Práce - smysl, význam a organizace práce je podíl na Boží tvořivosti
(IM)
Ani mohutné pilíře nebudou mít smysl, když most na nich spočívající nepovede k žádnému břehu, k žádnému cíli.
PROČ PRACOVAT?
Naší prací se smíme podílet na Boží tvůrčí činnosti, kterou Bůh stvořil, či tvoří svět a každého z nás. Nejsme tedy postaveni "před hotové". Ne snad proto, že by nebylo v Boží moci vše definitivně "dokončit", ale proto, abychom sami mohli mít aktivní podíl na utváření světa i života...
ZACÍLENOST PRÁCE
Jedna lidová moudrost praví: "Než začneš stoupat na žebřík, zkontroluj si, máš-li jej opřený u správné zdi!" Mnozí lidé mají tendenci dělat to přesně opačně a tak se ve své činnosti vydávají nejrůznějšími směry, které nejsou od Boha. A kde není správný směr, tam není ani cíl. Člověk, který se takto oddává "své-volné" aktivitě (třebas i zdánlivě velice dobré a potřebné), upadá do chaosu, rozptýlenosti, nezacílenosti a později i frustrace. Přestává být schopný rozlišovat priority své činnosti.
Jaká je cesta z tohoto zmatku? "V obrácení k Bohu a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství" (srov. Iz 30,15). Jestliže jsme stvořeni k Božímu obrazu a ke spolupráci s ním, nemůžeme najít rovnováhu bez toho, aniž bychom s ním byli stále v kontaktu a ptali se na jeho záměry, spolupracovali na jeho řešeních a nechali se vést jeho Duchem...
DVĚ NEBEZPEČÍ: nečinnost a přecenění práce
Existuje nebezpečné zlo, před nímž se musíme mít obzvláště na pozoru, protože má moc rozmnožit už tak svrchovanou míru smutku a nudy, které vládnou světu. Tímto zlem je člověk, který nepracuje, který o nic neusiluje. Přestane-li v sobě člověk cítit potřebu stavět, tvořit, o něco se zasazovat, pak z něj uniká životní síla. Jakoby pružina, která udržovala jeho existenci v napětí, praskla.
Opačným soužením moderního světa je horečná činnost. Člověk má příliš mnoho práce a chtěl by udělat vše sám. Protože ale na to nemá dost času, spěchá, běží, nervuje se, je vydrážděn, propadá malomyslnosti, ztrácí odvahu, vyčerpává se, znehodnocuje si život a nakonec se stává nesnesitelným. Neudělá to, co by chtěl a co by měl. A to co udělá, dělá polovičatě. To je pohroma.
Tomuto je třeba odpomoci. Dodejte si proto odvahy a vzdorujte těmto pokušením moderního světa. Až tato pokušení přijdou, nezastavujte se, obraťte se k Bohu, on vám pomůže. Ať se vám přihodí cokoli, nezastavujte se. Bůh trvá navěky !
NĚKOLIK PRAKTICKÝCH RAD K ORGANIZACI PRÁCE
Z křesťanského pohledu je pro organizaci práce důležité:
* Ve všech svých činnostech mít Boha stále před očima (B. Pascal).
Zvedám své oči k tobě, který trůníš na nebi... (Žl 123)
* Dotazovat se na Boží vůli.
Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. (Žl 14,2)
* Naslouchat Božímu hlasu.
Hospodin mi každého rána probouzí uši, abych slyšel. A já nevzdoruji. (srov. Iz 50,4-5)
* A potom v každé době od Boha žádat, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky (Tob 4,19).
Hospodin je totiž věrný; podpírá klesající a pozvedá sklíčené, dává pokrm v pravý čas, je spravedlivý ve svých cestách. Je blízko těm, kdo ho vzývají upřímně; slyší jejich volání a zachrání je... (srov. Žl 145)
Ve spojení s Bohem má činnost člověka definitivní a nadčasovou hodnotu, proto: "SVĚŘ BOHU SVÉ POČÍNÁNÍ." (Př 16,3)
Upozornění: web vira.cz - je kvůli široké prezentaci
začleněn do bezplatné výměny internetové reklamy.
Obsah náhodně generované reklamy
není redakcí webu určován
a nemusí tedy souviset s jeho obsahem ani záměry !
Ani mohutné pilíře nebudou mít smysl, když most na nich spočívající nepovede k žádnému břehu, k žádnému cíli. 
Verze k tisku
