Jak došlo ke zrodu hnutí katolické charismatické obnovy či Obnovy v Duchu svatém ? Jaké osobnosti stojí na jeho počátku?

Na rozdíl od ostatních známých hnutí v církvi nemá žádného zakladatele. Mluvíme-li o Charismatické obnově (CHO) nebo o Obnově v Duchu svatém, většinou se tím myslí obnovný proud uprostřed katolické církve, který vychází se zkušenosti nových Letnic, z osobního prožitku naplnění Duchem svatým. Tuto zkušenost v novodobé historii římskokatolické církve prožili poprvé studenti katolické university Duquesne v Pittsburghu v USA. Stalo se tak v roce 1967, během jedné víkendové rekolekce o Duchu svatém. Během dalších měsíců zasáhla vlna této zkušenosti celé Spojené státy, modlitební skupiny vznikaly na univerzitách, ve farnostech i v řeholních komunitách. Tento okamžik je považován za počátek tzv. Charismatické obnovy v římskokatolické církvi.

Krátce potom byl Pavlem VI. poslán do Spojených států belgický kardinál Suenens, známý jako jeden ze čtyř moderátorů právě skončeného II. Vatikánského koncilu. Stalo se tak zřejmě proto, že se při koncilní diskusi nad textem Lumen gentium ohnivě zastával názoru, že charismata pro růst Kristova těla Bůh nedává jen biskupům, ale i kněžím a laikům. Měl za úkol navštívit několik hlavních center obnovy a posoudit, co se vlastně děje. Suenens sám zkušenost nových letnic prožil a po své návštěvě o všem informoval papeže Pavla VI, který ho požádal, aby se stal poradcem Charismatické obnovy a dohlížel na její začlenění do srdce církve. Později společně s dalšími teology vypracoval první teologickou reflexi Obnovy. V roce 1975 svolal kardinál Suenens do Říma první světový charismatický kongres, na který už přijelo asi deset tisíc vedoucích Charismatické obnovy z více než šedesáti zemí z celého světa. Tehdy papež Pavel VI. ve své homilii označil Obnovu za „velkou šanci pro církev a pro svět”.

V letech 1970-1980 zaplavila vlna Charismatické obnovy doslova všechny země ve svobodném světě, zvláště Evropu, přičemž na některých místech se objevila zcela bez souvislostí s americkými počátky. Odhaduje se, že od roku 1967 do roku 2000 učinilo zkušenost křtu v Duchu na 140 milionů katolíků, což je asi 11,3% z celku. Některé komunistické země ve východní Evropě, mezi nimi i Československo, prožily rozšíření Charismatické obnovy až po roce 1980, v jiných se objevují první skupiny až po roce 2000 (např. některé země bývalé Jugoslávie).


Z rozhovoru s P. Vojtěchem Kodetem o hnutí Katolické charismatické obnovy (ptal se P. Prokop Brož)

***

Zveřejněno na základě dohody o mediální spolupráci mezi www.vira.cz a Výborem pro pořádání Katolické charismatické konference 2007 v Brně