Já jsem Bůh a nikdo jiný. (Iz 45,6) - Biblický citát na dnešní den

15.10.2008

Otázka: Kde je Bůh?

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Hledání Boha, víry

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kde je Bůh? Nemyslím to tak, jako že bych pochyboval o existenci Boha, ale ptám se, kde je? Možná na to jdu moc rozumově. V evangeliu se píše "buďte jako děti" a já opravdu někdy závidím dětem, když je vídím na dětské mši okolo oltáře modlit se Otčenáš.

V katechismu nebo jiných knihách se píše, že modlitba je rozhovor. Ale při rozhovoru budu jinak mluvit s človekem půl metru ode mne, jinak 5 metrů a jinak do třetího patra domu.
Ve Skutcích apoštolů se píše: "není od nikoho z nás daleko, neboť v něm žijeme, pohybujeme a jsme" Sk 17,27.

Otázka zní - je to tak jako v tom celkem známém příběhu o embryech v těle matky? Jedno je věřící a druhé nevěřící a dohadují se, jestli existuje život a máma atd. A to věřící povídá, vždyť máma je všude okolo nás.

Snad to není opovážlivost napsat, že dítě v těle matky je vlastně "součást mámy". Je to takto podobně i s náma? Myslím jako lidma? Snad to není opovážlivost napsat jsme součástí Boha? A je na naší svobodné vůli, kdo ho přijme?

Kde je Pán Ježíš? Žil na Zemi ve fyzickém těle, teď už na tělo není vázán, ale když se modlím, tak mi někdy dělá problém, že jako by nevím, kde je... Nemyslím to nějak pochybovačně, snad mi rozumíte.

Děkuji.

Boha není třeba někam „umístit“, je třeba v něj věřit

Pokud se ptáme, kde je Bůh, předpokládáme, že Bůh může mít nějaké místo. Boha však nemůžeme hledat v tom, co známe. Nemůžeme ho chtít někam umístit. Jemu patří všechen čas (je nekonečný) a všechen prostor (je všude). Je tedy mimo naši schopnost slovy popsat místo Boží přítomnosti.

Rozhovor dvou nenarozených dětí jako obraz o Boží přítomnosti (viz Věříte vlastně v život po porodu? ) v určitém směru pokulhává. Nelze totiž jednoduše říci: Vždyť Bůh je tady všude, jako plodová voda. Bylo by to snadné, kdybychom si mohli představit Boha jako nějakou velkou Mámu a nás jako to, co je v ní.

Bůh je ale autentická bytost a my také. Bůh není žádná energie ani plazma, ve které bychom se pohybovali. Nemůžeme se považovat za jakousi „součást“ Boha, který je všude okolo nás. Až na případy posedlosti (a subjektivního patologického vnímání) není možné, aby jedna osoba byla součástí jiné. Obraz Boha, jako „mámy“ platí, jestliže zachováme koncepci Boha, jako osoby (tří osob). Bůh je skutečnou osobou. Proto bychom měli být schopni, stejně jako u lidí, určit, kde se Bůh nachází, když se například modlíme. Ale bohužel to není možné. Není to ani nutné k tomu, abychom žili kvalitní život křesťana. Můžeme říci, že Bůh je přítomný z lásky k nám ve formě a na místě, kde si ho představíme, zároveň ale není uzamčený či „přilepený“ do formy, ve které bychom ho rádi vnímali.

Představte si třeba člověka, který hledá Boha na křižovatce. Rozhlíží se nalevo a napravo, ale Boha nevidí, protože on je nahoře. Nebo jinak – rozhlíží se nalevo, napravo a vzhůru, ale Boha nevidí, protože Bůh, ač je osobou, existuje mimo čas a prostor. Bůh stojí mimo naši schopnost vnímání vnějších věcí, ale ne mimo vnímání našeho srdce. To vše platí i pro Ježíše, který nezůstal po smrti odloučen od svého těla (hrob byl nalezen prázdný a on vystoupil s tělem i duší na nebesa).

Otázka, kde je ve chvíli, když se modlím, je velmi teoretická. Je otázkou, kterou klade náš rozum. Prakticky se lze ptát srdcem: Poznal jsem Tě jako svého přítele a Pána? Vím, že jsi mi blízko? Prožívám ze života s Tebou pokoj, i když přesně nevím, kde jsi? V křesťanském životě se mohu se spolehnout na to, co cítím a na to, co víra do mého života přináší. Zralý život křesťana by mělo provázet ovoce Ducha – radost, pokoj, láska.

Víra zůstává tajemstvím a k prožívání kvalitního křesťanského života naštěství není nutné zjistit, „kde“ je Bůh. Lidé, kteří prožívají víru velmi citově, jsou schopni podat dlouhé výklady, např: „když se modlím, Boží přítomnost je všude, až mne "brní´ po těle“ apod. Boha není třeba někam „umístit“, je třeba v něj věřit. K tomu nejsou nutné pocity, ani uspokojení věčné otázky člověka: „Kde jsi, Bože?“ To Bůh se ptá: „Kde jsi, Adame?“ A sám nás přichází vyhledat. Genialita křesťanství spočívá v jeho přístupnosti.

Abychom se s Bohem setkali, nemusíme nikam chodit, protože On je stále vedle nás. Nemusíme dosahovat zvláštních stupňů dokonalosti nebo modlitby, protože Bůh slyší i modlitbu dítěte. (stepa)

Kategorie otázky: Hledání Boha, víry

Zápas o každodenní modlitbu - P. Józef Augustyn

(19.10.2017) Již tradiční rekolekce s P. Józefem Augustynem pořádá Pastorační středisko od 10. do 11. listopadu 2017...

Bůh sám je původcem krásy, aneb podzimní variace

(14.10.2017) Boží věčná moc a jeho božské bytí je možné poznat světlem rozumu z toho, co stvořil (Řím 1,20)

Výzva ČBK k nadcházejícím volbám do PS Parlamentu ČR

(12.10.2017) Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se...

Modlete se za politiky, i za ty chybující

(9.10.2017) „Nemodlit se za své vládce je hřích“, řekl papež František. Mnozí možná kroutí hlavou.

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!

Říjnové číslo časopisu pro dívky IN!
(9.10.2017) Zveme vás k přečtení říjnového čísla.

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.