Halík

 

iEncyklopedie: on-line slovník

víry čerpat
sílu k životu.
Vira.cz

Najdete nás na Twitteru:

 


 

Nejčtenější články za 30 dní

30.7.2016
Sám mám málo

20.8.2016
Čím Boha neoslníme

3.8.2016
To, co někomu dáš, se ti vrátí rozmnožené

Obsah vira.cz dle abecedy:

A  B  C  D  E  F  H  I  J 
K  L  M  N  O  P  R  S 
T  U  V  Z  číslice

Náhodný tip

O štěstí
Myšlenky moudrých





Mapa webu  |  NETservis s.r.o. © 2016

© 1998 - 2016 Vira.cz | Mobilní verze