Velký pátek - den, kdy zemřel Ježíš Kristus

Významným dnem křesťanských Velikonoc je Velký pátek (pátek před velikonoční nedělí). Na Velký pátek se připomíná den smrti Ježíše Krista.

V ten den se konal proces Ježíšova odsouzení, poprava i pohřeb. Podle biblického podání zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Proto se přibližně v tento čas křesťané scházejí k zvláštní bohoslužbě jejímž centrem je kříž a přednáší se modlitby za bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota ...). Velký pátek je zároveň postním dnem.

Křesťané věří, že Ježíš Kristus se ve své smrti ztotožnil s každým z nás v našem utrpení a smrti. Křesťané věří, že všechen následek našeho zlého, sobeckého a sebestředného jednání („hříchu“) dopadl na něj, místo na nás. Vzal tak prokletí hříchu a smrti na sebe. Na kříži Ježíš protrpěl to, co hřích způsobuje – oddělení od Boha. Toto největší utrpení vytrpěl až do dna a na kříži zvolal: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?” (Mt 27,6). 

Ježíš svou cestou s křížem („křížovou cestu“), svou smrtí a nakonec svým zmrtvýchvstáním „prošlapal“ pro každého z nás cestu k naplněnému životu, k životu s Bohem. Cestu, která vede i přes mnohá životní trápení a smrt.

Smyslem a obsahem velkopátečních obřadů je zpřítomnění Kristova utrpení a smrti.

Obřady jsou oslavou velikonočního tajemství, skrze které Kristova smrt dochází svého smyslu ve zmrtvýchvstání. Skrze toto tajemství Vykupitel zlomil moc hříchu, pekla a smrti.

Podle prastaré tradice dnes (katolická) církev neslaví eucharistii.  Kněz je oblečen do roucha červené barvy a na počátku obřadů zdraví oltář hlubokou úklonou nebo se vrhne na tvář (prostrace) a chvíli se tiše modlí. Oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Velký pátek je postním dnem (od masa a újmy v jídle).

Ježíš zemřel právě ve chvíli, kdy byli v Jeruzalémském chrámě obětováni velikonoční beránci. "Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku." (Iz 53,7)