„Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán.“ (Řím 5,5)
Asi všichni občas situaci, kdy se něco nedaří podle plánu, přijde nečekaná komplikace a v hlavě začne znít tichý hlas pochybností: „Jak tohle zvládnu? Má smysl se dál snažit?“ V takových chvílích je naděje něco nesmírně cenného — a zároveň křehkého. O co ji opírám? O vlastní síly, o sliby druhých, o okolnosti, které se snad zlepší?
Apoštol Pavel v listu Římanům používá pozoruhodné vyjádření: naděje neklame. Ne proto, že bychom měli vše pod kontrolou, ale proto, že se opírá o něco pevnějšího. Je zakořeněná v Boží lásce, která není teorií, ale osobní zkušeností. Duch svatý nám ji „vylil do srdce“, dává nám zakoušet, že jsme milovaní a neseni, i když okolnosti vypadají jakkoliv.
Taková naděje se nebojí reality. Neříká: „Všechno dobře dopadne.“ Říká spíš: „Ať se stane cokoli, nejsem v tom sám. Bůh mě miluje a drží.“ To je zdroj naděje, který se nemění a neklame. Právě z této Boží lásky smíme čerpat znovu a znovu.
Odkud mohu načerpat víc naděje pro tento týden?
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.
';