Prof. Jan Heller, ThDr.

Ptejte se předního českého bilisty Prof. Jana Hellera

Jan Heller je přední český biblista, teolog a religionista, překladatel z hebrejštiny a foiničtiny. Zabývá se především Starým zákonem, náboženskými systémy starověkého Předního východu, věnuje se hebrejštině a semitské sémantice. Je autorem či spoluautorem vědeckých prací i učebních textů. Narozen 1925 v Plzni. Studoval na Husově evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (1945-48) a na teologické fakultě Basilejské univerzity (1947-48), v letech 1948-51 byl vikářem Českobratrské církve evangelické v Hořovicích. Roku 1951 začal působit na Komenského evangelické bohoslovenské fakultě v Praze. V letech 1966-67 působil jako docent na teologické fakultě Humboltovy univerzity v Berlíně. Po návratu do Prahy se roku 1968 stal docentem, 1970 byl jmenován profesorem pro obor religionistiky, 1977 pro obor Starého zákona. Zde setrval až do svého odchodu do důchodu roku 1992. V současné době vyučuje na malý úvazek jak na Evangelické, tak i na Katolické teologické fakultě UK. Další info naleznete zde. Texty prof. Hellera na našem webu: "Co je to Bible - První orientace", "Problémy porušování přírodního řádu v Bibli" (o záracích), "Počátek Božího lidu" (o církvi). (Pozn. redakce webu: Jan Heller zemřel 15.1.2008 zde si můžete přečíst jeho úvahu na sklonku života...)

Ptejte se na cokoliv ohledně Bible předního českého bilisty Prof. Jana Hellera. Pro velký ohlas rozhovoru uskutečněného v pondělí 26.1.2004 přislíbil pan profesor Heller pokračovat v odpovědích na zbývající a případné další otázky v pondělí 22. března 2004 ve 14.30 hod. Několik myšlenek prof. Hellera připravených předem pro internetový rozhovor naleznete zde.

 


vložila redakce webu vira.cz:
Z anotace: "Bůh k nám promlouvá skrze Bibli když sám chce. Ne když mu to my poručíme. Proto je důležité umět u Bible čekat na Jeho nové oslovení. To pak nastává tam, když porozumím, že to co v ní čtu, jedná o mně. Že jsem sám uvnitř v jejích příbězích." (Z rozhovoru usktečněného 26.01.2004)

Věra Nováková :
Dobrý den, prosím o sdělení, zda je možno v bibli najít nejakou oporu pro svědcení neděle namísto původní soboty, kterou Bůh posvětil a oddělil jako svůj den. Dále mě není jasné, proč z dnešního desatera kat. církve bylo vypuštěno druhé přikázáví uváděné v Genesis (o modlách), poslední pak oproti původním v Genesis bylo rozděleno na dvě - nepožádaš manželky - ani statku blížního svého (aby zůstalo přkázání deset?) Děkuji
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Jako důvod pro svěcení neděle se v křesťanské tradici už odedávna udává, že podle Evangelií a Skutků apoštolských se křesťané sešli a pak i scházeli první den po sobotě, tedy v den Kristova vzkříšení. Tento den jim byl obrazem Nového věku. Myslím, že je důležité, abychom ten den, který světíme (ať je to neděle nebo sobota) považovali především za obraz Nového věku a našeho vstupu do něj. V rozdělení Desatera odedávna panují značné neshody. Židé číslují jinak, evangelická tradice se částečně vrátila k starému židovskému číslování od tradičního číslování rané církve, které zůstalo i ve středověku a platí dodnes v Církvi katolické. Původ Desatera je tak starý, že do jeho nejstarších vrstev nevidíme dost zřetelně, abychom mohli spolehlivě rozhodnout, které číslování je původní. myslím, že to však není důležité. Závažné je, že Desatero je veliká Boží pomoc pro náš život.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 13:59)

Martina :
Co znamená, když Ježíš v Matoušově evangeliu říká: "Tomu, kdo tě uhodí, nastav i druhou tvář, kdo ti bere..., tomu dej i plášť, kdo chce, abys s ním šel jednu míli, jdi s ním dvě..." Že to neznamená nechat si všechno líbit, nechat se využívat a zneužívat? Ale kde je ta míra, kam až pro druhé jít?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Nastavení nové tváře jistě znamená proklamaci nenásilí. Neznamená to však nechat si líbit všecko, ale znamená to: i při svém odporu k věcem špatným myslet na to, jak můj postoj prospěje mému protivníkovi, aby našel správnou cestu.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:01)

Martina :
Proč je na začátku Matoušova evangelia, že Josef vzal Marii k sobě, "ale nežili spolu, dokud neporodila svého prvorozeného syna"? Je to opis pro to, že pak spolu žili jako manželé, včetně sexuálního života?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Ano, jistě se tu chce říci, že až do Ježíšova narození Josef s Marií sexuálně nežili. Jak to vypadalo o tom nejsou v evangeliu zřetelné zprávy. Církevní tradice má za to, že Marie zůstala trvale pannou, kdežto někteří novodobí vykladači předpokládají, že zmínka o Ježíšových bratrech naznačuje, že Maria měla s Josefem další děti, Ježíšovy sourozence. Bible nám zřetelné rozhodnutí nedodává.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:03)

Jiří Frýbort:
Prvni Mojzisova 6.Synove bozsti a dcery lidske ? Dekuji. Tato otazka byla polozena a zodpovezena na www.katolik.cz ale obavam se, ze nedostatecně, mozna nespravne.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Pro správný výklad Gn 6 je třeba si uvědomit, že synové boží byl běžný titul staroorientálních vladařů nebo jejich heroických polobožských předků. Oddíl je zřetelnou polemikou proti zbožšťování králů. Když se údajně božské spojuje s lidským vznikají z toho zrůdy a nestvůry. Hebrejsky nefilim. Tento oddíl je nejostřejší ranou do tváře staroorientálních vladařů v celé starověké literatuře.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:06)

:
Jak to, že Hospodinovo požehnání se ve SZ často projevovalo vyhranými bitvami s tisíci pobitých? Tehdy ještě Bůh nevyžadoval to, co později předal Mojžíšovi - přikázání Nezabiješ, a taky Nesesmilníš? Proč měl Šalomoun víc jak 600 žen a ženin? Kam zmizel vztah jednoho muže a jedné ženy? Dodnes se odkazuje na Adama a Evu, které Bůh spojil. Ale ve SZ jakoby to místy až moc často neplatilo, proč?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Ano, ve Starém zákoně je mnoho míst, která se mě také nelíbí, a která neumím bezezbytku vysvětlit. Nesmíme zapomenout na dvě věci: 1. Ve SZ se setkáváme s řadou věcí, kterými se do něho prolamují dobové představy i starý způsob života velmi vzdálený dnešku. 2. hlubší důraz je v tom, že Bůh má právo na život všeho svého stvoření. Možná, že když se nám v Bibli zdá něco kruté, je to proto, že mu nepřímo toto poslední právo upíráme. 3. Nicméně nesmíme zapomenout, že pro křesťana je závažné poselství Nového zákona: Boží láska v Kristu přesahuje vše, co předcházelo. Šalomounův harém je typicky dobová záležitost. Král ho nemohl nemít. Nejhlubší základ monogamie však není jen příběh Adama a Evy, nýbrž jediného Krista a jediné Církve.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:09)

Martina :
"Zapomíná" Bůh na naše hříchy, nebo nás jednou za ně postaví před soud? (Izaiáš: "na tvé hříchy už nevzpomenu", a jindy - "Já sám, kvůli sobě, vymažu tvé nevěrnosti...."
Prof. Jan Heller, ThDr.:
To, že Bůh zapomíná na hříchy, se týká především Izraele. Nás se to týká odvozeně: kdo se upřímně ve spojení s Kristem kál, toho hříchy jsou smazány tak důkladně, že už Bůh na ně při soudu vzpomínat nebude.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:14)

Martina :
Je pravda, že Bůh chce pro každého člověka TO NEJLEPŠÍ? Jestliže ano, je to opravdu to nejlepší, co se dotyčnému mohlo stát, když ho někdo zmlátí, zabije, znásilní, pokud nevyléčitelně onemocní, spadne s ním letadlo, zemře při zemětřesení....? Je to opravdu to nejlepší (třeba se skrytým smyslem) pro jeho blízké? Vím, že Bůh dal lidem svobodu, že mohou druhé zabíjet a ničit, ale chce Bůh opravdu naše štěstí, když to všechno dopouští? Chrání nás tedy vůbec? Jak si v tomto kontextu vyložit citát "pošlu před tebou svého anděla, bude tě chránit, abys nenarazil nohou o kámen"? Díky.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Problém je v pojmech. Někdy může pro nás být - s ohledem na naši věčnost - to, co se nám v daném okamžiku jeví i jako nejhorší. Boží cíl je přivést nás k sobě (k Bohu) a to Bůh u každého dělá poněkud jinak. Také výraz štěstí je tak mnohoznačný, že je třeba si nejdříve vyjasnit, co tím rozumíme. Zda-li subjektivní pocity, anebo něco, co je přesahuje. (Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:17)

imrich vajda :
Kdy bude mit Bible pokracovani? Aneb neni zajem ze strany Hospodina, neboli vericich?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Nemyslím, že je potřebí,aby Bible měla pokračování. Písmenkami dosavadní abecedy je možno vyjádřit také vše, i věci nové a není třeba písmenka přidávat. Nejzávažnější však je, že nám Nový zákon říká o tom, že Ježíš Kristus je rozhodující a poslední slovo, které k nám Bůh promlouvá. Tím nás vede k tomu, abychom neočekávali jiné zjevení, než to, které je nám dáno v Ježíši Kristu.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:19)

David Žalio:
Krásný den všem, nevím zda je moje otázka přesně k předepsanému tématu,přesto bych Vás chtěl pane profesore poprosit o vyjádření.Jakou souvislost lze vyjádřit nad třemi níže uvedenými skutečnostmi? Poselství Ježíše Krista pro člověka-smrt Ježíše Krista na kříži-dokonalost Boha stvořitele. Děkuji. Boží požehnání všem.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Chtěl bych začít od třetího bodu. Boží dokonalost je něco, v co věříme, ale nedokážeme to popsat, ani vysvětlit. Bůh nám vysvětluje z toho to, co můžeme pochopit, když k nám poslal Krista a my se s ním setkáváme. Jeho kříž i vzkříšení je zjevením jeho vítězné lásky, do které nás bere. Ale tím nejsou rozluštěna a smazána Boží tajemství,která však ke spáse vědět nepotřebujeme.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:21)

Jirka :
Dobry den, Jaky nazor mate na Eucharistii a uctu k Panne Marii.Je to podle Vas(jako znalce Bible) modlarstvi?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Eucharistie je jistě ta nejzávažnější podoba křesťanského poselství, totiž zpřítomnění Kristovy oběti. proto ji vidím v těžišti křesťanské bohoslužby. Úcta k Panně Marii je v křesťanské tradici samozřejmostí. Je třeba pamatovat, že vsadila svůj život, když andělu přitakala, protože si jistě uvědomila, že může být považována za cizoložnici a jako taková ukamenována. Jiná otázka je, že se v dějinách vyskytly některé podoby úcty k Panně Marii, které zastiňovaly výhled k Bohu či Kristu. O tom bude potřebí v ekumeně ještě hovořit.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:24)

Pepa:
Mám vždy problém, když v bibli narazím na místa, kde Bůh nařizuje pobíjet a vraždit. Nejenže to u Něj nedokážu pochopit, ale už vůbec o tom nedážu nic říct svým nevěřícím přatelům a v konfrontaci s Ježíšem nařážím u sebe na rozpor. Budu rád, když k tomu cokoli řeknete. Děkuji.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Rozumím Vám, číst Starý zákon bývá nesnadné. Proto je dobré držet se alespoň zpočátku Nového zákona. Doporučuji Vám, abyste se do Starého zákona spouštěl pomalu, s někým, kdo už má tyto otázky nějakým způsobem prožité.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:27)

wollek :
1)Myslíte, že k Bohu existuje jiná cesta než skrze Ježíše Krista? Narážím tím mimo jiné na existenci jiných velkých náboženství a jejich pravdivosti nebo oprávněnosti v přístupu k Bohu. 2)Slyšel jsem názor, že podle Koránu má žena rovnoprávnější postavení s mužem, než podle křesťanství. Myslíte, že to je pravda? 3)Do jaké míry Korán čerpá z Bible, a zdá se Vám osobně hodnověrný nebo přinejmenším užitečné si jej přečíst? Děkuji předem.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Jsem přesvědčen, že k Bohu nevede jiná cesta, než cesta lásky, a tedy cesta Krista. Otázkou zůstává, kde všude Boží láska a tedy Kristus přichází ke slovu. O Písmu to víme jistě. Všude jinde jsme na nejisté půdě. Proto je nejlépe držet se Písma a křesťanské tradice, ale nesoudit příliš rychle "cizího služebníka". 2 Nejsem odborník na islám, jsem biblista, ale domnívám se, že žena v islámu má podstatně podřízenější postavení, než-li v křesťanství, kde platí, že v Kristu není muž, ani žena. 3 Muhammad nepochybně znal židovskou i křesťanskou tradici, ale užil jich po svém. K četbě Koránu Vám ani neradím, ani Vám ji nezakazuji. Někdy je dobré věci srovnat vlastníma očima. Mně se Korán jevil mnohem méně inspirativní než Bible.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:30)

wollek :
Omlouvám se, pokud jste můj návrat k tématu zázrakům vnímal jako výslech. Jen mám stále na paměti, že pán Ježíš nás mnohokrát varoval nad nevírou či pochybnostmi. Nikdo není ve víře dokonalý, ale neměli bychom se snažit věřit skutečně alespoň zázrakům, jež jsou připisovány Ježíšovi, než za nimi jen vidět poselství nebo čistě duchovní význam? K těmto dotazům mě mimo jiné i inspiroval Váš článěk zde na serveru, který ve mě vyvolává spíše pocit nevíry k Bohu, než naopak. Tak se jen snažím Vám své pocity upřímně předat.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Problém je zřejmě v tom, jak kdo rozumí slovu zázrak. Kdo pevně věří v současný světový obraz, příjde snadno k závěru, že jej Bůh musí prolomit, aby tak prokázal svou přítomnost a všemohoucnost. Já sám mám o úplnosti a definitivnosti současného světového obrazu velké pochybnosti. proto je pro mě podstatné, že zázrakem rozumím Boží čin, kterým ukazuje, že je s námi, bez ohledu na to, v jakém světovém obrazu se nacházíme.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:35)

Petr Hradecký:
Přeji vám všem pokojný den. Pane profesore, můžete mi říci jak mám v dnešní době a našem řeckém myšlení chápat, porozumět a prožívat Boží vševědoucnost. Děkuji.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Boží vševědoucnost je náš pojem, a možná, že ne dost šťastný, protože přisuzujeme Bohu to, co bychom sami rádi měli a nemáme. On je totiž víc než vševědoucí. A tak před ním naše filozofické pojmy pukají. Myslím, že je důležitější dosvědčit našim nešťastným bližním, že Bůh je láska, a že to dokázal v Kristu, než se pouštět na tenký led tradičně proslulých, ale semanticky pohyblivých spekulací.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:39)

Marcel:
V návaznosti na Vaše vysvětlení Bible coby Božího slova - pokud to tedy danému člověku přímo osvítí Bůh (s čímžto samozřejmě souhlasím) se mi ovšem vynořuje další otázka: nemůže nás Bůh stejně tak oslovovat i skrze jinou literu, než Bible - ať už třeba Korán, Kniha mrtvých apod. - nebo vůbec cokoliv jiného ?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Řeknu to zkratkou. Bůh nás -teoreticky - může oslovit čímkoli. Ale nad Biblí víme, že nás skrze ni Bůh oslovit chce. Nad jinými texty nevíme, kdo nás chce skrze ně oslovit. Ale nepochybuji, že i jich si Bůh může užít k našemu oslovení, jak ráčí. Nicméně zůstává rozdíl běhat po pevném ledě nebo po tenkém ledě.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:43)

Jan Karel VENZARA:
Vážený pane Profesore, vracím se k jednomu našemu dávnému rozhovoru o liturgii . . . prosíme nehleď na naše hříchy, ale na víru své Církve. . . ta první část - jste říkal - je v pořádku, to mohu podepsat se vším všudy. Ano, ale jaká je ta víra Církve, kterou doporučujeme v Liturgii Božímu pohledu místo našich hříchů ? Zde jste vždy cítil jistou svízel. Já vím, když se rozhlédneme kolem sebe asi nic moc, žádná sláva a navíc po odchodu Msgre.Jiřího Josefa Reinsberga se zdá že ubylo Radosti a lidsky Církev v Čechách nemá moc šancí. Ale přeci je to snad lepší pohled pomyslíme-li na Patriarchy, Proroky a Mučedníky i celý Izrael , který patří rovněž do této Církve a hlavně pomyslíme-li na Ježíšovu oběť vždyť to je snad Ten Důvod proč jsem stále přesvědčen, že Církev i navzdory všemu nedokonalému v nás ale i kolem nás, stojí vždy Bohu za pohled ? Věřím, že kontury této eklesiologie jsou takto přijatelné i pro Vás? Váš minulý leč i současný student JKV
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Milý bratře Venzaro, vzpomínám na Vaše studentské doby na fakultě a srdečně Vás zdravím. K Vašim otázkám: Také bych raději poprosil, aby Bůh hleděl na Krista a jeho dílo. Slůvko Církev je víceznačné. Jestliže ale rozumíme Církví tělo Kristovo, je zřetelná souvislost mezi obojím. Msgre. Reinsberga jsem znal a vždycky si vážil jeho práce. Nicméně mám za to, že Bůh má někde jeho záložníky, i když ještě možná skryté. Jak to bude dál s naším národem to nevím a mám jakési obavy. ale o budoucnost Evangelia se nebojím. Buďto budeme žít z Lásky, nebo se povraždíme. A před tím druhým snad nás Bůh uchrání. Prosme o to! - Ano, Církev, která je Kristovým tělem stojí "vždy Bohu za pohled."(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:45)

Jana:
Vážený pane profesore, v lednovém rozhovu jsem Vám napsala dotaz. Vaše odpověď mě potěšila, neboť byla vyčerpávající a " chápající ". Jsem ráda, že přistupujete k lidem, kteří se táží s porozuměním. Chápu, že mi nemůžete vysvětlovat jednotlivá místa SZ. ( Ani by ode mne nebylo moudré toto od Vás chtít.) Postavím otázku jinak: ( nechci si stěžovat a nebudu jmenovat faráře, sbor ani církev ). Snažila jsem se hovořit o obtížných místech SZ ( jako nově pokřtěný člověk )" ve farnosti, s farářem, který proto studoval ". Především mě zajímalo to podstatné " pohled na obtížná místa v SZ skrze Ducha Svatého " ( to ostatní jsem si konečně, díky Bohu - a předchozím generacím, jež Bibli přeložily - schopna přečíst sama). Odpovědi na naléhavé otázky čekatele na křest a později " novokřtěnce jsem dostala " byly sice vyčerpávající", ale měly dva zápory: 1) ta nejmorbidnější místa SZ " byla proti tomuto vysvětlení doslova " rájem pro moji duši ", 2) navíc dle postoje mojí duše se tento " duch " neshodoval s Duchem Ježíšovým ! Resumé je následující: nemám farnost ani faráře, ale mám Bohu díky, bližší vztah k Ježíši a Panně Marii. Tuto otázku Vám píši proto, že je možné, že se takového věci dějí i jiným novokřtěncům a rozhodně bych stejné zážitky nikomu dalšímu nepřála. Dle mého obyčejného laického názoru mi z výše uvedeného vychází, že by pak nikdo " nebyl hoden přijít Bohu, ani k Ježíši Kristu " dokonce ani ten, kdo naléhavě pomoc potřebuje. Proto přece přišel Ježíš Kristus na zem, aby zbavil lidi hříchu a nikoli " obráceně". Nezlobte se, prosím, že píši tak pesimisticky, ale věřím, že Vy můžete případně pomoci i dalším lidem, kteří hledají pomoc ve víře. Mnoho Božího požehnání Vaší práci přeje Jana
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Milá sestro Brodská, snad Vám rozumím. Doporučuji Vám: proměňte se v poutnici a pokuste se najít i lidského pastýře, který Vás povede kupředu. Ten náš nebeský Pastýř Vás určitě vede dobře, jen mějte hodně trpělivosti.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:52)

Miroslav Augustin K.:
"Bůh k nám promlouvá skrze Bibli když sám chce. Ne když mu to my poručíme.Proto je důležité umět u Bible čekat na Jeho nové oslovení... nebo: ... základním předpokladem celého Písma, tedy včetně Starého zákona, jest, že Bůh je a že jedná, že je tedy živý, že tu nejde o lidský pojem,..." Můj problém: Bible není na světě jediné svaté písmo, každé náboženství má svoje. Jestliže Bůh jedná a my se máme dobrat pokračování jeho jednání "nasloucháním" jeho záměrů v Bibli, tak jak to sladit s nasloucháním těmže záměrům v svatých písmech jiných náboženství? Či snad jsou příslušníci jiných náboženství už předem zavrženi a jen Bible je to "pravé" boží slovo?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Zodpovězeno výše v odpovědi Marcelovi.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:55)

:
Měl bych dotaz,který překlad Bible je pravý,kterému se dá věřit z toho množství překladů?A jak je to s jmenem"Hospodin",kdy vzniklo?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Každý překlad je pokus posloužit, ale vůči originálu (SZ hebr., NZ řec.) má vždy některé nedostatky. Proto je třeba překlady srovnávat a zamýšlet se nad nimi od místa k místu. Jméno Hospodin je prastaré, k jeho počátkům nedohlédneme. Co znamená vysvětluje Ex 3,14. Původně se psalo JHV, později JHVH. Výslovnost je nejistá. Jen víme, že výslovnost "Jehova" je určitě nesprávná a vznikla až ve středověku mylným spojením souhlásek a samohlásek dvou různých slov.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 14:57)

doc Dana Puchnarová , ak.mal:
Od profesora,vyučujícího teologii na vysokoškolské úrovni v Praze,/známá a důvěryhodná osobnost / informace:před lety provedla světová počítačová centra /NASA a 2 univerzity/ výzkum N.Zákona,zjišťující,kolik je v něm autentických slov Kristových.Výsledek výzkumu :1O slov musel být utajen a nesměl být publikován.Je to jistě otřesné.Slyšel jste o tom ?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
To vše jsou zcela nepodložené spekulace opřené o odhady. Pro mě je závazné to, co stojí v Bibli, protože si toho Bůh po tisíciletí užíval, aby nás tím oslovoval a vedl. Je čirou fikcí, že můžeme pomocí literárně-kritických metod vypreparovat jakékoliv autentické výroky Ježíšovy. (Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:00)

doc Dana Puchnarová , ak.mal:
Je podivné,jak mnohoznačně se vykládá slovo BŮH .I Marek Eben to cítí jako jakousi vnější sílu nad námi.Ale Kristus říká: "Bůh je Láska, miláčkové" a na jiném místě "Bůh je ve vás" . Je přirozeně jasné,že dnes lidé mohou prožívat jakékoliv přístupy a že mystika existuje již tisíce let ve všech formách náboženství a kultů jako přímý osobní vztah k nepojmenovatelné síle (Kosmická energie,Vesmír,Světlo atd.Současní fyzikové o tom také uvažují. "Království nebeské je ve vás"-obdobně učí po tisíce let až dodnes mnoho duchovních mistrů.Proč církev katolická zůstává u staré dogmatiky? Proč nezruší teologické fakulty a neřídí se příkladem Kristovým ?Rozbujelý hierarchický systém,byrokracie,ekonomika Vatikánu na 3.místě na světě podle svět. statistik-ještě ohromné majetky všude po světě-to rozhodně by Kristus nepřijal jako své dílo a své učení.Kde je ta púvodní prostota,chudoba a moc léčení? Jedná se o vědomou skandální deformaci Kristova učení která trvá .Co s tím ?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Máte pravdu v tom, že Bůh je asi nejproblematičtější výraz lidského slovníku. Každý do tohoto slůvka vkládá něco jiného. Sám bych dodal, že Bůh je ten, o němž sami ze sebe nevíme nic. Proto se dáváme rádi poučovat od Krista. Pokud jde o teologii, je to jinak. Teologie není zkoumání Boha, nýbrž sebekritické zkoumání naší náboženskosti, aby nám nezastínila výhled k tomu, který přišel a je tu v Kristu s námi.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:21)

Arnošt Rozinek:
Co je to zlo?Čim se projevuje?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Zlo je něco, co přesahuje naši chápavost. Můžeme pozorovat, jak působí, ale v jeho pozadí je tajemství, které bylo různě vysvětlováno: Satan, nedostatek dobra, provozní chyba atd. Ale je to víc, než všecky tyto aspekty. Proto, když vyznáváme, že Kristus přemohl ďábla a smrt, říkáme tím zároveň, že přemohl i to, co si neumíme představit a co nedokážeme vystihnout. Důležité však je, že je to přemoženo. Nikoli co to přesně je. Proto žijeme ve světě, kde sice zlo stále ještě působí, ale jen do času.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:22)

Svatopluk Zachariáš:
Byly všechny existující ostatní národy v období od Abrama do vzniku N.Z. považovány (z hlediska jediného starozákonního Boha a jediného vyvoleného národa) za nepřátelské?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Izrael považoval za nepřátelské ty národy, které na něho útočily. Nemůžeme proto zevšeobecňovat mimo zeměpisnou a historickou situaci. Z bible je nicméně jasné, že Izrael je jediné společenství, s nímž Hospodin uzavřel smlouvu, a křesťané společenství těch, kdo přijali Krista. Jsou tu však "jáfetovci" - proselyté - hledající, které bychom neměli zatracovat, ale zvát v naději, že Boží slitování přesahuje soud.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:26)

Honza:
Mám 3 dotazy. První. Proč Lukáš 3,23 uvádí jiný rodokmen Ježíše než Matouš 1,1 Oba uvádí otce Ježíše Josef Rozchází se v Šalamounovi a schází se v Josefovi. Není proto možné, aby jeden rodokmen byl Josefa a jiný Marie. Je tam jasný odkaz na Josefa Druhý. Proč Matouš 27,5 uvádí že se Jidáš oběsil a Skutky 1,18 že se Jidáš zřítil? Třetí. Gennesis 17,25 a Gennesis 21,14 uvádí že Izmael byl v 13 letech obřezán a potom proběhl ještě nějaký čas a byl se svoji matkou vyhnán. Je tam uvedeno, že ji Abraham vložil dítě na ramena. Proč tak staré dítě 13 let, musela matka nést na ramenou???
Prof. Jan Heller, ThDr.:
1. dotaz: Rozdíly v rodokmenech se vykládají různě. myslím, že nejzávažnější je cíl rodokmenu: Lukášův říká, že Ježíš je nový Adam, proto jej vede k Adamovi, Matoušův rodokmen říká, že je syn Abrahamův a Davidův, tedy ten, kdo plní zaslíbení. Rozdíly v jednotlivých jménech je možno vysvětlovat rozličnými tradicemi. 2. Obě jidášovské tradice nejsou radikálně protichůdné. Vykládá se, že oběšený Jidáš se zřítil. Důležité však je, že svou sebevraždou vykonal sám nad sebou soud. 3. dotaz: Abrahamovské příběhy zřejmě původně v předpísemné podobě obíhaly samostatně. Když byly jednotně zredigovány, redaktoři dbali na jejich původní znění zvláště tam, kde např. číslům přičítali symbolický význam. Dnes nás tyto nesrovnalosti užitečně upozorňují, že hlavní význam těchto příběhů leží v jiné rovině, než ve vnějších údajích.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:29)

Jan Beláň:
Mohl byste mi,prosím, přiblížit Váš pohled na svěcení dne odpočinku - zda v biblickou sobotu, či v neděli? Jak vnímáte pojetí, že sobota byla a je naplněna v Pánu Ježíši, a tudíž již není povinností nás křesťanů ji světit?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Zodpovězeno výše - Věře Novákové.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:37)

Soňa:
Vážený pane profesore, nevím si rady s interpretací pasáže z Lukášova evangelia 22./38. ..Oni pak řekli:"Pane, aj, dva meče teď" a on jim řekl:"Dostiť jest!" Co by podle Vás tato parafráze mohla symbolizovat, jsouc motem knihy? (konkr. "Poutník" od P. Coelha) Srdečně děkuji za případnou odpověď a zdravím, Soňa.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Knihu, na kterou upozorňujete jsem nečetl. Evangelijní zmínka o dvou mečích však je zřejmým ohlasem ze Starého zákona, a to 1. Sam 13,19-22. Symbolika meče je složitá, těžko ji krátce shrnout. Podívejte se do konkordance. (Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:40)

Lydie Kucová:
Pane profesore, Studuji postgraduálně starý zákon na univerzitě v Edinburku ve Skotsku. Jelikož stále dochází k novým a novým poznatkům v oblasti biblických věd, chci se zeptat, uvažuje se v blízké budoucnosti o hlubší revizi ekumenického překladu Bible? Druhá otázka, co si myslíte o pokusu části křesťanstva v naší republice nově přeložit celou Bibli do českého jazyka, jak se to nyní děje pod záštitou Křesťanské misijní společnosti? Má poslední otázka je více specifická. Při studiích 2.Královské jsem narazila na to, že ve 3 kap. 4 verši český ekumenický překlad udává moábského krále Méšu za ‚drobopravce‘ (srov. Amos 1,1). O hebrejském slovíčku noqed, či akkadském naqidu, je toho v cizojazyčné literatuře spousta napsáno. Neobvyklý výklad ‚haepatoskopos‘ navržený před půl stoletím ve VT 1(1951), str.293-6 profesorem Bičem, (jehož si jinak velice vážím) a posléze zastávaný starozákonníkem Johnem Grayem (např. v jeho komentáři 'I and II Kings', 1970, 2 ed.) se ale zdá být již překonán. V odborných moderních výkladech ke 2. Královské komentátoři vesměs noqed překládají jako Schafzüchter (např. Würthwein 1984, str.279‚…trieb Schafzucht‘; podobně Fritz 1998) nebo sheep-breeder (např. Hobbs 1985, Cogan 1988). V jednom z posledních pojednání o výrazech noqed a naqidu v publikaci ‚Akkadian Loanwords in Biblical Hebrew‘ od P.V. Mankowski (vydané v r. 2000 v edici Harvard Semitic Studies) Mankowski shrnuje takto: ‚Zatímco problémy týkající se etymologie a sémantického rozvoje jsou stále nejasné, všeobecně se připouští, že naqidu a noqed (přinejmenším ve výskytu v knize Královské) jsou stejnými výrazy, oba majíce formu qatil od G-kmene aktivní participium, oba nesoucí význam herdsman [?pastevec; majitel stáda?]‘ (str.104). A tak se chci zeptat: Jak se díváte na problematiku překladu výrazu noqed v české Bibli podle ekumenického vydání?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
O novém českém překladu Písma se sice uvažuje, ale je málo pravděpodobné, že tu bude brzy. K některým nedávným pokusům mám výhrady. Jejich autoři mají mnoho horlivosti, ale nejsou kovaní v původních biblických jazycích a v novodobé lingvistice. Mám za to, že bychom měli počkat až doroste nová generace kvalifikovaných odborníků. Druhá otázka - drobopravec, či pěstitel dobytka je stará otázka od dizertace mého předchůdce profesora Biče z r. 1936. Archeologické nálezy nejsou jednoznačné. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že starověk nedělil profánní a sakrální oblast tak jako my dnes a každý pěstitel dobytka konal "své pobožnosti". Mám tedy za pravděpodobné, že termín noqed "sakrální aspekt".(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:43)

Jindrich Strejcek:
Pane profesore, moc si vazim casu a usili, ktere jste vynalozil odpovidani na casto slozite otazky v predchozim rozhovoru. Nicmene me mrzi (a prominte mi ten pocit), ze na jednu velmi promyslenou a zavaznou, jste se ani moc odpoved nalezt nesnazil. Mam na mysli otazku ohledne problemu slucitelnosti evolucni teorie a biblickeho poselstvi, kterou vlozil pisatel Wolek. Ja osobne prijimam evolucni teorii za nejuspokojivejsi a zatim nejprokazatelnejsi teorii o puvodu cloveka. I posledni vedecke poznatky, zejmena z oblasti genetiky, jeji pravdepodobnost potvrzuji. Zaroven ale prijimam i krestanske poselstvi o vyznamu zivota, smrti a vzkriseni Jezise Krista. Presto take citim ten problem, ktery vyjadril Wolek ve svem dotazu. Problem hrichu jako priciny smrti. Problem bolesti a utrpeni. Problematika dedicneho hrichu a dejin spasy. To jsou otazky, ktere se snad logicky musi opirat o historickeho Adama a ne pouze o jakysi model. Ma uz krestanska teologie na tento problem nejakou dostatecne uspokojivou odpoved? Jaky ma v reseni teto otazky vyznam Pierre Teilhard de Chardin? Objevila se po nem nejaka jina vyrazna osobnost, ktera by se poustela s takovou odvahou a optimizmem do reseni podobnych otazek? Mnohokrat dekuji za vasi odpoved.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Beru vážně Vaši otázku, ale je položena v souřadnicích, které mi nejsou blízké. Víra ve Stvořitele v mém pohledu je na jiné rovině nežli evoluční teorie. Věřím, že v přírodě je to tak, jak si to Bůh přál. ale otázku, jak to vzniklo, či vznikalo přenechávám jiným, protože mě nepálí. Podobně je to i se smrtí. Pro toho, koho by od Boha neodděloval hřích by smrt mohla být návratem do Otcovy náruče. Smrt se nám stává hroznou až v okamžiku, kdy na sobě lpíme. A to je hřích. Proto je i otázka původu biologické smrti mimo můj obzor. Smrt se stává břemenem v tom okamžiku, kdy se Bohu nechceme odevzdat. Chardina znám a jeho koncepce si vážím, i když sama o sobě neřeší všecky otázky. Cenné je pro mě především to, že mechanický model vesmíru nahradil biologickým. Ale tyto problémy už jsou za hranicemi mé pracovní oblasti Písma.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:48)

Miri:
Slyšela jsem, že Job není skutečná postava v bibli. Mohl byste k tomu něco říci? (Pokud není skutečná, tak jak se na ní přišlo?)
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Možná, že někdy někde žil nějaký Jób. Nynější tvar knihy Job je však literární dílo a všecka vlastní jména v něm jsou symbolická. Sám je to člověk sevřený nepřátelstvím, žije v zemi Porady a jeho problematičtí přátelé se jmenují Nikoliv-milý, Cvrlikač a Můj-bůh-je-zlato. A teprve čtvrtý přítel se jmenuje Bohem-je-On. To všecko svědčí zřetelně o tom, že nynější tvar knihy Jób je svébytné literární zpracování látky možná staré, leč nerekonstruovatelné.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 15:56)

Jana:
Kterou pasáž z bible byste doporučil ke čtení úplnému začátečníkovi? A jak potom postupovat ve čtení dál....?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Evangelia, pak asi Skutky apoštolské a snad některou z obecných Epištol. Ale pokuste se co nejdřív najít společenství, ve kterém byste nad přečteným spolu hovořili a dali se vést někým, koho už Písmo oslovilo.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:01)

Marie:
Zajímalo by mě, jakou biblickou postavu máte nejraději - která je Vám nejblíže (svým jednáním, vlastnostmi....)
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Není to jedna postava, je jich řada, ale jsou to vesměs takoví lidé, kteří do Boží náruče klopýtali hlubinami pochybností. Lidem je dána různá cesta, někteří vstoupí do Božího království jakoby rychle, moje cesta k Bohu byla složitá a obtížná. Možná proto, abych byl blízko těm, kdo jsou na tom podobně.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:03)

Honza:
Jaký český překlad bible se podle Vás nejvíce přibližuje originálu?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Takový, který ještě nemáme. V odborných kruzích se mu říká idiolektní. To je takový překlad, který nechce především přiblížit Bibli čtenáři a tak ji aktualizací leckdy deformovat, ale vést čtenáře tak, aby sám vstoupil do biblických pojmů i souřadnic jejího myšlení. To je ovšem náročné.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:06)

Jaroslav Ch.:
Nějaká tazatelka se výše ptá, zda je postava Job skutečná. To mě zarazilo. Že bY nebyl skutečnou postavou?! A jak bych tedy pak mohl věřit v to, o čem se v te knize píše?!? Děkuji za odpověď i za to, že mi takto dáváte možnost se informovat o bibli.
Prof. Jan Heller, ThDr.:
O Jóbovi už jsem mluvil, je to postava především literární. Pravdivá je však proto, že do jejího příběhu můžeme vstoupit, a že ten se dodnes děje. To je doklad jeho vnitřní věrohodnosti.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:08)

Petr Procházka:
Vážený pane profesore, připadne mi skvělé, že využíváte i tento moderní komunikační kanál ke sdílení Vašeho obdarování a přesvědčení se širokým publikem. Velmi si Vás vážím a mám z toho radost. Váš minulý rozhovor jsem si vytiskl a rád se k němu vracím!
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Díky za povzbuzení - také mých spolupracovníků u internetu.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:09)

Arnost Rozinek:
Díky za odpovědˇco se týká zla.Pomůže proti zlu formule "Odstup Satane?"
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Někdy ano. Ale buďte ostražitý, on se někdy proměňuje i v anděla světlosti. Mně pomáhá zvláště to, když se pokouším držet stráž u svých nároků na Boha. Kdykoliv se těchto nároků zříkám a odevzdávám je Bohu, rozpoznávám, že jdu kupředu.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:10)

Petr Procházka:
Vážený pane profesore, co pro Vás znamenají velikonoce?
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Zpřítomnění všeho o čem píše Exodus i Evangelia. Je to veliké povzbuzení a napomenutí, abychom žili poslední nadějí.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:14)

Milovník piva:
Jeden z dotazů výše se ptá na význam jména Hospodin. Odpověděl jste biblicky, ale mě by zajímal ještě původ českého slova Hospodin. Zní to jako hospoda. Že by byl Bůh zakladatel hospod, aneb Hospod IN ! :-)
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Hospodin je původně hospodář, a to takový, který se stará o celý vesmír. Mám to slovo rád, protože ani nová doba do něho nevnesla problematické konnotace.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:16)

Lydie Kucova:
Pane profesore, dekuji za odpoved v otazce vyrazu noqed. Zduraznovat sakralni aspect mi ale v danem kontextu 2Kral. 3, 4 nesedi. Nasledujici veta totiz hned hovori o Mesovi jako o tom, ktery odvadel izraelskemu krali jehnata a berany. Nejde pak prelozeni ‘drobopravec’ ve 4 versi trochu proti semantickym pravidlum? (Gray ktery sakralni vyklad ve svem komentari obhajuje take vidi, ze nasledujici veta pak s takovymto vykladem nesedi. On to resi tak, ze mluvi o nasledujici vete jako ‘pozdejsi glose’.)
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Připouštím, že věc je otevřená, obraťte se na odborníky ugaritology, např. dr.Dalibora Antalíka z FF.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:17)

JM:
Vážený pane Hellere, píšete, že "moje cesta k Bohu byla složitá a obtížná". Můžete mi, prosím, o své cestě napsat něco více, nějak mi to s Bohem jde též stuha...
Prof. Jan Heller, ThDr.:
Až příště, doufám, že budeme v podobných rozhovorech pokračovat.(Odpovězeno: 22. 3. 2004 v 16:19)